Praha - Vláda dnes schválila balíček úsporných opatření, který navrhl ministr financí Eduard Janota s cílem snížit schodek státního rozpočtu na příští rok. Deficit by tak podle dnešního návrhu neměl přesáhnout 155,3 miliardy korun. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl premiér Jan Fischer. Návrh ještě tento týden projedná Poslanecká sněmovna. Pokud začne platit, ekonomika příští rok podle Janoty klesne o 0,3 procenta.
Nadcházející jednání ve sněmovně bude podle premiéra testem důvěry vládě. Pokud budou poslanci ochotni balíček schválit, bude úřednický kabinet zřejmě pokračovat ve svém mandátu. Když však sněmovna návrh smete ze stolu, bude vláda o svém osudu dále jednat. „Demisí se nevyhrožuje,“ uvedl nicméně Fischer.
Jan Fischer, předseda vlády:
„Vláda si je vědoma toho, že tím (schválením balíčku úsporných opatření) jistým způsobem vykročila ze svého ryze úřednického mandátu, ale vzhledem ke stavu veřejných financí, ekonomickému vývoji má za svoji povinnost, aby takový průlom udělala a navrhla ucelený tvar legislativních předloh, které povedou z deficitu 230 miliard k dnešnímu deficitu, který nabízíme, ve výši 155,3 miliardy.“
Rozpočtový schodek chce Fischerův kabinet redukovat například zvýšením obou sazeb daně z přidané hodnoty o jeden procentní bod ze současných devíti a devatenácti procent. Zvýšit by se měl i strop na sociální pojištění na 145 tisíc korun měsíčně. Nad touto hranicí by měla být také vyšší daň z příjmu ve výši 23 procent. Na straně výdajů balíček v sociálních a mandatorních výdajích ušetří 12 miliard korun. Ve státní sféře by například měly klesnout mzdy na jeden rok o čtyři procenta.
Navrhované úspory v rozpočtu podle Janoty zpomalí růst českého hospodářství. Pokud bude balíček přijat, ekonomika v příštím roce klesne o 0,3 procenta. Bez opatření ministerstvo financí očekávalo příští rok růst HDP o 0,3 procenta. „Efekt balíčku je mínus 0,6 procenta k HDP,“ uvedl ministr financí.
Odboráři jsou spokojení
Kvůli rozpočtovým škrtům dnes ráno s ministry jednali také zástupci odborů i zaměstnavatelů. Obě strany následně vyjádřily Janotově balíčku podporu. „Máme před sebou návrh, který považujeme i my, odbory, za kompromis. Kompromis, který je životaschopný a který je připraven vcelku fér,“ řekl po jednání vlády předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch. Odboráři mají přesto některé výhrady. Nelíbí se jim například snížení platů státních zaměstnanců, které by podle Štěcha mohlo podlomit poptávku a spotřebu.
Ještě větší podpora zazněla z řad zaměstnavatelů. „Vyzývám jménem podnikatelů, zaměstnavatelů a živnostníků této země poslance k tomu, aby přijali odpovědnost, skromnost, dali bokem instrukce svých stranických sekretariátů a schválili tento balíček jako nejdůležitější opatření v této zemi pro letošní rok,“ uvedl viceprezident Svazu průmyslu dopravy Jaroslav Hanák.
Cesta sněmovnou bude trnitá
Právě ve sněmovně však úsporný balíček může narazit. Zástupci parlamentních stran totiž vůči němu už dříve vyjádřili řadu výhrad. Sociální demokraté nesouhlasí například se zvýšením dolní sazby DPH na deset procent nebo se snížením porodného. Po chuti jim není ani navrhované zmrazení důchodů.
S ostrou kritikou odpoledne vystoupila ODS. Nelíbí se jí hlavně poměr opatření na redukci výdajů a zvýšení daní. Na daních by se totiž mělo vybrat o 50 miliard korun navíc, výdaje se ale budou škrtat jen o 25 miliard. „Nazvat tento balíček za úsporný vyžaduje hodně velkou dávku fantazie,“ zdůraznil na tiskové konferenci místopředseda ODS Petr Nečas.
Problém s vládním návrhem mají i menší strany. Lidovcům je proti srsti krácení rodičovského příspěvku. To se nezamlouvá ani zeleným, kteří navíc odmítají úspory na platech učitelů. Zcela spokojeni nejsou ani představitelé TOP 09.
Co obsahuje vládní balíček?
- Obnovení progresivního zdanění u příjmů fyzických osob nad 145 tisíc korun měsíčně. Zvýšená sazba by mohla činit 23 procent.
- Zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty ze současných 9 a 19 procent na 10 a 20 procent.
- Zvýšení sazeb spotřební daně u benzinu a nafty, piva, lihu a tabáku.
- Zmrazení penzí.
- Snížení platů státních úředníků a dalších pracovníků veřejného sektoru o 4 procenta.
- Jen poloviční navýšení plateb státu za státní pojištěnce.
- Zhruba 12miliardová úspora v sociálních mandatorních výdajích státu.
- Zachování současné výše sazby odvodů osob samostatně výdělečně činných na nemocenské pojištění.
