Praha - Je to přesně 110 let, co se do vzduchu vzneslo vůbec první letadlo. Postavili ho slavní bratři Wrightové, kteří tak odstartovali éru létajících strojů. Sami si ale přitom dobývaní vzdušného prostoru nakonec příliš neužili. Konkurence byla veliká zejména v Evropě a jeden z bratrů se dokonce domníval, že letectví je slepá cesta. Budoucnost viděl především ve vzducholodích, které tehdy nebe dobývaly.
Wrightové, dva nedostudovaní, ale vynalézaví a inteligentní obchodníci s bicykly z Ohia, tak trochu nečekaně vyhráli závod, v němž si na prvenství od druhé poloviny 19. století brousila zuby řada vynálezců a techniků. „Vývoj byl velmi rychlý. Seriózní pokusy s tím, že už začali vymýšlet, jak by to letadlo mělo vypadat, můžeme položit do doby kolem roku 1901,“ konstatoval kurátor sbírek Michal Plavec.
Svůj průkopnický čin letci uskutečnili 17. prosince 1903. Tehdy se bratři Wrightové vznesli do vzduchu hned čtyřikrát. Přestože podmínky nebyly na první pokus úplně ideální, silný vítr jim paradoxně pomohl. Právě poslední pokus byl nejúspěšnější. Podařilo se jim udržet ve vzduchu jednu minutu a urazili více než čtvrt kilometru. Každý další pokus byl pak ještě úspěšnější.
Bratři Orville a Wilbur Wrightové začali své pokusy s pilotovanými kluzáky v době přelomu století. 17. prosince 1903 se Orvillu Wrightovi podařil první úspěšný pilotem řízený let s letadlem Flyer těžším než vzduch a poháněným motorem. Tento první let trval 12 sekund a Orville uletěl 37 metrů. Bratři tento stroj dál vyvíjeli a s modelem Flyer III, který poprvé vzlétl 23. ledna 1905, v říjnu Wilbur Wright dokázal za 39 minut a 23 vteřin uletět vzdálenost 38,9 km.
Modely prvních letadel bratří Wrightů byly ale jiné než ty pozdější. „První vzlety bratří Wrightů se uskutečnily z kolejnic. Byl to jiný způsob, než my známe, a lišilo se to taky od toho, co se tehdy vyvíjelo v Evropě,“ poznamenal Plavec. Jejich let se zapsal do historie možná i proto, že byl zdokumentovaný.
Ve Francii svezli bratři Wrightové 60 cestujících
O jedinečnosti Wrightových letadel se mohli diváci definitivně přesvědčit ve Francii v létě 1908. Wilbur Wright zde předvedl v rekordní výšce až 110 metrů fascinující divadlo trvající dvě hodiny a dvacet minut. Dokonce postupně svezl přes 60 cestujících. V té době měli Wrightové už spoustu následovníků. Letecké odvětví se prudce rozvíjelo a o rok později dorazilo i do Čech.
Paralelní vývoj letajících strojů se ale rozběhl v Evropě i ve Spojených státech. „Bratři Wrightové vycházeli z pokusů, které v Evropě uskutečnil německý průkopník letectví u bezmotorového létání Otto Lilienthal,“ dodal Plavec. Navíc se na rozdíl od svých evropských kolegů bratři Wrightové o své poznatky nedělili. „Jejich licenční výroba se pak sice ve Francii a v Německu rozjela, měli patent na některé součásti jejich letounu, ale ten evropský vývoj šel jiným směrem,“ dodal Plavec.
- Michal Plavec: „Většina průkopníků letectví začínala jako cyklisté, případně vyráběla jízdní kola, a potom přes motocyklismus a automobilismus se dostala k létání. Bratři Wrightové skončili s létáním před rokem 1914. Své místo na leteckém nebi si zasloužili, ale překotný vývoj šel tolik dopředu, že se jich poté létání už vůbec netýkalo.“
Poté, co se začala letadla vyrábět hromadně, měla až do konce první světové války výroba především vojenský charakter. Dopravní letadla se začala ve větší míře rozšiřovat až po jejím skončení. Samotný Orville Wright byl k budoucnosti létání skeptický. Zeppelinovy vzducholodě ho oslnily natolik, že ve článku pro New York Times z roku 1908 pochyboval o budoucnosti letadel těžších než vzduch a domníval se, že svět letectví je na rozdíl od velkolepých vzducholodí slepou kolejí.
