Bučovicím na Vyškovsku hrozí, že přijdou skoro o polovinu svých nemovitostí – především pozemků. Získat je chce místní římskokatolická farnost. Ta o pozemky přišla za komunismu. V 90. letech je převedl stát na obec. Teď má soud rozhodnout, jestli byl převod podle tehdejších zákonů oprávněný.
Bučovice mohou přijít o polovinu svých pozemků. Církev je chce vrátit v rámci restitucí
Drobné výseče orné půdy, polí a luk na téměř třiceti hektarech pozemků. Parcely jsou rozházené po katastrálním území Bučovic. Většinu těchto pozemků pronajímá obec zemědělcům. Za komunismu získal místní Městský národní výbor majetek do správy prostřednictvím pozemkové reformy z 50. let. V 90. letech pak Bučovice požádaly stát o přepis v katastru nemovitostí. Pozemky tak obec získala do vlastnictví.
Červeně jsou vyznačeny pozemky, o které vede církev spor
Církev se teď snaží tehdejší převod svého bývalého majetku zpochybnit. Úřady ho prý podle tehdy platných zákonů vůbec neměly povolit. „Navrhujeme, aby soud určil, že vlastníkem nemovitostí není město Bučovice, ale Česká republika. Pokud by takto rozhodl, získala by Římskokatolická církev Bučovice právo, podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, obrátit se na stát s žádostí o vydání historického majetku, který byl za minulého režimu neoprávněně odebrán,“ vysvětlil právník Biskupství brněnského Milan Dolejš.
Spor o pozemky brzdí některé projekty
„My samozřejmě využijeme prostředků, které nám právní řád umožňuje. Rozhodnutí soudu ale budeme muset respektovat,“ řekla tajemnice obce Bučovice Andrea Kovářová. To, že zatím není ve vlastnictví pozemků úplně jasno, obci brání i v některých plánovaných projektech. Jako je například revitalizace parků.
Kromě Bučovic žaluje farnost také stát, a to prostřednictvím Státního pozemkového úřadu a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Jednání Okresní soud ve Vyškově v polovině října odložil, a to na začátek listopadu. Obě strany totiž soudu navrhly výslech svědků. Zejména by se mělo jednat o bývalé zaměstnance městského úřadu, kteří by si na přepis v devadesátých letech mohli pamatovat.
Madona z Veveří patří církvi, předměty ze Špilberku ještě ne
Jen brněnská pobočka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových aktuálně řeší 158 sporů s církevními subjekty. O desítky uměleckých děl může přijít i brněnské městské muzeum na Špilberku. Jedná se o obrazy, sochy nebo části nábytku, které stát v padesátých letech zabavil řádu minoritů. Soud bude o navrácení majetku minoritům rozhodovat v lednu.
O navrácení církevního majetku ale nevedou spory pouze stát a obce. Národní galerie třeba v březnu prohrála spor s Římskokatolickou farností Veverská Bítýška o gotický obraz Madony z Veveří. Ta ho vystavila v Diecézním muzeu v Brně.
Soud bude o Květné zahradě jednat v listopadu
Katolická církev skoro po sedmdesáti letech získala zpátky tento Arcibiskupský zámek a s ním i Podzámeckou zahradu. Další z kroměřížských památek zapsaných na seznam UNESCO, Květnou zahradu, ale stát vydat odmítl. Do obnovy zahrady totiž investoval 230 milionů. A jsou v ní i novostavby, které nelze vyčlenit a nemůžou být vydány, například Produkční skleník.
Olomoucké arcibiskupství proto kvůli vlastnictví Květné zahrady podalo žalobu. Chce mít ve věci jasno a chce, aby rozhodl nezávislý soud. Spor má rozhodnout Okresní soud v Kroměříži. Obě strany se mají poprvé u kroměřížského soudu potkat už příští týden ve čtvrtek. Rozhodnutí ale zřejmě ještě nepadne.