Běloruská spisovatelka Světlana Alexijevičová získala v roce 2015 nejprestižnější literární ocenění - Nobelovu cenu za literaturu. 11. prosince k ní přibyl také titul Kniha roku v anketě Lidových novin. Za mozaiku rozhovorů Doba z druhé ruky - Konec rudého člověka.
Doba z druhé ruky je zprávou o konci komunistického režimu a následujícím rozpadu sovětského impéria, který přinesl jeho občanům po počátečních nadějích zklamání, frustraci a dezorientaci. Text vítězné knihy je mozaikou desítek skutečných hlasů, které Alexijevičová zaznamenala na magnetofon při rozhovorech s nejrůznějšími lidmi. Knihu v překladu Pavly Boškové vydal Pistorius & Olšanská.
Na druhé příčce se umístil titul Podvolení (Odeon) Michela Houellebecqa. Francouzský spisovatel napsal román o tom, jak se z Francie stane islámský stát. Příběh se odehrává v roce 2022 a není jen planou provokací - přečtěte si recenzi.
Třetí místo pokryla Černá zem (Paseka) od Timothyho Snydera. Americký historik a spisovatel letos mimo jiné převzal Cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97. V knize s podtitulem Holocaust - historie a varování hledá odpovědi na otázky spojené s holocaustem a v mnoha důležitých bodech polemizuje s jeho standardními výklady.
Bramborová medaile patří kolektivu autorů (Michael Wögerbauer, Petr Píša, Petr Šámal, Pavel Janáček) za knihu V obecném zájmu (Academia). Zkoumají v ní proměny cenzury literatury a tisku od nástupu osvícenství až do počátku 21. století a masového rozšíření internetu.
V první desítce oceněných knih se ještě objevily tyto tituly:
- Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity (Martin C. Putna)
- Zpovědi a odposlechy (Antonín Přidal)
- Po Devětaosmdesátém. Rozpomínání a přemítání (Petr Pithart)
- Do tmy (Anna Bolavá)
- Jiříkovy starosti o minulost (Jan Faktor)
- Gottwaldovo Československo jako fašistický stát (Petr Placák)
- Nulté číslo (Umberto Eco)
- Jednou větou (Petr Hruška)
- Dějiny československého komiksu 20. století (kolektiv autorů Michal Jareš, Martin Foret, Pavel Kořínek a Tomáš Prokůpek)
Loni se Knihou roku stala biografie básníka Ivana Blatného od Martina Reinera.
Tradice ankety, spojené se jménem Karla Čapka, vznikla už v roce 1928, obnovena byla v roce 1991. Letos v ní hlasovalo přes 200 spisovatelů, překladatelů, editorů, literárních kritiků, humanitních i přírodních vědců a jiných osobností literárního a veřejného života.
