Archeologové našli v klášteře v Teplé základy kostela

Plzeň - Na základy dosud neznámého středověkého kostela nebo kaple a na navazující stavbu narazili minulý týden plzeňští archeologové při výzkumu kláštera v Teplé na Karlovarsku. Není vyloučeno, že stavba mohla být ještě před vznikem kláštera na konci 12. století sídlem blahoslaveného Hroznaty, informoval dnes Karel Nováček z katedry archeologie Filozofické fakulty Západočeské univerzity, jež se na průzkumu podílí.

Na pozůstatky zděných základů, podle půdorysu pocházejících z románského období, narazili archeologové asi 80 metrů od klášterního kostela. Z klášterních pramenů je ale kromě klášterního chrámu známá už jen jedna středověká církevní stavba, a to kaple Všech svatých a Čtrnácti pomocníků blízko hlavního vchodu. S nově nalezeným kostelem ale zřejmě nesouvisí.

„Jako pravděpodobné se nám tedy zdají dvě možnosti výkladu - buď byl náš nález součástí opatské rezidence z dob počátků kláštera, nebo máme před sebou stavbu z předklášterního období. V tom případě by se nabízela lákavá možnost spojit kapli a navazující stavbu se sídlem blahoslaveného Hroznaty,“ poznamenal Nováček.

Základy jsou ale značně porušené a bude obtížné rozhodnout, která varianta výkladu je pravděpodobnější. „Je dokonce možné, že budou platit obě. Z pramenů jsme dobře informováni o privilegovaném postavení velmože Hroznaty v konventu, který založil. Není vyloučeno, že jeho sídlo sloužilo po jeho smrti jako sídlo opatské,“ doplnil archeolog Radek Široký ze společnosti ZIP, která se na výzkumu také podílí.

Klášter v Teplé
Zdroj: ČT24

Nejnovější nález poznamená záchranné práce. „Nález vzácného středověkého zdiva nám brání v použití navrženého způsobu zabezpečení konventních staveb proti vlhkosti,“ vysvětlil koordinátor obnovy kláštera Václav Maršík. Projektant proto bude muset navrhnout jinou variantu odvodnění, aby základy kostela zůstaly neporušené.

Premonstrátský klášter založil český šlechtic Hroznata v roce 1193. V klášteře nyní začíná jeho zásadní obnova, dotovaná z Evropské unie. Bude hrazena z Integrovaného operačního programu ministerstva kultury, který na ni dá téměř 500 milionů korun. Nepůjde přitom jen o stavební obnovu, ale také o to, aby klášter dostal kulturní a vzdělávací náplň. Začíná se s rekonstrukcí základů jižního křídla kláštera a s odvodněním, které je největším problémem současného stavu. Archeologický průzkum v klášteře začal loni, práce na obnově kláštera mají skončit v roce 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na východě Česka se může tvořit ledovka, varují meteorologové

Ve východní polovině Česka hrozí od středečního odpoledne při mrznoucím dešti ledovka. Zejména v částech Pardubického a Olomouckého kraje se může tvořit i ve čtvrtek dopoledne. Vyplývá to z aktualizované výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Při ledovce je podle meteorologů potřeba počítat s problémy v dopravě, opatrní by měli být také chodci.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Předávali si mě jako ošatku, popsal muž záchranu z jeskyně

Jedno špatné došlápnutí v jeskyni Svážná studna v Moravském krasu o víkendu stačilo k tomu, že si zkušený speleolog a také dobrovolný hasič Václav Adamec vyzkoušel fungování záchranného systému z druhé strany. Vysvobodit se ho se zlomenou holení v neděli podařilo po více než dvaceti hodinách. Adamec se nyní zotavuje a o zkušenosti vypráví: „Ani na chvíli nešla úvaha, že bych se nahoru nedostal.“
před 4 hhodinami

Záchranky měly loni nejvíc výjezdů za patnáct let, evidují i nadužívání služby

Zdravotnická záchranná služba (ZZS) loni v Česku vyjela k více než 1,2 milionu případů. Česká televize to zjistila od ZZS jednotlivých krajů. Podle dat Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) jde o nejvyšší počet za posledních patnáct let. Kromě akutních stavů dál evidují záchranáři také nadužívání služby. Jako příklady uvádějí zveličování závažnosti potíží, volání kvůli dlouhodobým potížím, snahu pacienta dostat se rychleji na urgentní příjem nebo i náhradu za nedostupného praktického lékaře.
před 9 hhodinami

Stát musí kvůli hluku ze silnice zaplatit muži odškodnění

Stát musí Liboru Dolákovi z Brna-Bosonoh zaplatit 150 tisíc korun jako odškodnění za to, že musel kvůli rozhodnutí jihomoravské krajské hygienické stanice snášet zvýšený hluk z dopravy. Hygienici totiž v roce 2016 vydali pro silnici druhé třídy, která vede paralelně s dálnicí D1 na okraji Brna, hlukovou výjimku. Brněnský soud ji ale o dva roky později jako nezákonnou zrušil.
před 10 hhodinami

Středoškoláci se budou ve Vysokém Mýtě učit zvládat krizové situace za volantem

Na autodromu ve Vysokém Mýtě odstartoval v Česku ojedinělý pilotní projekt zaměřený na zvládání krizových situací za volantem. Dopravní odborníci ho připravili pro nejmladší řidiče ze středních škol. Projekt kombinuje teoretickou výuku, praktický výcvik na polygonu, výuku první pomoci pomocí virtuální reality a měření reakční doby na simulátorech.
před 15 hhodinami

Silná ledovka zkomplikovala dopravu

Silná ledovka zkomplikovala železniční i silniční dopravu na řadě míst po celém Česku. Ve středních Čechách ráno nejezdila velká část příměstských a regionálních autobusových linek, zrušeny byly i některé dálkové spoje. Pražské letiště fungovalo několik hodin v omezeném provozu. Ledovka se někde udržela až do odpoledních hodin, hlavně na severu a severovýchodě republiky hrozí i ve středu a ve čtvrtek.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Úrazy kvůli ledovce plnily urgentní příjmy

Pacienti s úrazy po pádech na ledu plnili v úterý urgentní příjmy a chirurgické ambulance pražských nemocnic. Urgentní příjem FN Motol a Homolka byl dopoledne kvůli lidem s úrazy na ledu maximálně vytížen. Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) i na Bulovce bylo pacientů proti normálu asi o polovinu víc. Nejčastějšími úrazy byly zlomeniny končetin, ale také zranění hlavy či zad. Někteří pacienti s komplikovanými zlomeninami vyžadujícími operaci museli být hospitalizovaní.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Dřív mezi lidi bez domova patřil. Teď jim muž v Plzni pomáhá, popsali Reportéři ČT

V Česku žijí podle nejrůznějších odhadů desítky tisíc bezdomovců. Nelichotivou statistiku se v posledních třech letech pokouší zvrátit plzeňský magistrát. Navázal proto spolupráci se sociálním spolkem K srdci a biskupstvím plzeňským. Zhruba pět set bezdomovců, kteří v západočeské metropoli žijí, tak může získat brigádu a z výdělku si zaplatit alespoň dočasné bydlení v tamních ubytovnách. Díky práci pro plzeňskou městskou policii se do „běžného“ života podařilo z ulice vrátit třiapadesátiletému Romanovi. Nyní pomáhá právě lidem bez domova, mezi něž dřív sám patřil. O jeho příběhu natáčel pro Reportéry ČT David Vondráček.
13. 1. 2026
Načítání...