Architekt Deyl: Radní se snažili naši práci na metropolitním plánu zdržovat

Architekt Jiří Deyl je jedním odborníků, kteří se rozhodli opustit pražský Institut plánování a rozvoje po odvolání ředitele Petra Hlaváčka. Ve středu oznámilo třináct z patnáci členů týmu, který připravoval metropolitní plán, že podali výpověď. Deyl varuje: Pokud by se práce na plánu zastavily, byla by to pro Prahu katastrofa. Město by se po roce 2020 mohla ocitnout bez koncepce dalšího rozvoje.

Odvolání ředitele bylo podle prohlášení některých vašich kolegů jen poslední kapkou. Pociťoval jste i vy sám v minulosti tlak ze strany magistrátu?

Připojuji se ke kolegům a k našemu společnému prohlášení. Šlo o to, že jsme byli dlouhodobě vystavováni politickému tlaku ve smyslu nedůvěry k naší práci. Územní plán jako koncepční dokument vyžaduje velkou míru důvěry a spolupráce všech aktérů – pořizovatel, zadavatel, zpracovatel. Vícekrát město vytvořilo různé kontrolní a recenzní skupiny nebo zadávalo velké množství posudků naší práce, aniž by se sami s plánem pořádně seznámili.

Já osobně jsem měl z posledních měsíců pocit, že se nás politici snaží spíše zdržovat zadáváním velkého množství podružných úkolů nad rámec přípravy hlavního dokumentu. Zdržení příprav bylo také způsobeno opakovanými konzultacemi s městskými částmi, které nám zadali pražští radní nad rámec zákona.

Ještě dnes radní Petra Kolínská opakuje, že jsme většinu požadavků nezapracovali, a požaduje nápravu. Ve skutečnosti bylo zapracováno přes 70 procent požadavků městských částí. Sto procent požadavků zapracovat nelze, mnoho jich je protichůdných, případně odporují celkové koncepci rozvoje města, kterou metropolitní plán nastavuje, jako například nerozpínání města do volné krajiny. V tomto směru určitý tlak rozhodně cítím, protože politici na požadavcích městských částí trvají.

Připouštíte možnost návratu současného týmu v případě vstřícných kroků magistrátu?

Za současné politické situace a vyjádření politiků do médií si to představit neumím. Všichni členové týmu se rozhodli naprosto svobodně, k podání výpovědi nás nikdo nenutil, přesto situaci vnímáme všichni jako bezvýchodnou.

Věříte v dokončení plánu novým týmem? Je vůbec u takto komplexního dokumentu možné, aby ho v průběhu vypracování převzali úplně jiní lidé?

Dokončení plánu úplně novým týmem bude velice komplikované, předání by muselo probíhat delší dobu. Územní plán pro město velikosti Prahy je systémem provázaných dat, který na Institutu vznikal mnoho let. Plán je navíc komplexní dílo, které je založeno na jiných východiscích. Nejde ho vzít a jen tak nechat dopsat někým novým, kdo má jiný názor na územní plánování a nebyl účastníkem celého procesu, vznikl by nesourodý slepenec.

Nevrátí se nyní práce na metropolitním plánu na bod nula?

Nevím, my jsme byli připraveni plán dodělat. Teď záleží na radě města, netušíme jaké má záměry. Pro Prahu by ale byl návrat do bodu nula katastrofa.

Je možné, že město bude bez koncepčního dokumentu fungovat další léta? Jaké problémy to přinese?

Město má v současnosti platný územní plán, který musí podle přechodných ustanovení stavebního zákona nahradit do roku 2020. Stávající plán je už ale dnes zastaralý a přináší mnoho problémů do rozvoje města, přímo zapříčiňuje aktuální stagnaci. Není vůbec flexibilní, což dokazuje neustálá potřeba jeho změn.

Pokud nebude platný územní plán do roku 2020 nahrazen, tak stavební zákon stanovuje i podmínky pro výstavbu v obci bez územního plánu. V takovém případě se ale rozhodně nedá hovořit o koordinovaném rozvoji města a ochraně veřejného zájmu jeho obyvatel.

2 minuty
Metropolitní plán musí být ze zákona hotový do roku 2020, termín se ale nestihne
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...