Klatovy - Zastupitelstvo Horské Kvildy na Šumavě podniklo revoluční krok. Zažádalo o převedení nezastavěných území v katastru obce, která leží ve třetích zónách, do přísněji chráněných druhých zón. Tím chce vedení obce zabránit další tamní výstavbě rodinných domů a penzionů. Nová výstavba by totiž mimo jiné zatížila obecní pokladnu kvůli zvýšené údržbě veřejných ploch.
Horská Kvilda nechce další penziony
Přímo v Horské Kvildě teď stojí třicet čtyři domů. Kromě toho jsou zde i louky, které by se úpravou územního plánu mohly stát velmi lukrativními stavebními pozemky. Jejich rozloha přitom není zanedbatelná, jedná se o desítky hektarů. Jenže další masivní výstavbou by Horská Kvilda ztratila svoji atraktivitu. „Zatím se nám podařilo udržet roztroušenou výstavbu a i nadále bychom ji rádi zachovali,“ vysvětluje místostarosta obce Jaromír Chval.
Navíc zde panují obavy z konkurence, protože skoro každý dům v Horské Kvildě nabízí turistům ubytování. „Nic jiného se dělat nedá, potřebujeme tady zachovat kvalitní cestovní ruch,“ dodává starosta Chval.
Reportáž Jana Dvořáka (zdroj: ČT24)
Podle kritiků je ale zamýšlené řešení příliš radikální. „Vždycky se říkalo, že lidi, kteří se tady narodili, tak tady budou moct dál žít. Neříkám, že by se měly stavět penziony, ale na bydlení je potřeba malý rodinný domek. Je spousta jiných možností než se živit penzionem,“ říká bývalý starosta Horské Kvildy Jan Janoušek.
Převedení veškerých nezastavěných ploch ze třetích do druhých zón Národního parku Šumava sice neznamená úplný zákaz výstavby, ale radikálně ji omezuje. „Pro většinu typů staveb je to téměř nemožné,“ potvrzuje náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava Tomáš Hlavatý.
Pokud tedy budou přírodní hodnoty pozemků v Horské Kvildě odpovídat kritériím druhých zón, neměl by být s převedením problém. „Myslím si, že je tam v některých případech skutečně ne úplně dobře vymezená ta třetí zóna,“ uvádí Tomáš Hlavatý.
Nová zonace pozemků nejen v Horské Kvildě by měla proběhnout v rámci nového zákona o Národním parku Šumava, který teď vzniká na ministerstvu životního prostředí. Přesto se však bude v lokalitě stavět dál. Jde například o výstavbu nových bytů na Modravě, nové farmy vznikají na Filipově Huti. Obce zřizují dočasnou stavební uzávěru jen kvůli předělání územních plánů, aby byla nová výstavba více regulována. Místostarosta Horské Kvildy však přiznává, že opatření směřují k tomu, aby v obci nevznikl už ani jeden nový dům. Důvodem je i obava z konkurence, která by na sebe strhla část ubytovací kapacity v nově postavených domech na úkor té stávající. Horská Kvilda si chce také zachovat roztroušenou zástavbu, která je pro Šumavu typická.