Dva roky od tragédie ve Studénce: Přejezd má zajistit další bezpečnostní prvek

3 minuty
Tragédie ve Studénce dva roky poté: Lepší zabezpečení
Zdroj: ČT24

V sobotu jsou to přesně dva roky od tragické nehody na přejezdu ve Studénce – řidič kamionu nerespektoval výstražná světla a zůstal stát mezi závorami. Po patnácti vteřinách do něj ve více než stotřicetikilometrové rychlosti narazilo pendolíno. Zemřeli tři lidé, zraněných bylo sedmnáct. Specializovaná firma v uplynulých dnech ladila ve Studénce nový bezpečnostní systém.

Ten by měl zabránit střetům vozidel s vlaky, které projíždějí rizikový železniční přejezd. „Jedná se o světelnou signalizaci, která upozorní a zastaví řidiče, jakmile začne na přejezdu blikat červená,“ zjistil redaktor České televize Tomáš Indrei.

Zařízení se nachází osmdesát metrů před přejezdem. „Je zde také umístěn radar, který vyhodnotí, když řidič neuposlechne varování. V takovém případě ještě před kolejemi spustí závoru,“ dodal Tomáš Indrei.

Ta má zabránit vjezdu řidičů na přejezd před tím, než se aktivují samotné závory na trati. Testované zařízení se už na českých silnicích běžně používá. Upozorňuje řidiče například na místo, kde vyjíždějí hasičské či sanitní vozy.

Mluvčí Správy železniční a dopravní cesty Jakub Ptačinský už dříve řekl, že společnost s touto aktivitou nemá nic společného. „Vítáme každou aktivitu, která zvýší bezpečnost na tomto přejezdu,“ uvedl.

Přejezd je rizikový z několika důvodů. V místě se kříží extrémně vytížená trať a frekventovaná silnice. Přejezd je navíc široký (silnici kříží čtyři koleje). Doba, po kterou blikají červená světla před sklopením závor, je dlouhá, úměrná k tomu, jaká je potřeba na vyprázdnění kolejiště. Právě dlouhá prodleva mezi výstrahou a sklopením závor je důvod, který podle odborníků motivuje lidi k tomu, aby přejížděli na červenou a riskovali srážku s vlakem.

Zvažují objížďku

Starosta města Lubomír Šobich už dříve poznamenal, že se zároveň řeší objízdná trasa, která by z rizikové lokality vyvedla nákladní dopravu. 

Kamiony by tak vůbec přes přejezd nejezdily. Nová komunikace, dlouhá asi 450 metrů, by měla vést jedním z průmyslových areálů ve Studénce. S majiteli firem, kterých se to týká, jednalo město už loni. Součástí dohod mohou být výkupy pozemků, možná i demolice, popřípadě stavba mostu přes potok.

Stavět by se mohlo v první polovině roku 2018. Pokud se městu podaří projekt zrealizovat, ministerstvo dopravy přislíbilo vybudování podjezdu pod současným přejezdem. „Ten by mohli využívat pěší, cyklisté a osobní doprava,“ uvedl Šobich. 

Pomohou lasery?

Další technologií, kterou je možné využít k zabezpečení přejezdů, jsou laserová čidla. Také na osudném místě ve Studénce se už dříve začalo s testování laserových čidel, která by ve chvíli, kdy by mezi závorami zůstalo stát auto či kamion, vlaky zastavila.

Jak funguje čidlo
Zdroj: ČT24

Soudní znalec Jiří Martínek ale varoval, že by takové opatření nutně prodloužilo dobu, po kterou řidiči nesmějí vjet na přejezd. „Bude problém v tom, kde a v jakém místě se bude muset zapínat výstraha, aby čelo vlaku bezpečně zastavilo na železničním přejezdu. Z toho zcela jasně vyjde, že doba uzavření železničních přejezdů potom bude delší,“ popsal.

Řidiči čekající ve frontě před přejezdem přitom podle studií porušují pravidla tím častěji, oč delší čekání je.

I proto se chystají v celém Česku další změny: přejezdů bude ubývat a místo nich vzniknou mimoúrovňová křížení. Je to řešení sice drahé, ale zaručené. Pokud při stavbě mostu nespadne nic na koleje – s čím mají ve Studénce rovněž tragickou zkušenost – je volná cesta pro vlaky zaručená.

Rizikových přejezdů je ale podle ministerstva dopravy přes sto.

Nehody, kdy vjedou auta na přejezd i přes blikající signalizační zařízení, nejsou v České republice výjimkou. Letos v březnu policie obvinila pětatřicetiletého řidiče nákladního vozu, který vjel ve Vratimově u Ostravy i přes svítící červené světlo na železniční přejezd. Tam jej uvěznily závory. Cizinec je prorazil, aby se vyhnul srážce s vlakem, a z místa odjel.

Na nebezpečném přejezdu ve Studénce loni desítky lidí dál riskovaly zdraví – jezdí zde vesměs na červenou. Za loňský rok předala policie úředníkům k vyřešení víc jak 100 takových případů, jak potvrdila Veronika Richterová z právního oddělení bílovecké radnice. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

MotoGP vrcholí, příjezd fanoušků se obešel bez vážnějších komplikací

Fanoušci motorek proudili na hlavní den závodů MotoGP v Brně od časných ranních hodin, chtěli si zabrat nejlepší místa kolem Masarykova okruhu. Jejich příjezd proběhl bez vážnějších problémů. Dopravní situaci podle policie může zkomplikovat až odpolední rozjezd fanoušků.
09:59Aktualizovánopřed 57 mminutami

Zkušené italské letectvo se ukáže na Dnech NATO v Ostravě

Itálie bude zvláštní partnerskou zemí na Dnech NATO v Ostravě v druhé polovině září. Italské letectvo má asi pět stovek letadel a vrtulníků a podílí se na protivzdušné obraně, kybernetické bezpečnosti a vesmírném programu Severoatlantické aliance. S českými protějšky by se piloti mohli podělit třeba o zkušenosti se stíhačkami F-35.
před 17 hhodinami

MotoGP čelilo náporu fanoušků. Kolony se tvořily i při odjezdu

Masarykův okruh u Brna ráno a dopoledne čelil silnému náporu fanoušků MotoGP, doprava v okolí kolabovala, stála i D1 a problém byl i s parkováním. V okolí okruhu parkovalo podle policie téměř devět tisíc vozidel a návštěvnost tak výrazně překonala páteční čísla. Dopravní komplikace doprovázely i odjezd a policisté je čekají i v neděli, a proto vyzývají návštěvníky, aby počítali se zdržením a vyrazili dřív nebo využili MHD. Velký počet fanoušků zaměstnal také zdravotníky. V jejich péči skončilo během akce sto lidí.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Povrchové prameniště bude pitnou vodou zásobovat celý Libňatov

Dobrovolníci roky udržovali a čistili povrchové prameniště v Libňatově na Trutnovsku. Voda z něj však tekla bez užitku do potoka. Nyní se to obec rozhodla změnit. Voda je totiž velmi kvalitní, a tak ji začala využívat jako pitnou. Přes čerpací stanici míří voda z místního prameniště do asi dvou stovek libňatovských odběrných míst, kompletně pak bude obec zásobována během několika týdnů. Po přepojení by zde měli vyrábět vodu za desetikorunu, zatímco nyní ji kupovali za necelých 25 korun. Úspora pro obec má být přibližně čtvrt milionu ročně.
včera v 09:00

Ložiska ve Zlatých Horách skrývají dvakrát víc zlata, než se předpokládalo

V ložiscích ve Zlatých Horách při hranicích s Polskem je asi dvakrát více zlata nebo mědi, než se původně odhadovalo. Pracovníci státního podniku Diamo tam dokončují průzkum a připravují dokumentaci pro posouzení dopadů případné těžby na životní prostředí. Dostupného zlata mohou být až čtyři tuny, mědi pak pět set tun. V horninách jsou i zinek a galium, tedy prvky, které se vyskytují v seznamu kritických surovin v rámci celé Evropy.
včera v 08:00

Vesnických prodejen ročně zaniknou desítky, pomáhají jim dotace

Jen loni zavřelo 160 malých venkovských obchůdků. Na snahu je podpořit tak letos ministerstvo průmyslu a obchodu uvolnilo padesát milionů korun. Peníze mohou dostat provozovatelé v obcích do tří tisíc obyvatel a jen s jedinou prodejnou. A dotace vyčleňují i některé kraje, například na Vysočině nabízí podporu pro vesnice s méně než pětistovkou obyvatel. Kraj letos rozdělil zatím devět milionů.
včera v 06:05

Masarykův okruh v Brně čelil kvůli MotoGP prvnímu náporu fanoušků

Brněnský Masarykův okruh, kam se po pěti letech vrací mistrovství světa silničních motocyklů, čelil v pátek dopoledne prvnímu náporu fanoušků, což se projevilo také silným provozem v jeho okolí. Páteční tréninky byly poznamenány deštivým počasím, kvůli kterému zůstalo dopoledne uzavřené také největší parkoviště na takzvaném Jelínkově poli. Policisté tak směřovali motorizované návštěvníky MotoGP na zpevněné parkovací plochy.
18. 7. 2025Aktualizováno18. 7. 2025

První dětský hospic v Česku pomáhá pacientům už rok

Odpočinek a úlevu poskytuje rodinám s vážně nemocnými dětmi lůžkový hospic Dům pro Julii v Brně, první svého druhu v Česku. Jeho odlehčovacích pobytů, které trvají od jednoho do tří týdnů, využila také Petra Harásková se svojí osmnáctiletou dcerou Barborou, která nemluví, nechodí a sama nejí. „Tady nevytváří problémy, řeší je a vy odcházíte s pocitem, že bude vše v pořádku,“ chválí Harásková. Jak však poukazuje ředitelka hospicu Radka Vernerová, dětská paliativní péče není legislativně ukotvená a hospic stále řeší stabilní financování.
18. 7. 2025
Načítání...