Česká republika investuje desítky miliard korun na boj proti suchu. Počítá s tím koncepce, kterou schválila vláda. Počítá i s možností zvyšovat v mimořádných situacích v době sucha vodné a stočné podle vzrůstajících odběrů. Hlavním cílem koncepce je snížit odtoky vody z území ČR, uvedl Úřad vlády.
Vláda schválila koncepci počítající s miliardami na boj proti suchu
Důležité kroky jsou podle koncepce výstavba nových přehrad, návrhy na změny používání vody v průmyslu a zemědělství, ale i důraz na osvětu a monitoring situace v období sucha. „Opatření si vyžádají v příštích letech rozsáhlé a
nákladné investice, které se ale jeví v souvislosti s probíhajícími klimatickými změnami jako nezbytné,“ vysvětlil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Ministerstvo životního prostředí vyčlenilo na projekty zaměřené na boj proti suchu z evropských peněz 13,5 miliardy korun, do roku 2020 počítá s dalšími 6,5 miliardy korun. „Dále z národních zdrojů už nyní máme připraveno ještě na letošek dalších 240 milionů na program Dešťovka, a budeme v národních rozpočtech hledat další prostředky,“ uvedl úřad.
Ministerstvo zemědělství chce do roku 2021 z dotací dát na boj proti suchu 14,2 miliardy korun, dalších více než 3,5 miliardy korun by mělo jít jako kofinancování projektů. Například na podporu výstavby vodovodů by mělo jít skoro sedm miliard korun, na podporu opatření na drobných vodních tocích a malých vodních nádrží dvě miliardy korun a na podporu výsadby melioračních a zpevňujících dřevin 1,5 miliardy korun.
Voda v krajině i ve městech
„Základní vizí koncepce je zvýšení odolnosti České republiky vůči suchu a nedostatku vody, protože vodní zdroje jsou prakticky závislé výhradně na atmosférických srážkách a v přepočtu na jednoho obyvatele patří k nejnižším v Evropě,“ vysvětlil ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Dokument rozebírá vznik sucha, jeho rozsah a příčiny s uvedením dopadů na vodní zdroje, zejména v regionech, které trpí výskytem sucha nejčastěji, tedy na jižní Moravě, Rakovnicku, Žatecku a Královéhradecku,“ dodal Jurečka. „V koncepci navrhujeme především opatření v oblasti retence vody v krajině, ale i ve městech a obcích,“ doplnil jej ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Zvýšení cen vodného a stočného je v materiálu pojímáno jen jako hypotetická varianta. „Výjimečným ekonomickým nástrojem, v případě fatálního nedostatku vody a nutnosti snížit úsporným užíváním spotřebu pitné vody, je možnost zavedení pásmových cen pro vodné a stočné. Při zohlednění sociálních dopadů by byly uplatňovány diferencované ceny podle různé úrovně spotřeby - čím vyšší, tím vyšší ceny pro vodné a stočné,“ stojí v koncepci s tím, že by se mimo jiné musely instalovat nové typy vodoměrů a upravit legislativa.
Ministerstva aktuálně připravují velkou novelu vodního zákona. V ní se počítá například s funkcí ústřední komise pro zvládání sucha a nedostatku vody a s existencí komisí na nižších úrovních. Koncepce upozorňuje, že je třeba připravit stát, aby byl odolnější vůči suchým periodám, které se v budoucnosti budou vlivem změny klimatu vyskytovat stále častěji. Měly by se tak například měnit agrotechnické postupy, aby půda zadržela větší množství vody.
GALERIE
Sucho
Sucho bude bez ohledu na Paříž
„Zásadní problém, který nás v nejbližších dekádách čeká, je měnící se klima. Zvyšování teploty je na našem území doprovázeno změnami v obecné cirkulaci atmosféry, které vedou k tomu, že zvláště v časném letním období od dubna do června zůstávají srážky stejné nebo i mírně klesají, a přitom nám přibývá jasných a velmi teplých dnů,“ vysvětlil odborník z Akademie věd ČR a Mendelovy univerzity v Brně Miroslav Trnka.
Důsledky jsou znatelné nejen na polích, ale i na zdrojích vody, ať už se jedná o mělké vody, prameny či povrchové toky. Trnka upozornil, že v následujících dvaceti či třiceti letech se bude situace zhoršovat bez ohledu na to, jakým způsobem se budou, nebo nebudou naplňovat cíle Pařížské klimatické dohody o snižování emisí.
Trnka radí, že stát musí na jedné straně podporovat rozumné hospodaření s vodními zdroji a zadržování vody v krajině, zároveň je podle něj třeba snižovat spotřebu. „Dbát na to, aby technologie a způsob rozvoje společnosti i měst byl udržitelný s ohledem na vodní zdroje a jejich budování,“ soudí.