České lesy v současnosti devastuje kůrovcová kalamita, podle některých odborníků nejhorší v novodobé historii. Ministerstvo zemědělství (MZe) proto připravilo na příští rok balíček mimořádných opatření, která by měla pomoci v boji s tímto škůdcem: chystá například novelu lesního zákona a nové podmínky pro využití kalamitního dřeva coby paliva. Zhruba dvojnásobně také navýšilo dotace na obnovu lesů z 630 milionů na 1,15 miliardy korun.
Současná kůrovcová kalamita je největší v historii českých zemí, řekl už v listopadu náměstek ředitele Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) Petr Zahradník. Kůrovec podle něj letos zřejmě napadne 12 až 15 milionů metrů krychlových dřeva - po zhruba šesti milionech metrech krychlových loni.
Kalamita podle Zahradníka začala v roce 2003 a do konce roku 2017 při ní škůdce napadl přes dvacet milionů metrů krychlových dřeva. Pro představu, v roce 2015 byly zpracovány více než dva miliony metrů kubických smrkového dříví napadeného kůrovci, v roce 2016 to bylo již přes čtyři miliony a v loňském roce podle webu eagri.cz více než 5,5 milionu metrů krychlových.
V loňském druhém pololetí byly navíc další zhruba čtyři miliony metrů krychlových hlavně smrkového dříví poškozeny (vyvráceny nebo zlomeny) větrem, přičemž část těchto polomů může být živnou půdou pro další množení kůrovce.
Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) proto v pátek představil některá opatření, kterými chce ministerstvo pomoci vlastníkům vyrovnat se s kalamitou. Státní podnik Lesy ČR tak v příštím roce sníží investice a režijní a marketingové výdaje o zhruba miliardu korun a peníze dá na těžbu kůrovcového dřeva a obnovu lesních porostů, řekl generální ředitel podniku Josef Vojáček.
Zefektivnit aukce na těžbu
Letos klesne zisk podniku před zdaněním a tvorbou rezerv na zhruba 800 milionů korun z loňských 3,74 miliardy, dodává Vojáček. Kvůli vyšším nákladům na těžbu klesnou investiční náklady podniku v příštím roce o 80 procent, režijní náklady o stovky milionů korun.
Podnik také chce nabízet možnost těžby dřeva v elektronických aukcích pouze jednou, bez následného opakování po nezájmu soukromníků. Pokud se do aukce firmy nepřihlásí, vytěží dřevo Lesy ČR samy. Podle Vojáčka jsou známé desítky případů, kdy se musely aukce opakovat, než našlo dřevo svého kupce a zpracovatele. „Prioritní musí být rychlost a zpracování kůrovcové hmoty,“ řekl Vojáček.
Lesy ČR většinu prací v lesích i prodej dřeva zadávají soukromým firmám prostřednictvím každoročních pětiletých tendrů zhruba pro pětinu území. Část dřeva prodávají v aukcích. Podle řady lesníků je však proces soutěží a dražeb zdlouhavý a pro rychlé zvládnutí kalamity kůrovce nepružný.
Těžba dřeva v českých lesích loni stoupla o desetinu na rekordních 19,4 milionu metrů krychlových. Pokořila tak rekord z roku 2007, kdy lesníci likvidovali dřevo poničené orkánem Kyrill. Téměř tři pětiny loni představovala nahodilá těžba, tedy zejména odstraňování stromů napadených kůrovcem a likvidace polomů. Nejvíc dřeva se vytěžilo v Olomouckém a Moravskoslezském kraji, výrazně převládala těžba jehličnanů.
Úvěr ve hře
Sdružení místních samospráv letos v létě také upozornilo na nedostatečnou státní kontrolu vlastníků soukromých lesů, kteří v mnoha případech nedělají nutná opatření proti šíření škůdce. Kritika letos mířila také na Lesy ČR za to, že údajně zanedbaly preventivní opatření proti šíření kůrovce, zvláště na Moravě. V květnu byl z funkce odvolán generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád.
Podle listopadového vyjádření Zahradníka pružnou reakci na kůrovcovou kalamitu ztěžuje i zákon o zadávání veřejných zakázek či omezené možnosti asanace kůrovcového dřeva chemickými prostředky u drobných vlastníků. Likvidace kalamity podle něj bude trvat roky a oproti dřívějším pohromám bude její zvládnutí v řadě ohledů složitější. Například proti stavu před rokem 1989 nyní nelze direktivně nařídit, aby se technika a lidé přesunovali do míst kalamity, řekl Zahradník na Sněmu lesníků.
Lesům ČR patří téměř polovina lesů v zemi, celkem jde o 1,19 milionu hektarů.
Přes pokles zisku bude podnik Lesy ČR podle svého vedení schopen na konci roku do státního rozpočtu poslat 2,5 miliardy korun, jak v říjnu schválila vláda. Za posledních pět let podnik odvedl státu téměř třicet miliard korun. Lesy ČR přitom nevylučují, že by pro své budoucí financování mohly využít úvěr. Dosud podnik hospodařil bez něj.
Chystaná novela lesního zákona by rozdělila stát na tři zóny
Ministerstvem zemědělství chystaná novela lesního zákona by umožnila členit stát do tří zón podle úrovně umírání smrkových porostů zasažených kůrovcem. Území by se tak rozdělilo na nejpostiženější oblast, ve které by nemuseli vlastníci lesů těžit napadené dřevo, těžební kapacity by se tak mohly přesunout do „nárazníkové oblasti“ mezi Moravou a Čechami, vysvětlil náměstek ministra zemědělství pro lesní hospodářství Patrik Mlynář.
Podle Hnutí Duha tzv. rajonizace může pomoci, problémem jsou podle něj legislativní bariéry, rozdrobené vlastnictví lesnické půdy a smlouvy Lesů ČR s těžařskými firmami.
Novela by měla začít platit co nejdříve, stát ji tak nejspíš předloží jako poslaneckou iniciativu. Letos se v Česku vytěží 12 až 14 milionů metrů krychlových kůrovcového dříví, loni ho bylo méně než polovina – 5,8 milionu metrů krychlových.
Think-tank Czech Forest přijatá opatření vítá, řekl za Czech Forest Jan Příhoda. „Opatření v podobě rajonizace lesů v České republice a koncentrace kapacit do perspektivních oblastí považujeme za nezbytný předpoklad zmírnění dopadů sucha a následné kůrovcové kalamity,“ uvedl.
Stát ve snaze zvýšit odbyt dříví jedná s ministerstvem průmyslu a obchodu o možnosti využívání klestí o průměru větším než sedm centimetrů pro energetické účely, například do tepláren. Nyní se používá právě do průměru sedmi centimetrů.
Ministerstvo zemědělství chce také jednat s ministerstvem financí o snížení daně z přidané hodnoty na palivové dřevo o pět procentních bodů na deset procent. Zájem lidí o topivo by pak mohl být větší, doufá stát.
V příštím roce by měly také stoupnout podpory – dotace na hospodaření v lesích by se měly zvýšit z letošních 630 milionů korun na 1,15 miliardy korun, což představuje zvýšení z 550 korun na hektar na 1000 Kč/ha. Podpora pro nestátní vlastníky by pak mohla dosáhnout zhruba tří miliard korun.
Podle Hnutí Duha chystaná opatření mohou pomoci
Podle Příhody ale škody v lesích v letošním roce způsobené poklesem cen dříví z důvodu předčasného smýcení porostů kvůli kůrovci budou činit 18 miliard korun. „Tyto prostředky chybějí a budou chybět všem vlastníkům lesů v boji s kalamitou, v následné obnově lesů, ale i k zajištění dalších funkcí lesů, které jsou pro společnost nepostradatelné,“ dodal. Státní podpora ve výši šesti procent vzniklých škod pak podle něj české lesy nezachrání.
„Krom nesmyslného pálení dřeva v elektrárnách jsou ostatní kroky navržené ministerstvem zemědělství smysluplné, ovšem kůrovcovou kalamitu už nezastaví. Bude ovšem záležet na způsobu jejich provedení,“ uvedl Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
„Žádné, nebo špatně nastavené podmínky dotací lesům spíš ublíží, než pomohou. Ale především ministerstvo neřeší příčiny krize našich lesů a jejich budoucí zdraví a stabilitu, k tomu je potřeba komplexní reforma legislativy, finanční podpory, certifikace státních lesů a politiky řízení státního podniku Lesy ČR,“ dodal.
