Šéf Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek nemá obavu z elektronické evidence tržeb (EET) jako takové, ale z toho, že přibývají výjimky. Ty podle něj naruší účel, který - alespoň z pohledu asociace - dával systému smysl, a to v narovnání podnikatelského prostředí. „Máme obavu, že dojdeme do situace, kdy tady budou takové výjimky, kdy ti, co dodnes krátili tržby, je budou krátit i nadále. A ti, co dosud platili, budou mít ještě více povinností, než měli předtím. To nechceme připustit,“ uvedl Stárek v pořadu Interview ČT24.
- Andrej Babiš nově uvedl, že EET se v první fázi nebude týkat také stánkového prodeje občerstvení bez zázemí pro hosty, například na festivalech. Do evidence se zapojí až od března 2018, stejně jako prodej na farmářských trzích. Prodeje přebytků ze zahrádek se EET netýká.
Už to podle vás není zákon, který narovná podnikatelské prostředí?
Od začátku jsme byli proti jakýmkoli výjimkám, pokud máme hovořit o rovných podmínkách v podnikání, stejné startovní čáře pro všechny. Podle mého by zákon měl také narovnat skutečnost, že je tady často obcházeno plátcovství DPH a podobné změny. V současné době jsou ze zákona vypuštěny veřejně prospěšné organizace, což je pro provozovatele restaurací poměrně významné. To jsou sokolovny, hasičské spolky a podobně, které často na venkově konkurují běžným restauracím.
Takže lidé začnou víc chodit do hospod do sokoloven?
To už je dnešní reálná situace na venkově. Pokud navíc nastane situace, alespoň podle čerstvé zprávy, že by z toho měly vypadnout stánky a podobné prodeje, a to až do roku 2018, nejedná se jenom o adventní období, opět si dovedu představit náměstí, kde jsou dvě restaurace, které mají povinnost elektronicky evidovat tržby, a proti nim stojí stánky, které tuto povinnost nemají, a to je podle mého názoru jasná diskriminace v podstatě stejného segmentu provozovatelů restaurací nebo veřejného stravování. Protože oba podnikají na základě nějaké živnosti a v tomto případě to je živnost pro veřejné stravování.
Andrej Babiš v podstatě o podnikatelích v hotelnictví a restauracích řekl, že kradou. Proto je potřeba jim evidovat tržby. Krade se v hospodách?
Toto je přesně ta rétorika, která bohužel v České republice vládne.
Je to tak?
Samozřejmě, že to tak není. Šedá ekonomika v České republice je čtrnáctiprocentní, úplně stejná jako v Německu. Pro příklad uvádím, že ze studie ministerstva financí, kterou odůvodňují zákon, vyplývá, že na prvním místě v krácení tržeb nebo v šedé ekonomice stojí stavebnictví, na druhém místě, tuším, že je to obchod. Pak je tam zpracovatelský průmysl, pak jsou provozovatelé restaurací a na konci ještě zemědělství.
To znamená, vzali jsme jeden segment, na který všichni slyší, to je stejně jako u zákona o kouření. Teď se snažíme segment narovnat a veřejně říkat, že je segment nějak pokřiven. Není to tak. Provozovatelé restaurací jsou dnes v mnohých případech na hraně ziskovosti.
Daňová zátěž podnikatelů v tomto oboru je jedna z nejvyšších, pokud bychom měli čas a udělali srovnání s Rakouskem, snadno bych to demonstroval. Vstupy jsou stejné jako u našich sousedů směrem na západ, máme vyšší daňovou zatíženost a mnohem menší obraty a tržby, protože obyvatelstvo nemá sílu, aby nakupovalo v cenách, v jakých nakupuje třeba směrem na západ.
Čili u nás dělají pohostinství víceméně srdcaři, lidé, kteří to chtějí dělat.
A nekradou?
Nemůžu říct, že nekradou. To je těžká otázka, to neumím odpovědět, zda někdo krade, nebo nekrade. To je stejné jako v celé společnosti. Samozřejmě se může najít někdo, kdo krade. Nezastíráme, že i v pohostinství dochází k nějakému částečnému krácení tržeb, ovšem je to velmi minimální ve srovnání s ostatními.
Celý rozhovor naleznete ve videu nahoře.
