Ústavní soud zamítl stížnost sedmnácti senátorů, kteří chtěli zrušit zákaz billboardů kolem dálnic a silnic I. tříd. Za senátory jednal Václav Chaloupek (Občané patrioti), podle nich porušila právní úprava principy právní jistoty a zákaz retroaktivity. Vedle toho zasáhla do práva na podnikání a ocitla se v rozporu s mezinárodní ochranou investic. Podle Ústavního soudu, který se případem zabýval od roku 2017, lze ovšem omezení zdůvodnit veřejným zájmem na bezpečnosti provozu. Soud také zdůraznil ochranu životů a zdraví lidí, stejně jako životního prostředí.
Zákaz billboardů kolem dálnic platí. Ústavní soud senátorské stížnosti nevyhověl
Senátoři chtěli v novele zákona o pozemních komunikacích zrušit dvě ustanovení. Jedno z nich ponechalo pro existující billboardy pětileté přechodné období, které vypršelo v roce 2017. Druhé ustanovení pak stanovilo povinnost odstranit billboardy po vypršení tohoto období.
Novela v roce 2012 kvůli bezpečnosti silničního provozu omezila reklamní plochy a pro ty stávající ponechala pětileté přechodné období, které skončilo v roce 2017. Poté se měly odstranit reklamní plochy, pokud jsou blíže než 250 metrů od dálnic a 50 metrů od silnic první třídy. Legální zůstaly billboardy uvnitř obcí, v takzvaném souvisle zastavěném území, a také ty, které byly povoleny podle stavebního zákona.
Jenže podle senátorů mohlo být dosaženo zvýšení bezpečnosti silničního provozu i jinými metodami než plošným řešením, například odstraňovat nepovolené reklamní plochy a neprodlužovat nájemní smlouvy billboardům na státních pozemcích či mostech.
Podle senátorů také připadala v úvahu změna zákona, která by umožnila odstranit konkrétní nebezpečné billboardy s ohledem na převažující veřejný zájem na bezpečnosti silničního provozu, případně je vyvlastnit s náhradou.
Ústavní soud však rozhodl, že právní úprava s pětiletým přechodným obdobím nebyla protiústavní. Ačkoliv by z hlediska účelu právní úpravy bylo nejvhodnější přistoupit k okamžitému odstranění billboardů, zákon vzal v úvahu i zájmy vlastníků a prostřednictvím přechodného ustanovení umožnil provozovat billboardy ještě dalších pět let. „Toto řešení je transparentní a nediskriminační, zároveň zajišťuje legitimní cíl a současně šetří zájmy vlastníků zařízení,“ rozhodl ÚS.
Podle ministerstva dopravy ztratili obstruující majitelé poslední naději
Senátor Chaloupek v reakci uvedl, že je třeba nález respektovat. „Měli jsme pocit, že mohou být porušována lidská práva, právo vlastnit a podnikat, a že může jít o nový způsob vyvlastnění, což by v současné době nemělo být. ÚS nám vysvětlil, jakým způsobem se na to dívá,“ uvedl Chaloupek.
Provozovatelé billboardů zatím rozhodnutí příliš nekomentovali, nejprve si chtějí prostudovat písemné znění. „Nezbývá nám ale než respektovat rozhodnutí Ústavního soudu,“ podotkl mluvčí Svazu provozovatelů venkovní reklamy Lukáš Váňa.
Podle ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) rozhodnutí potvrdilo, že zákaz billboardů není porušením vlastnických práv, jak tvrdili provozovatelé reklamy. „Nyní jim nic nebrání dodržovat zákon,“ uvedl Ťok na Twitteru. Podle ministerstva obstruující majitelé nynějším rozhodnutím ztratili poslední naději, že by jejich nepovolená zařízení mohla zůstat legálně na svých místech.
„Jde o jasný vzkaz ministru dopravy Danu Ťokovi, aby ukončil vlekoucí se spory se zbývajícími majiteli reklamních ploch,“ komentoval rozhodnutí ÚS poslanec opozičních Pirátů Ondřej Polanský. Podle něj by resort měl postupovat rychleji a odvážněji vůči provozovatelům. V září loňského roku Piráti vyčíslili, že nerespektováním zákazu se neposlušní majitelé nelegálních billboardů obohatili o více než 40 milionů korun. Ťoka tehdy vyzvali, aby tyto peníze po majitelích vyžadoval.
Podle bývalého ústavního soudce Stanislava Balíka, který ve sporu zastupoval jako advokát skupinu senátorů, je aktuální nález ohledně billboardů odrazem déletrvajícího posunu v rozhodování Ústavního soudu. Podle Balíka soud v poslední době vícekrát upřednostnil tvrzený veřejný zájem před jinými právy, v případě billboardů šlo zejména o vlastnické právo.
Balík připomněl například nález, díky kterému mohly pokračovat úřední kontroly domácích kotlů. Pravicoví poslanci pokládali kontroly za vážný zásah do práva na nedotknutelnost obydlí. Soud však tehdy zdůraznil zájem na ochraně zdraví a životního prostředí. Také v úterním nálezu soud hovořil o veřejném zájmu na bezpečnosti silničního provozu, který převážil nad právy majitelů reklamních zařízení. Podle Balíka má podobný trend rizika a úterní rozhodnutí může být precedentem.
Odstraňování nelegálních billboardů jde pomalu
Zatímco na dálnicích rozhoduje o zákazu billboardů ministerstvo dopravy, na silnicích I. třídy jsou to kraje. Jenže v okolí silnic stále zůstávají stovky zakázaných reklamních nosičů.
V případě dálnic jde o desítky nelegálních billboardů. Oficiálně registruje ministerstvo dopravy 912 odstraněných poutačů. Podle mluvčí Lenky Rezkové ale další zařízení majitelé odvážejí, aniž by to nahlásili úřadům. Podle ministerstva takovou povinnost nemají. „V současné době jsou tak podél dálnic už jen desítky nejrůznějších reklamních zařízení,“ podotkla mluvčí.
U zbývajících nelegálních billboardů vede ministerstvo s jejich provozovateli správní řízení, to je však podle úřadu zdlouhavé, protože někteří majitelé se snaží proces zdržovat. Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) v minulosti uvedl, že častým problémem je například hledání skutečných majitelů a jejich sídla. Ťok mezi takové provozovatele zařadil například firmu A.C.E. Media, která má oficiální sídlo v USA.
Horší situace je v případě silnic I. tříd, kde jdou počty nelegálních billboardů do stovek. Kraje sice odeslaly mnoho výzev, samotná likvidace billboardu je ale podle nich zdlouhavý proces. Často je problém zjistit, kdo je skutečný vlastník. Na kontrolu reklamních ploch navíc krajské úřady nemají dost lidí.
Mezi nejaktivnější regiony patří Jihočeský kraj, který loni odstranil asi 140 billboardů. Celkem ale odeslal více než 370 výzev. Podle vedoucího odboru dopravy a silničního hospodářství krajského úřadu Jiřího Klásy majitelé argumentují například tím, že jim patří pouze plachta, nikoli konstrukce. „Největší problém tkví v tom, že jeden se odkazuje na druhého a správní orgán musí dohledat vlastníka, aby mohl uplatňovat náklady.“
V Královéhradeckém kraji dosud zmizelo 122 nelegálních billboardů, zhruba sedm set jich ale pořád zůstává. Ve Středočeském kraji zbývá podle odhadu hejtmanství asi pět set reklam. Krajský úřad nejprve zasílá výzvy vlastníkům. „Ti v drtivé většině nejsou známí, tak obesíláme i firmy inzerované na billboardech,“ uvedla Helena Frintová z krajského úřadu. Současně kraj obesílá i vlastníky nemovitostí, na kterých jsou billboardy umístěny.
Postup státu i krajů je však podle mnohých pomalý a nedostatečný. Podle nedávného vyjádření ředitele organizace Kverulant by stát měl být vůči majitelům tvrdší a vynucovat odstraňování například pokutami, což se však neděje.
- 4. května 2012 – Sněmovna přijala pozměňovací návrh Senátu a rozhodla, že by do pěti let měly zmizet reklamní billboardy od silnic první třídy a dálnic. Poslanci původně schválili omezení reklamy u všech silnic a dálnic, horní komora však nařízení zmírnila. Reklama měla zmizet z ochranného pásma širokého 250 metrů u dálnic (a 50 u silnic prvních tříd), mimo poutače motelů či restaurací. Asociace venkovní reklamy tehdy označila zákon za rozumný kompromis, který nebude mít fatální následky pro tento obor reklamy.
- 1. září 2012 – Novela zákona o pozemních komunikacích vstoupila v platnost. Pětileté období, během kterého měly poutače zmizet, bylo zvoleno proto, že se v předchozím období reklamní zařízení povolovala maximálně na pět let. U těchto povolení se čekalo, až lhůta skončí a další už se nevydávala. Termín v roce 2017 se ale týkal i starších smluv, kdy byla povolení vydávána bez časového omezení.
- 31. ledna 2013 – Americká společnost A.C.E. Media oznámila, že kvůli zákazu bude po České republice požadovat odškodnění. Škodu předběžně vyčíslila na více než 20 milionů amerických dolarů. Firma měla řadu billboardů bez časového omezení.
- Duben 2016 – Poslanec hnutí ANO Stanislav Berkovec přišel s novelou zákona o pozemních komunikacích, která by prodloužila lhůtu pro odstranění billboardů z pěti na deset let. Zdůvodnil ji možnými arbitrážemi proti státu i dopady na zaměstnanost a na příjmy veřejných rozpočtů. Začátkem května Berkovcův návrh odmítla vláda, zejména kvůli bezpečnosti provozu.
- 25. července 2017 – Prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy (SPVR) Marek Pavlas řekl, že provozovatelé poutačů budou zákaz respektovat, řada z nich se ale chce s Českou republikou soudit o ušlý zisk.
- 27. srpna 2017 – Ministerstvo dopravy oznámilo, že reklamní poutače se nejspíš nepodaří odstranit hned od září, kdy začne platit nový zákon. Pokud je totiž provozovatelé neodstraní sami, přijdou na řadu lhůty dané zákonem.
- 28. srpna 2017 – Skupina 17 senátorů se kvůli zákazu billboardů u dálnic a silnic první třídy obrátila na Ústavní soud. Zákaz podle nich porušuje principy právní jistoty a zákaz retroaktivity, dále zasahuje do práva na podnikání a ocitá se v rozporu s mezinárodní ochranou investic.
- 30. srpna 2017 – Prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy Pavlas prohlásil, že provozovatelé billboardy podél dálnic a silnic první třídy neodstraní. Stáhnou z nich ale reklamy a nahradí je nekomerčním motivem. Podle jejich právního výkladu se tak vyhnou povinnosti billboardy bourat. Ministerstvo dopravy však takový výklad odmítlo.
- 1. září 2017 – Zákaz vstoupil v platnost. Zatímco někteří provozovatelé billboardy začali odstraňovat, jiní jen reklamní sdělení nahradili státní vlajkou. Tím podle SPVR změnili charakter ploch, které „již nadále nebyly reklamním zařízením tak, jak je definuje zákon“. Podle ministerstva ale názor svazu před soudem neobstojí.
- 8. září 2017 – Ředitelství silnic a dálnic začalo sčítat billboardy, kterých se týká zákaz. Silničáři celkem napočítali 6891 poutačů, požadavky zákona nesplňuje 3000 z nich. První z billboardů začalo ŘSD odstraňovat začátkem října, a to na dálnici D1 na Vysočině.
- 20. října 2017 – Mluvčí SPVR oznámil, že provozovatelé billboardů sami odstraní poutače, na něž je ve výzvě upozornilo ministerstvo dopravy. Zdůraznil přitom, že aktuální dohoda se týká pouze prvních několika kusů z odhadovaných asi 3000 poutačů. Důvodem změny názoru je způsob, jakým silničáři začali billboardy odstraňovat.
- 19. ledna 2018 – Ministerstvo financí vybralo advokátní kancelář pro případnou arbitráž s majitelem společnosti A.C.E. Media, který ale dosud spor s ČR nezahájil.
- 13. prosince 2018 – Ministerstvo dopravy informovalo, že kolem dálnic a silnic první třídy stále zůstává více než tisícovka nelegálních billboardů, z toho stovky kolem dálnic.