Vláda našla peníze na platy v sociálních službách. Složí se na ně ministerstva práce a financí

9 minut
Jana Maláčová (ČSSD) a Alena Schillerová (za ANO) si rozdělí náklady na platy v sociálních službách
Zdroj: ČT24

Miliardu korun na platy v sociálních službách pošlou krajům půl na půl ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstvo financí. Dohodly se na tom ministryně Jana Maláčová (ČSSD), Alena Schillerová (za ANO) a předsedkyně Asociace krajů Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Regiony dostanou dále peníze z evropských fondů, k dispozici je 1,5 miliardy korun na tři roky. Ministerstvo práce na vybrané sociální služby poskytne ještě 447 milionů. Kraje požadovaly na sociální služby dvě miliardy.

„Podařilo se nám zajistit 200 milionů na financování sociální práce na obcích, 166 milionů pro ohrožené děti na obcích a 81 milionů pro výpadek v sociálních službách v rámci takzvaných nadregionálních sociálních služeb. Jedná se zejména o pomoc lidem s autismem a roztroušenou sklerózou,“ uvedla Maláčová předtím, než spolu se Schillerovou budou o dohodě informovat sněmovnu.

Ředitel odboru sociálních služeb MPSV David Pospíšil řekl v pořadu 90' ČT24, že kraji požadované dvě miliardy korun byly souhrnem více požadavků. „Je tam část, která se týká zvláštních příplatků za směnnost, výpadek je ve výši zhruba 630 milionů korun, pak je tam navýšení platů – zbývající dvě procenta – a to je zhruba 300 milionů korun. Pak jsou tam individuální projekty a to je zbývající 1,5 miliardy,“ vyčíslil.

Opoziční poslanci dohodu vesměs ocenili, poukazovali ale také na to, že bez jejich tlaku by možná uzavřena nebyla. „Velmi pravděpodobně bude situace zachráněna,“ uvedl předseda KDU-ČSL Marek Výborný. V reakci na dikci proslovu Maláčové na plénu podobně jako Jan Bauer (ODS) uvedl, že očekával omluvu poskytovatelům sociálních služeb, jejich klientům i krajům, že proces trval tak dlouho. Bauer pokládá formu, jakou se peníze shání, za nedůstojnou a nepřijatelnou.

Pirátka Olga Richterová podotkla, že jí debaty obou ministryň o zdroji peněz připomínaly koňský trh. Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) označila cestu k dohodě za „skutečně nedůstojnou“. Ocenila však, „že se boje, které panovaly mezi ministerstvy, podařilo vyřešit“.

Mračková Vildumetzová dohodu uvítala. Doufá, že miliarda na platy bude v co nejkratší době administrativně vyřízena. „Jsem ráda, že ministryně práce a sociálních věcí přislíbila, že krajům pomůže z hlediska podání a hodnocení žádostí,“ řekla k evropským fondům. V jednotlivých regionech podle ní dotační projekty končí a chybějící peníze bude třeba nahradit.  

Kraje mají dostat peníze v srpnu

První peníze by kraje měly dostat počátkem srpna. Návrh na uvolnění financí projedná vláda 17. června, ministerstvo práce pak vypíše dotační programy. „Pokud rozhodneme na vládě 17. června, tak kraje obdrží finanční prostředky na začátku srpna v nejkratší možné lhůtě. Za ministerstvo práce a sociálních věcí, a myslím, že i za ministerstvo financí, maximálně zrychlíme celý proces,“ uvedla Maláčová. 

Komunistická poslankyně Hana Aulická Jírovcová ale poukazovala na to, že proces přidělování evropských peněz trvá čtyři až pět měsíců, přičemž regiony je potřebují hned. Maláčová uvedla, že počítá se zkrácením této doby na dva měsíce.

61 minut
90’ ČT24: Končí spor o peníze na sociální služby?
Zdroj: ČT24

Také předsedkyně Asociace krajů, která je zároveň hejtmankou Karlovarského kraje, ujistila, že kraje udělají vše pro to, aby přidělení peněz samotným poskytovatelům sociálních služeb co nejdříve zajistily. „Jsem přesvědčena, že všichni hejtmani rádi svolají mimořádná zastupitelstva,“ podotkla Mračková Vildumetzová.

O tom, že se opravdu vše včas podaří, však zapochyboval prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký. „Já jsem si telefonicky v několika krajích ověřil to, co bylo komunikováno už předtím: Že se to nedá stihnout, že návaznost není možná, že peníze z pokračování individuálních projektů přijdou až začátkem roku 2020,“ varoval v 90' ČT24 s tím, že schvalovací proces je zkrátka příliš dlouhý. „Nemusí to trvat půl roku, ale nebude to trvat měsíc,“ dodal Horecký.

Podle Davida Pospíšila z MPSV ale existuje několik způsobů, jak vše urychlit. „Zapomíná se na jednu základní věc – že individuální projekty budou mít uznatelné náklady už od ledna 2019. To znamená, že když tam bude výpadek jednoho, dvou měsíců, kraj to financuje ze svého, ale dostane to refundováno,“ upozornil.

Horecký ale varoval, že předfinancování je pro kraje riskantní, protože se mohou objevit komplikace a vrácení peněz se zdrží. „Některé kraje avizovaly, že do toho rizika nebudou chtít jít,“ poznamenal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 26 mminutami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 31 mminutami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 1 hhodinou

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 11 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 11 hhodinami
Načítání...