Karviná je dalším městem v Moravskoslezském kraji, které využilo novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi a v únoru vyhlásilo dvě takzvané bezdoplatkové zóny. Kritikům, například z řad členů Pirátské strany, ale vadí, že město chce zóny stanovit hlavně pro takzvaně zdravé čtvrti a ne pro některá skutečně problémová místa.
Karviná se brání před nepřizpůsobivými. Pomoci mají „bezdoplatkové“ zóny
Boj s doplatky na bydlení (zdroj: ČT24)
Bezdoplatkové zóny jsou lokality, kde mohou radnice a obecní úřady zakázat vyplácení doplatků na bydlení novým žadatelům – a zabránit tak případnému vzniku sociální ghetta. Karvinští Piráti ale tvrdí, že postup Karviné nedává smysl a upozorňují na to, že potíže se soužitím občanů jsou spojené například s ubytovnou Předvoj v části Nové Město. Na ni se ovšem nový režim nevztahuje.
„Znamená to, že město dává monopol na ubytovávání lidí v nouzi Residomu a ubytovně Předvoj, což si myslím, že jde úplně proti logice novely zákona o pomoci v hmotné nouzi,“ sdělila Zuzana Klusová, místopředsedkyně fóra Pirátů v Moravskoslezském kraji. Novela totiž byla podle ní směřovaná k tomu, aby umožnila obcím řešit problémy s těmi nejhoršími ubytovnami.
„Zahrnout do zóny snad největší karvinskou ubytovnu Předvoj – o tom město zatím neuvažuje,“ potvrzuje redaktorka České televize Markéta Radová.
- Možnost vyhlásit oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů v místech, kde se narušuje veřejný pořádek, ohrožují děti či jsou osoby pod vlivem alkoholu a drog, dává radnicím loňská novela o hmotné nouzi. Do takových lokalit úřad práce nemůže vyplácet doplatky na bydlení novým žadatelům.
- Doplatek od státu má po zaplacení nákladů na bydlení a služeb člověku či rodině zajistit, aby jim zůstaly peníze na živobytí. Dávky na bydlení poskytují úřady práce. Obce mohly do vyplácení mluvit od jara 2015. Podle tehdejší novely o hmotné nouzi musely s výplatou pomoci souhlasit. Toto ustanovení podle některých zákonodárců mohlo být v rozporu s ústavním pořádkem a v praxi dělalo potíže. Problematická úprava se tak předloni při další novele vyškrtla.
Primátor: Krásné čtvrti chceme ochránit před nájezdníky skupujícími byty
„Máme krásné části města a ty chceme ochránit před nájezdníky, kteří skupují byty. Ti se do těchto bytů snaží nastěhovat nepřizpůsobivé,“ uvedl primátor Karviné Jan Wolf (ČSSD). Jedná se například o sídliště v Karviné-Ráji, Mizerově a Hranicích a částečně i o Fryštátu nebo Novém Městě.
Piráti, jimž se postup města nelíbí, chtějí k tématu svolat veřejnou diskuzi se zástupci magistrátu, vlastníky bytů nebo třeba úřadu práce. Nově chystané zóny už schválili radní, teď jsou na řadě úředníci. Zda návrh projde, má být jasné do dvou měsíců.
Nárok na doplatek na bydlení již nemají nárok noví obyvatelé v lokalitách v okolí ubytoven Majáček a Mašinka. Město si od opatření slibuje zlepšení situace v jejich okolí, potvrdil mluvčí magistrátu Lukáš Hudeček.
Podobné zóny již má Bohumín či Frýdek-Místek
Obdobné řešení, ke kterému se uchýlili v Karviné, už v kraji platí například v Bohumíně či ve Frýdku-Místku. Omezování doplatku má ale i své kritiky, kvůli této praxi a příslušnému zákonu se na Ústavní soud se stížností obrátily dvě desítky senátorů. S opatřením nesouhlasí ani rada vlády pro záležitosti romské menšiny. Omezení vyplácení doplatků podle rady situaci nepomůže řešit, nežádoucí sociální jevy může naopak prohloubit.
Vyhlášením zón chtějí města bojovat s tím, aby v daném místě přibývalo lidí „s problémovým jednáním, mezi které patři narušování veřejného pořádku, přestupkové jednání, páchání trestné činnosti, drogová závislost a alkoholismus,“ uvedl mluvčí Karviné Lukáš Hudeček.
Na současné nájemníky se ale opatření nevztahuje, i nadále tak mohou peníze pobírat, musí mít ale uzavřenou platnou nájemní smlouvu. Vyhlášení zón město využívá také ke kontrole obou lokalit. Městští policisté zjišťovali, zda se v ubytovnách nenacházejí hledaní lidé.
Na bezdoplatkové zóny se chystá Vítkov a Bruntál
Bohumín na Karvinsku zóny bez doplatku vyhlásil už před Vánocemi, a to ve třech širších lokalitách. Opatření se vztahuje na domy v ulicích Čs. armády, Nádražní, 9. května, Jeremenkova, Příční a také na bohumínské pěší zóně, kde z bývalého hotelu Grand vznikla soukromá ubytovna.
Ve Frýdku-Místku se opatření v polovině ledna dotklo čtyř objektů v ulicích F. Čejky, Míru a Křižíkova. V okolí ubytoven opakovaně zasahovala městská i státní policie. Řešit tam musela nejen přestupky, ale také trestné činy.
Bezdoplatkové zóny chce zavést i Vítkov a Bruntál. Ve Vítkově o nich budou zastupitelé hlasovat na konci dubna. Největší problémy má město podle zjištění ČT s ubytovnou a domem se sociálními byty v Opavské ulici nedaleko radnice. V minulosti chtělo objekt odkoupit, to se ale vzhledem k vysoké ceně nepodařilo. Policie v ubytovně v minulosti řešila i fyzická napadení nožem.
Stoupl počet přestupkových činů zejména proti majetku, občanskému soužití a veřejnému pořádku.
Vítkov ale nechce bezdoplatkové zóny vyhlašovat v celých ulicích jako například Karviná nebo Bohumín. A to také kvůli tomu, aby v budoucnu takové lokality nevadily lidem, kteří by přišli například o práci a nemohli by žádat o sociální dávky.
Rovněž Bruntál řeší problémy s ubytovnami a s lidmi, kteří nedodržují veřejný pořádek už dlouhodobě. Zaměřuje se například na nezaměstnanost a snaží se těmto lidem nabídnout práci. Dalším krokem je teď vyhlášení bezdoplatkových zón hned na 22 ulicích ve městě.
Chtěli bychom vyslat jasný signál, že do Bruntálu na těchto více než 20 ulic nebude možné přicházet z jiných měst, z jiných částí republiky a čerpat doplatky na bydlení.
Nejproblémovější lokalitou Bruntálu jsou už dlouhou dobu bývalá ruská kasárna – radnice si slibuje, že zamezením migrace se tam situace v budoucnu zlepší.