Zemřel Milan Paumer, jeden ze členů skupiny bratří Mašínů

• ČT24

22. 7. 201022. 7. 2010‌‌|Zdroj: ČT24

Milan Paumer

Zdroj: ČT24

Praha - V Praze zemřel po těžké nemoci ve věku 79 let Milan Paumer, jeden ze členů skupiny bratří Mašínů, která vedla ozbrojený boj s komunistickým režimem. V říjnu roku 1953 se skupina během dramatického útěku z nesvobodné země přes východní Německo prostřílela na Západ. Zabili přitom šest lidí. Česká veřejnost je v hodnocení skupiny rozdělená - část společnosti je považuje za hrdiny protikomunistického odboje, jiní je mají za loupežné vrahy. Podle senátora Jaromíra Štětiny bude pohřeb zřejmě v Poděbradech, kde Paumer žil.

„Zemřel statečný člověk. Je velmi smutné, že jeho vlastní vlast ho nedokázala ocenit,“ uvedl Štětina. Připomněl tak, že Senát už několikrát navrhl členy skupiny bratří Mašínů vyznamenat. Letos je nominoval už pošesté, prezident zatím horní komoře nevyhověl. V březnu 2008 mu tehdejší premiér Mirek Topolánek (ODS) v Praze předal plaketu předsedy vlády. Plaketu o týden dříve na velvyslanectví ve Washingtonu osobně převzal také Josef Mašín, jeho bratr Ctirad se ze slavnostního aktu omluvil. „Byl to velice obětavý člověk se značným smyslem pro čest a věrnost,“ řekla ČT sestra bratrů Mašínů Zdena.

Příběh bratří Mašínů polarizuje českou společnost

Udělení plakety členům kontroverzní Mašínovy skupiny, při jejichž akcích přišlo o život šest lidí, vyvolalo kritiku ČSSD i KSČM, členy skupiny vnímá rozporuplně i česká veřejnost. Ani mezi historiky není na odboj bratří Mašínových a jejich skupiny shodný názor. Někteří je považují za hrdiny protikomunistického odboje a jejich vyznamenání premiérem přivítali. Jiní pochybují o tom, zda jejich ozbrojené akce komunistickému režimu více škodily, nebo spíš nahrávaly jeho propagandě a zda byly oprávněné, když nebyla válka.

Veřejnost a opoziční politikové nejvíce kritizují, že Mašínova skupina zabila při přepadu policejní stanice dva bezvýznamné policisty a také pokladníka. Paumer ale říkal, že neměli jinou možnost než oba příslušníky tehdejší veřejné bezpečnosti „sprovodit ze světa“. Pokladníka prý přepadli neozbrojení, naopak on na ně vytáhl pistoli, kterou ho usmrtili. Dodal, že pokladník byl velitel milice v závodě, odkud pocházel. Komunisté by v té době nikomu jinému zbraň nesvěřili, zdůraznil.

Milan Paumer se narodil v roce 1931 v Kolíně, od dětství žil v Poděbradech, kde se za války seznámil s Mašíny. Začátkem 50. let se s nimi účastnil sabotážních akcí. Skupina se pokusila navázat na činnost podplukovníka Josefa Mašína, popraveného v roce 1942 nacistickými úřady za odboj. Při jejich činnosti zemřelo šest lidí - dva příslušníci SNB a pokladník v Československu a později tři východoněmečtí policisté.

Skupina se pro odchod z tehdejšího Československa rozhodla po několika zatčeních a propuštění Ctirada Mašína z uranových dolů v Jáchymově. V roce 1953 překročili hranici s NDR a právě přitom v řadě incidentů zastřelili několik příslušníků policie. Ctiradovi Mašínovi, Josefu Mašínovi a Paumerovi se podařilo probít do západního Německa. Václav Švéda, Zbyněk Janata a Ctibor Novák byli zatčeni a popraveni, další členové dostali mnohaleté žaláře. V lednu 1955 vynesl Nejvyšší soud tři rozsudky smrti, jedno doživotí a 13 lidí bylo odsouzeno celkem k 241 letům - nejčastější byly tresty v rozmezí 15 až 18 let. K pětadvacetiletému žaláři byla odsouzena i matka Mašínových, v červnu 1956 zemřela ve vězení.

Paumer pak sloužil v americké armádě, v rámci služby byl vyslán do Koreje. Na Floridě později pracoval v továrně na letecké motory, měl i vlastní kavárnu. Od roku 2001 žil znovu v Poděbradech.

Mašínové a Paumer nikdy nebyli v Československu odsouzeni, jejich stíhání bylo přerušeno a komunistické úřady několikrát marně žádaly Spojené státy o jejich vydání. V polovině 90. let pak státní zastupitelství stíhání bratrů i Milana Paumera kvůli promlčení odložilo.

Nedávno o osudech skupiny bratří Mašínů vyšla kniha Cesta na severozápad, a to přímo z pera aktérů, bratří Mašínů a Milana Paumera. Právě Paumer a sestra bratří Zdena ji před měsícem slavnostně pokřtili v pražském Mánesu.

Vizitky hlavních členů skupiny bratří Mašínů:

• Ctirad Mašín (11. srpna 1930) - Syn válečného hrdiny se nemohl smířit s komunistickým převzetím moci v únoru 1948. Nejprve se pokoušel o sabotáže, poté plánoval útěk z Československa. Ten však byl prozrazen a Ctirad strávil 22 měsíců v uranových dolech. Na podzim 1953 zastřelil dva východoněmecké policisty. Po pětileté službě v americké armádě podnikal společně s bratrem a Paumerem v Texasu, pak se osamostatnil. Ctirad podnikal v několika amerických státech, má dva syny a dceru. Nyní žije v Ohiu.
• Josef Mašín (8. března 1932) - Mladší z bratrů, který dostal jméno po otci, sdílel osud se starším sourozencem. V srpnu 1952 přepadl auto s výplatami a při rvačce zastřelil pokladníka. Poté, co se dostal na Západ, sloužil stejně jako Ctirad v americké armádě. Po skončení vojenské služby nějaký čas žil a obchodoval v Německu v Kolíně nad Rýnem, oženil se a s manželkou Evou mají dvě dcery. V roce 1980 se rodina přestěhovala do Santa Barbary v Kalifornii.
• Václav Švéda (26. dubna 1921 - 2. května 1955) - Pocházel z rolnické rodiny, o emigraci se dvakrát pokusil už po vzniku protektorátu. Podruhé se dostal až do Švýcarska, odkud jej ale vydali německým úřadům a Švéda se dostal do koncentračního tábora. Později se přidal k Mašínům, podílel se na sabotážích; krátce před útěkem přišla jeho rodina o statek. Při přestřelce s východoněmeckými policisty byl postřelen a zatčen. Popraven byl 2. května 1955 ve věku 34 let.
• Zbyněk Janata (1. února 1932 - 2. května 1955) - Někdejší spolužák režiséra Miloše Formana z poděbradské internátní školy se přidal k bratrům Mašínům a zúčastnil se několika přepadů. Spolu s nimi se pokusil přejít do západního Německa, jako první z pětičlenné skupiny ale padl do rukou východoněmecké policie a byl vydán do Československa. Byl popraven ve stejný den jako Švéda jako třiadvacetiletý.
• Ctibor Novák (25. října 1902 - 2. května 1955) - Strýc Josefa a Ctirada Mašínových z matčiny strany se podílel už na protifašistickém odboji a konec války jej zastihl v německém vězení. Po únoru 1948 se přidal k synovcům a jejich boji proti komunistickému režimu. Pomáhal bratrům Mašínovým v přípravách na emigraci a vzhledem k tomu, že byl také voják, dodával jim i zbraně. V roce 1953 byl zatčen a po soudním procesu byl popraven také 2. května 1955.