I přechod z jedné strany jeviště na druhou vypadá jako událost, říká Mikluš o práci ve Státní opeře

28 minut
Herec Robert Mikluš byl hostem v pořadu Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Zaujal v Devadesátkách jako Josef Korejs i ve Volze jako Pavel Landovský, teď jako člen Činohry Národního divadla dostal hlavní roli v nové inscenaci Mefisto. Ve tříhodinovém představení si musel poradit mimo jiné se specifickou scénou Státní opery. „Součástí práce Národního divadla je i posouvat vkus běžného diváka. Kde jinde bychom to měli dělat než tam,” zamyslel se herec Robert Mikluš v Interview ČT24.

V adaptaci románu Klause Manna Mikluš představuje ambiciózního herce Hendrika Höfgena, který se v době nastupujícího nacismu prodere z regionálního divadla až na vrchol slávy. Podle Mikluše musí každého herce takový materiál oslovit, protože jde pod kůži, a to plíživým, nepříjemným způsobem.

Představení, kterým se činohra po několika dekádách vrátila do prostor Státní opery, trvá i s přestávkou tři a půl hodiny, pro Mikluše ale byly náročnější desetihodinové zkoušky, kdy mu s problémy s nohou pomáhala baletní fyzioterapie. Část hereckého vystoupení snímají kameramani, pro diváky se živě promítá na plátno nad jevištěm – jedním z důvodů je, aby měl i divák ve vzdálené řadě prožitek z detailu.

„Obyčejný přechod jednoho herce z levé strany jeviště na pravou vypadá jako událost měsíce. To, co si myslíte, že hrajete niterně, tak divák už ve čtvrté řadě nevidí,“ míní herec. Důležitá je prý také práce s hlasem. „Když ve Státní opeře nejste na určitém místě, kde to jde dobře slyšet, což je velmi úzké území, tak když to neřeknete dopředu, je to, jako byste to neřekli vůbec,“ sděluje.

Nová role na DAMU

Mikluš hraje i v inscenaci Vassa Železnovová ve Stavovském divadle, té pro malý zájem diváků hrozilo stažení z repertoáru. Herec na její obranu napsal text do Divadelních novin. Podle něj jde o inscenaci, která činoherní soubor Národního divadla stmelila – je podle něj ve „výborné kondici“. „Součástí práce Národního divadla je i posouvat vkus běžného diváka. Kde jinde bychom to měli dělat než tam,” je přesvědčený.

Stejně jako ve Vasse Železnovové, i v Mefistovi herci používají mikroporty pro přenos hlasu. Podle Mikluše je to dobrá pomůcka, která je v Evropě běžná už desetiletí. U Vassy Železnovové se s technologií podle něj pracovalo metodicky, měla připomínat například rozhlas, u Mefista jde o pomůcku. „My ve scéně vlastně jdeme velmi do hloubky a velmi se vzdalujeme divákovi,“ popisuje s tím, že by diváci přišli o zážitek, kdyby herci mikroporty neměli.

Mikluš bude nyní působit i jako pedagog na DAMU. A při přijímacích zkouškách už vybíral svoje budoucí studenty. Zaměřoval se prý na autenticitu, přirozenost, zajímavost a jinakost. „Pak už to člověk do ročníku skládá jako takovou barevnou paletu, aby se ty lidi byli schopni inspirovat navzájem,“ přiblížil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
včera v 16:16

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
včera v 11:35

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...