Výstava jen pro trpělivé. I tak by se mohl jmenovat nový projekt malíře Vladimíra Kokolii, prvního držitele Ceny Jindřicha Chalupeckého z roku 1990. V pražské galerii NoD představuje svoji nejnovější tvorbu: rozložené obrazy, které návštěvník dokáže dát dohromady jen pomocí správného úhlu pohledu.
Vladimír Kokolia vystavuje... lidi vizuálnímu násilí
Vladimír Kokolia vystavuje v NoD Obrazy podle podoby (zdroj: ČT24)
„Je to trochu na hranici vizuálního násilí,“ říká Kokolia například o jednom ze svých vystavených děl. Aby si ho návštěvník mohl prohlédnout, musí si ho nejdříve nechat „vypálit“ do sítnice. Po krátkém zablesknutí se mu pak obraz zobrazí na zdi nebo na papíře.
Kokolia tak chce vysvětlit divákům, jak správně pozorovat obrazy. „Je to jedna z vyděračských technik, jak lidi přimět, aby v obraze přestali vidět informační tabuli, plochou nástěnku. Obraz má i hloubkový rozměr,“ vysvětluje.
Ten se ale ukáže až po delším pozorování obrazu z jednoho místa. Návštěvník tak musí v galerii alespoň na chvíli zastavit – stejně jako to udělal malíř, když čekal na to správné světlo. O proces dívání se Vladimír Kokolia zajímá dlouhodobě. Jak si správně stoupnout před stojan a pozorovat dílo vyučoval i studenty na Fakultě výtvarného umění v Brně.
Ono to vypadá, že umění je taková elitářská záležitost. Ale v podstatě každý, kdo si dá čas a třeba se i zdravě naštve, řekne si ‚já tady budu před tím obrazem stát, dokud v něm něco neuvidím‘ – tak mu zaručuju, že v něm něco uvidí.
Vidět v obraze „něco“ prý nevyžaduje mnohdy žádné velké úsilí. Občas prý stačí se jednoduše zadívat do prázdna. Vyzkoušet si to mohou návštěvníci výstavy Obraz podle podoby v NoD do 17. listopadu.