Špatně zabalené nebo chybně popsané potraviny nekončí kvůli formálním nedostatkům v odpadu. Dostávají je potravinové banky, které již fungují ve všech krajích. Na Vysočině se navíc chystá rozšířit své služby i na oblečení či školní pomůcky. V Litoměřicích potom vznikla potravinová banka v malém – lidé mohou potraviny, které nepotřebují, odkládat do lednice, odkud jdou do azylového domu.
Potraviny, kterým končí minimální doba trvanlivosti nebo jsou neprodejné třeba kvůli poškozenému obalu, pomáhají bezdomovcům, chudým lidem nebo duševně nemocným. Do potravinové banky si pro ně jezdí lidé z městského úřadu, ale i sociálních center. „Je to pro nás velmi vítaná nabídka, častěji můžeme provádět nácvik ergoterapie vaření,“ uvedla sociální pracovnice z ledečského Centra denních služeb Zlatuše Trpišovská.
Na provoz potravinových bank přispívají kraje, ale i obce a sponzoři. „Potraviny nám darují řetězce, které nám je vozí přímo do potravinové banky, nebo máme nasmlouvané organizace, které si pro potraviny jezdí přímo do jednotlivých supermarketů samy,“ přiblížila vedoucí vysočinské potravinové banky Eva Šilhanová. Podle novely zákona, která prošla v dubnu Senátem, by obchodní řetězce a velcí prodejci měli s potravinovými bankami spolupracovat povinně pod hrozbou desetimilionové pokuty.
Potravinová banka v Kraji Vysočina ale nechce skončit pouze u potravin, chystá se rozšířit své služby i o materiální pomoc. Potřební by od ní tedy mohli dostávat i oblečení nebo školní pomůcky.
Potravinové banky jsou nyní již ve všech krajích, v Ústeckém – konkrétně v Litoměřicích – navíc vznikl i projekt nazvaný Lednice potřebným. Nespotřebované potraviny do ní ze svých domovů přinášejí lidé, jídlo pak jde do azylového domu. Ústecká potravinová banka by chtěla lednici přestěhovat. Zatím je v obchodě se zdravou výživou, nově by mohla stát v některém z litoměřických supermarketů.
