Pohonné hmoty u čerpacích stanic v Česku v uplynulém týdnu prudce zdražily. Cena benzinu Natural 95 stoupla o 44 haléřů na průměrných 32,14 koruny za litr, nafta stála ve středu v průměru 31,24 koruny za litr, což bylo o 46 haléřů víc. Naposledy stál benzin nad 32 korun a nafta nad 31 korun v srpnu 2015. Vyplývá to z údajů společnosti CCS. Vliv má zdražování ropy – cena severomořské ropy Brent se poprvé od listopadu 2014 dostala na 80 dolarů za barel.
Ropa Brent už zdražila na 80 dolarů za barel. Prudce rostou i ceny benzinu a nafty v Česku
Paliva v Česku zdražují už téměř dva měsíce. Od poloviny března se průměrná cena zvýšila o víc než 1,5 koruny na litru.
„Jen v posledních dvou dnech vylétla cenu benzinu Natural 95 o takřka 30 haléřů na litr. Podobně zdražuje i nafta,“ upozornil hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.
Nejvíce si čerpací stanice účtují nadále v Praze, kde je průměrná cena litru Naturalu 95 jako v jediném kraji nad 33 korunami a nafty nad 32 korunami. Víc než 32 korun za litr platí motoristé u benzinu v dalších pěti krajích, nafta je v průměru za cenu nad 31 korun v dalších šesti krajích.
Nejméně stál ve středu Natural 95 v Jihočeském kraji, v průměru 31,69 koruny za litr. Za naftu platí motoristé nejméně v Ústeckém kraji s průměrnou cenou 30,78 koruny za litr.
Paliva zdražují podobně jako ropa. Severomořská pokořila 80 dolarů za barel
Paliva jsou na tuzemských čerpacích stanicích dražší než kdykoli v celém loňském roce. Podepisuje se na tom vývoj cen ropy, které jsou na tom podobně a které jdou v posledních měsících strmě nahoru. Zatímco severomořská ropa Brent se v únoru obchodovala za méně než 65 dolarů za barel, ve čtvrtek už překročila osmdesátidolarovou hranici. Podobné to je u lehké americké WTI, která byla v únoru i pod šedesáti dolary za barel, teď už přesáhla sedmdesát dolarů. Oba typy ropy jsou nejvýš od listopadu 2014.
Ceny ropy loni vzrostly o více než 70 procent. Poptávka totiž prudce vzrostla, avšak dodávky zůstávají omezené díky dohodě o limitech těžby Organizace zemí vyvážejících ropu s dalšími producenty v čele s Ruskem. Letos v květnu pak tlačilo ceny nahoru očekávání, že Spojené státy odstoupí od jaderné dohody s Íránem a znovu zavedou sankce, což se nakonec stalo.
Francouzská ropná společnost Total už zareagovala oznámením, že nebude pokračovat na íránském projektu South Pars 11. „Po tomto kroku je zřejmé, že snaha evropských zemí chránit investice v Íránu není pro firmy důvěryhodná. Do budoucna proto hrozí, že se výrazně omezí těžba íránské ropy,“ uvedl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Připomíná i nepokoje kvůli přemístění amerického velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma, což se neobešlo bez obětí na životech. „Případná eskalace násilí může ohrožovat dodávky ropy na světové trhy, což by mělo silný cenotvorný efekt,“ řekl Křeček.
Zároveň globální zásoby ropy a produktů z ní v posledních měsících prudce klesly. Analytici očekávají, že zásoby se budou dál snižovat, protože se blíží letní sezona, kdy roste poptávka po benzinu. Růst poptávky má překonat rovněž očekávané zvýšení těžby ropy z břidlic v USA.
Tuzemským faktorem je koruna, vliv má nyní její oslabování vůči dolaru
Podle ekonoma Kovandy by se rychlost zdražování paliv v Česku teď měla snižovat, Křeček se nicméně domnívá, že bude i v dalším týdnu stejná jako v uplynulém. „Ke zdražování pohonných hmot v České republice přispívá koruna, která je vůči dolaru nejslabší od začátku letošního roku,“ vysvětlil.
Ropa a z ní vyráběné pohonné hmoty se totiž obchodují v dolarech na komoditní burze v Rotterdamu, a kdykoliv koruna vůči dolaru oslabuje, jako je tomu v posledních týdnech, tak se to začne promítat i do koncových cen benzinu a nafty, vysvětlil Křeček.
Ceny paliv obecně ovlivňuje míra zdanění. „Česká republika má relativně vysokou sazbu DPH na úrovni 21 procent. Tato sazba vstupuje do koncových cen na čerpacích stanicích a navyšuje je. Velikost spotřebních daní způsobuje například to, že je benzin dražší než nafta. Některé země Evropské unie to přitom mají obráceně,“ přiblížil Křeček.
Českým řidičům pak spíše pomáhá hustá síť čerpacích stanic, která vytváří silnou konkurenci. „Jednotlivé čerpací stanice na sebe reagují při cenotvorbě a dochází tak k relativně rychlému přeceňování, kdykoliv se mění situace na světových trzích,“ dodal.
Investiční manažer společnosti Finlord Boris Tomčiak zmiňuje, že ve většině okolních zemí jsou stále pohonné hmoty dražší. „Dražší jsou zejména v západní Evropě. Naopak levně lze natankovat v Bulharsku a Polsku,“ řekl.