Ostravská pobočka Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) slaví 50. výročí od založení. Při předpovídání povodní v současnosti meteorologům hodně pomáhají počítače. Například ničivé povodně jako ty, které zasáhly Moravu a Slezsko v roce 1997, by meteorologové nyní „spočítali“ mnohem snadněji.
Pro Moravskoslezský kraj v současnosti úřad zajišťuje měření a zpracovávání dat z oblasti klimatologie, hydrologie, meteorologie i ochrany čistoty ovzduší.
V souvislosti s posledně jmenovanou položkou jsou pobočka a jí naměřené údaje stále častěji zmiňovány spolu s měřením znečištění ovzduší. Moravskoslezský kraj totiž patří k regionům z nejhorším životním prostředím. Na vině jsou lokální topeniště, doprava, průmyslové podniky i znečištění, které se k nám dostává z Polska.
Ústav proto spolupracuje i s polskými kolegy. Míru znečištění v konkrétním regionu a další aktuální informace mohou lidé sledovat i prostřednictvím nových mobilních aplikací. „Aplikace ČHMÚ a ČHMÚ plus jsou k dispozici zdarma,“ zdůraznil ředitel ostravské pobočky ČHMÚ Dušan Žídek.
V Ostravě původně fungovala jen nepočetná skupina pracovníků, kteří se zabývali měřením průtoků v řekách. Později vznikla potřeba vytvořit zde i oddělení klimatologie a také oddělení ochrany čistoty ovzduší. Ústav v současnosti zaměstnává 48 lidí.
Za špatným ovzduším v Ostravě a okolí vidí odborníci rovněž vliv těžkého průmyslu, i když se jeho zástupci snaží množství emisí neustále snižovat. Například hutní podnik ArcelorMittal Ostrava (AMO) již vybudoval za dvě miliardy korun třináct zařízení, která mají snížit množství emisí z komínů o zhruba 94 tun na asi 490 tun ročně. Ještě v 70. letech minulého století to přitom bylo ročně téměř 40 000 tun prachu.
Naposledy se region s výrazně zhoršenou kvalitou ovzduší potýkal počátkem března, kdy musela být rovněž vyhlášena regulace. V současné době panují na území Moravskoslezského kraje z pohledu kvality ovzduší příznivé rozptylové podmínky.
