Návštěva prezidenta Miloše Zemana v Moskvě, kde se v sobotu účastnil oslav 70. výročí konce druhé světové války a sešel se i se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, nadále rozděluje české politiky – vedle podpory komunistů zaznívá kritika zprava, a soustřeďuje se také na Zemanovo prohlášení, že by protiruské sankce mohly skončit do konce roku.
Zeman v Moskvě předpověděl konec sankcí, politici mu vesměs odporují
V rozhovoru, který odvysílala ruská rozhlasová stanice Kommersant FM, Zeman prohlásil, že situaci na Ukrajině považuje za uspokojivou; občanská válka podobná té španělské, jak o konfliktu mluví, podle něj v zemi prakticky ustala, i když dochází k dílčím lokálním incidentům. EU by tak podle něj mohla sankce proti Rusku, vyhlášené kvůli anexi Krymu a podpoře donbaských povstalců na východě Ukrajiny, zrušit do konce letošního roku.
Zeman protiruské sankce kritizuje od jejich vyhlášení a své stanovisko zopakoval i v Moskvě během jednání se svým ruským protějškem. „Aby se ty sankce buď zmírnily nebo zrušily, měly by se naplnit minské dohody, a především na Ukrajině by měla skončit občanská válka a lidské oběti. Prezident Putin konstatoval, že je plně pro naplnění minských dohod do posledního písmene,“ dodal v rozhovoru pro česká média s tím, že pokud naopak ruská armáda na Ukrajinu otevřeně zaútočí, měly by se podle Zemana sankce zpřísnit.
O budoucnosti sankcí budou čelní představitelé zemí evropské osmadvacítky diskutovat v Bruselu v červnu. Čeští politici jsou ovšem z prezidenta v rozpacích nyní – a to jak kvůli vlastní cestě do Moskvy, tak kvůli predikcím o ukončení protiruských postihů.
Sobotka: Letos sankce neskončí
„Pokud budou plněny minské dohody, pak si lze představit, že sankce mohou být sníženy nebo zrušeny, ale nemyslím si, že to bude v letošním roce,“ prohlásil předseda vlády Bohuslav Sobotka. „Nepředpokládám, že by došlo ke zrušení sankcí do konce roku. Součástí minských dohod není jen ukončení bojů a příměří, ale také stažení všech jednotek, a v tomto ohledu dohody ještě nejsou úplně plněny - také často opomíjíme situaci na Krymu,“ konstatoval europoslanec za sociální demokracii Miroslav Poche.
„Víme, že na východní Ukrajině i nadále operují ruské subjekty. Přijde mi, že pan prezident asi vychází z jiných informací, než jsou dostupné v tuto chvíli mezi hlavními městy členských států Unie i NATO,“ doplnil europoslanec ANO Pavel Telička. „Nebudu souhlasit s tím, co prezident řekl. Sankce užitek určitě měly,“ říká i zahraničněpolitická pověřenkyně ANO Jaroslava Jermanová.
Kritika zaznívá i z řad pravice. „V Evropské unii máme být aktivními účastníky této debaty, ale má jednat v zákulisí – pak EU nějak rozhodne a všichni členové mají za tímto rozhodnutím stát,“ konstatoval šéf poslanců občanské demokracie Zbyněk Stanjura. „Vůbec si nemyslím, že by to měl být český prezident, který bude rozhodovat za Evropskou unii jako celek. Bude záležet na evropských jednáních a také na tom, jak se bude vyvíjet situace.“
5 minut
UDÁLOSTI: Politici oponují Zemanovým slovům o konci sankcí
Kalousek: Lepší by bylo vynikat jinak než se hrbit před diktátorem
„Evropská unie má jasné podmínky, za jakých by případně odstoupila od sankcí a pan prezident dává matoucí signály a zároveň není konzistentní s českou zahraniční politikou,“ podotkl štrasburský zástupce TOP 09 Stanislav Polčák. Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek potom kritizuje nejen Zemanovo vyjádření, ale i samu návštěvu Moskvy. „Česká republika na sebe upozornila tím, že její hlava státu byla jediná hlava státu zemí EU, která se rozhodla být Putinovým hostem, což je svého druhu výjimečná věc,“ uvedl. „Byl bych radši, kdybychom byli výjimeční v jiných oblastech než se hrbit před diktátorem, který ohrožuje suverenitu Ukrajiny.“
Naopak předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik soudí, že je dobře, že se český prezident v Moskvě zúčastnil oslav vítězství nad nacismem. A stejně tak je podle něj správné, že Zeman spojil svou návštěvu s jednáním o ekonomických otázkách (více zde). „Je to dobře i proto, že Rusko je velmi významný partner, ať se to někomu líbí, nebo nelíbí, jak na poli politickém, tak na poli ekonomickém,“ řekl. Kováčikův stranický kolega Jiří Dolejš potom podpořil prezidenta i v kritice sankcí. „Sankce jsme viděli jako problém od začátku, teď je samozřejmě na místě věnovat se diplomatickému úsilí, jehož jádrem jsou minské dohody. Smysl a účinek sankcí je rozporovaný obecně, takových hlasů je víc i v cizině, je to nepochybně velké téma a možná, že to dokonce (jak předvídá Zeman) i tak dopadne,“ uvedl.
Česká vláda schválila Zemanovu cestu do Moskvy v polovině dubna až napodruhé, když její projednávání nejdříve přerušila kvůli sporům okolo možné Zemanově účasti na kontroverzním moskevském armádním defilé. Prezident řekl, že se přehlídky nezúčastní, což v sobotu dodržel, a od kabinetu tak nakonec dostal ke své cestě zelenou. Rusko si cesty českého prezidenta mimořádně cení, protože kromě kyperského prezidenta Nikose Anastasiadise byl Zeman jediným prezidentem členského státu Evropské unie, který byl v době oslav v Moskvě přítomen.
1 minuta
Zeman přirovnal politiku k počasí - a rozesmál Putina
