Ceny ropy na světových trzích zahájily týden dalším silným poklesem, za kterým je přetrvávající nadprodukce a úbytek skladovacích kapacit. Na trhu tak sílí obavy, že těžební škrty, na kterých se dohodli velcí producenti, nebudou stačit a že ropu čeká další výrazný cenový propad. Vyloučen tak podle analytiků není ani opětovný pokles ceny nejbližšího kontraktu do záporných hodnot.
Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) s dodáním v červnu krátce před 19:00 SELČ odepisovala zhruba 26,3 procenta a prodávala se za 12,48 USD za barel. Severomořská ropa Brent klesala o 8,5 procenta pohybovala se na na 19,61 USD.
Na cenu ropy má značný vliv hospodářský útlum v reakci na šíření koronaviru a následný propad poptávky. Mnoho těžebních firem v Severní Americe už kvůli tomu omezilo produkci a například Rusko bylo kvůli slabší poptávce nuceno snížit export.
Zásoby ve Spojených státech se v týdnu do 17. dubna zvýšily na 518,6 milionu barelů. Jsou tak v blízkosti maxima 535 milionů barelů, na němž se ocitly v roce 2017. Zásoby se v USA skladují zejména v překladišti Cushing v Oklahomě, které je zároveň odběrným místem pro dodání ropy WTI obchodované na burze NYMEX.
„Současná ropná bilance je jednoduše strašná a do června se nečeká žádné zlepšení kvůli masivnímu propadu globální poptávky po ropě,“ řekl makléř firmy PVM Tamás Varga.
Cena ropy WTI minulý týden klesla do záporných hodnot, což se zatím nikdy nestalo. Šlo o květnový, tedy nejbližší kontrakt, a obchodníci se ho zbavovali v obavách, že kdyby jej drželi až do konce platnosti, museli by ropu fyzicky převzít a pak by pro její uskladnění jen těžko hledali místo.
Dali tedy přednost tomu, že raději zaplatí za to, že si od nich ropu těsně před skončením platnosti kontraktu někdo vezme.
