Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali američtí ekonomové Paul Milgrom a Robert Wilson, a to za vylepšení teorie aukcí a za vynález nových formátů aukcí. Objasnili, jak aukce fungují a proč se kupující chovají právě tak, jak se chovají. Využili ale také svých teoretických objevů, aby vymysleli nové formáty aukcí a služeb a přišli s dalšími, ze kterých mají prospěch prodejci, kupující i daňoví poplatníci po celém světě. Oznámila to Královská akademie věd ve Stockholmu.
Nobelovu cenu za ekonomii získali Paul Milgrom a Robert Wilson za práci s aukcemi
Vynalezené aukční formáty umožňují současné dražení mnoha vzájemně souvisejících objektů. Spíše než maximální výnos přitom preferují širší společenský přínos. „Aukce jsou všude a ovlivňují naše každodenní životy,“ stojí v tweetu na oficiálním účtu Nobelovy ceny.
Třiaosmdesátiletý Wilson například ukázal, proč racionální zájemci o koupi mají tendenci předkládat nabídky, které jsou pod jejich nejlepší odhadní cenou. Je to podle něj proto, že se obávají takzvaného prokletí vítěze, tedy že zaplatí příliš mnoho a utrpí ztrátu. Milgrom, kterému je 72 let, formuloval obecnější teorii aukcí, která kalkuluje nejen obecnou hodnotu, ale také soukromou hodnotu, která se u jednotlivých kupujících liší.
Nové formáty aukcí jsou podle sdělení akademie příkladem toho, jak může základní výzkum následně generovat vynálezy prospěšné pro společnost. Byly mimo jiné použity v případě aukcí radiových frekvencí, kvót na lov ryb, přistávacích slotů na letištích či emisních povolenek.
Wilson se v telefonickém rozhovoru s novináři krátce po oznámení ceny snažil vzpomenout si na aukci, které se sám zúčastnil. „Moje žena mi ukazuje, že jsme si koupili lyžařské boty na eBay. Myslím, že to byla aukce,“ řekl.
Kdo těží z oceněných koncepcí
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda uvedl, že oceněné mechanismy se dnes používají například při aukcích kmitočtů mobilních sítí. „Z jejich nových koncepcí, s nimiž Milgrom s Wilsonem přišli, těží přitom jak prodávající, tak kupující, tak i daňový poplatník. Volba konkrétního mechanismu aukce zásadně určuje její výsledek, neboť jednotliví dražitelé jednají strategicky, s využitím jim dostupných informací. To znamená, že ve svém rozhodování v rámci aukce berou v potaz jak to, co vědí sami, tak to, co – jak se domnívají – vědí ostatní dražitelé,“ vysvětlil.
Dodal, že oba ekonomové, kteří působí na Stanfordově univerzitě, jsou úspěšní nejen v oblasti akademické ekonomie, ale také v praxi. „Radí společnostem, jak v aukcích, například těch kmitočtových, optimálně postupovat,“ přiblížil Kovanda.
Milgrom radil například firmám jako Yahoo či Google s koncipováním jejich aukcí inzertního prostoru. A jeho tým například v roce 2006 zajišťoval poradenské služby společnosti Comcast a jejími konsorciu, SpectrumCo.
Kovanda upozorňuje, že podle studie Winning Play in Spectrum Auctions, kterou v roce 2009 publikoval americký Národní úřad pro ekonomický výzkum, se jednalo o ,nejneobyčejnější výkon v historii amerických aukcí frekvenčního spektra'.
SpectrumCo totiž podle ní díky zvolenému postupu při dražbě ušetřilo takřka 1,2 miliardy dolarů. O tolik levněji totiž získalo frekvence v porovnání s tím, kolik za jejich srovnatelnou obdobu platili jiní dražitelé, společnosti jako T-Mobile nebo Verizon. „Jedním z taktických postupů konsorcia SpectrumCo bylo skokové navýšení nabízené sumy, a to o 750 milionů dolarů. Jednalo se o nevýraznější skokové navýšení nabízené sumy v historii amerických frekvenčních aukcí. Americkou Federální komisi pro komunikace přimělo ke změně dražebních pravidel,“ upřesnil Kovanda.
Nobelovu cenu za ekonomii uděluje Královská švédská akademie věd od roku 1968 spolu s poctami v dalších oblastech, třebaže se v tomto případě fakticky nejedná o Nobelovu cenu. Tato konkrétně totiž nebyla zmíněna v Nobelově závěti z roku 1895, a tak se nevyplácí z Nobelova fondu. Zavedla ji Švédská říšská banka u příležitosti 300. výročí svého vzniku.
Nobelovy ceny se udělují už od roku 1901
Tradice udělování Nobelových cen existuje už 119 let. Poprvé se tak stalo roku 1901, ceremoniál vyhlašování se koná vždy ve Stockholmu na začátku října, samotné předávání následuje na slavnostním večeru v polovině prosince.
Kromě medaile dostane každý laureát také peněžitou odměnu. Nobelova nadace se rozhodla, že vrátí výši příspěvků na původních deset milionů švédských korun (25,5 milionu korun českých). Kvůli finančním problémům musela Nobelova nadace snížit v roce 2011 finanční odměnu z deseti na osm milionů švédských korun (zhruba 20 milionů korun). V roce 2017 byla odměna zvýšena na devět milionů švédských korun (22,5 milionu korun). V případě, že je jedna cena udělena více osobnostem, si laureáti odměnu dělí.
Třetí odměnou je diplom, jenž je každý rok jiný.
Minulý týden byli postupně oznámeni laureáti Nobelových cen za medicínu, fyziku, chemii, literaturu a za mír.
Ocenění se udělují pravidelně, s výjimkou několika válečných let. Až na dva laureáty nikdo převzetí neodmítl – učinil tak jen Jean Paul Sartre, který měl být oceněn roku 1964 za literaturu, a vietnamský revolucionář Lê Đức Thọ, jenž odmítl roku 1973 cenu za mír.
Několik osobností bylo nuceno odmítnout z politických důvodů. Vědce Richarda Kuhna a Adolfa Butenandta a lékaře Gerharda Domagka k tomu donutil nacistický režim, spisovatele Borise Pasternaka zase tlak Sovětského svazu.
Kde se vzaly Nobelovy ceny
Když švédský chemik a vynálezce dynamitu Alfred Nobel rok před svou smrtí v roce 1895 zveřejnil svou poslední vůli, odkázal v ní 94 procent toho, co měl, na vznik pěti cen. Tehdy šlo o sumu 31 milionů švédských korun, dnes se částka přeměnila na hodnotu v přepočtu přes osm miliard korun.
Nobelovu cenu dostali také dva Češi. Po celkem osmnácti nominacích ji v roce 1959 za chemii získal profesor Jaroslav Heyrovský. Český fyzikální chemik se světovým renomé cenu obdržel za objev metody polarografie, tedy chemické analýzy látek a jejich množství v roztoku pomocí kapky rtuti a měření elektrického proudu. Spisovatel Jaroslav Seifert ocenění získal v roce 1984 za literaturu.
Heyrovský objevil polarografii 37 let před udělením Nobelovy ceny, v roce 1922. Od roku 1929 se polarograf začal vyrábět komerčně, od třicátých let i v zahraničí. V dubnu 1950 byl zřízen Polarografický ústav, který se o pár let později stal součástí Československé akademie věd. V čele Polarografického ústavu stál Heyrovský až do roku 1963. Dnešním nástupcem této instituce je Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR.