V Česku za posledních deset let o čtvrtinu vzrostl počet dětí v mateřských školkách. Díky populačně silným ročníkům už sedm let stále roste i počet dětí na základních školách. Opačná situace je ale na středních a vysokých školách, kde jsou nyní naopak slabé populační ročníky. Počet středoškoláků se tak snížil za deset let o čtvrtinu. Údaje zveřejnil k začínajícímu školnímu roku Český statistický úřad (ČSÚ).
Školky hlásí plno, chodí do nich i téměř polovina dvouletých
Tisková konference ČSÚ k novému školnímu roku (zdroj: ČT24)
„S nárůstem dětí školkového věku narůstá také počet školek. Za posledních deset let jich přibylo 461,“ uvedla Helena Chodounská z ČSÚ. Nárůst se týká hlavně soukromých školek, jejichž počet se zvýšil na čtyřnásobek. Čtvrtina všech soukromých školek je přitom v Praze.
Počet dětí ve školkách rostl ve všech věkových skupinách předškoláků. „Kapacita už je tak na svojí horní hranici,“ uvedl předseda ČSÚ Marek Rojíček. Nejvíce přibylo dvouletých dětí. „Ještě před deseti lety navštěvovalo mateřské školky jen 23 procent dvouletých dětí, zatímco nyní už je to 41 procent. Pochopitelně se vždy nejedná o každodenní nebo celodenní docházku,“ dodala Chodounská.
GALERIE
Školní rok ve statistikách
Mezi kraji jsou ale značné rozdíly. U zápisů mají přednost starší děti – v regionech, jako je Praha nebo Středočeský kraj, se tak dvouleté děti do školek často vůbec nedostanou. Školky proto měly pro dvouleté děti zajistit od roku 2020 nárok na místo. Parlament ale reformu nakonec o rok odložil. Kritici poukazovali mimo jiné na to, že tak malé děti by podle nich měly být v péči rodičů.
Desetina středních škol ubyla
Počet dětí už několik let neroste jen ve školkách. Sedm let se zvyšuje i na základních školách. Ubývá rovněž počet specializovaných škol. Přes sedmdesát procent dětí se speciálními vzdělávacími potřebami už totiž chodí do běžných tříd a škol. Nejčastěji mají dyslexii, dysgrafii nebo poruchy pozornosti. Pomohlo k tomu i navýšení prostředků na pomůcky a pedagogické asistenty.
Už deset let naopak klesá počet dětí na středních školách. „Souvisí to s nízkou porodností na konci devadesátých let a na začátku tisíciletí. Slabé populační ročníky jsou teď ve věku vysokoškolských a středoškolských studií,“ vysvětlila Adriana Ondrušová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. Ubyla tak i desetina středních škol.
Zájem o různé středoškolské obory se také během posledních pěti let měnil. Zatímco o pětinu přibylo žáků v maturitních stavebních či strojírenských oborech, naopak ubylo studentů ekonomiky nebo hotelnictví a gastronomie.
Magisterský titul získá jen asi třetina studentů
Každoročně ubývá také vysokoškoláků. Od roku 2010, kdy jich bylo nejvíce, klesl jejich počet z téměř 400 tisíc na loňských 299 054. Kolem devadesáti procent z nich loni studovalo na 26 veřejných vysokých školách, zbytek byl na 38 soukromých.
Největší zájem je o vysoké školy se zaměřením na obchod, administrativu a právo, oblíbená je i technika a stavebnictví. Naopak nejméně studentů míří na obory zaměřené na zemědělství, lesnictví, rybářství a veterinářství.
Počet lidí, kteří vysokou školu dokončí, je ale poměrně nízký. Magisterský titul získá jen kolem třetiny přijatých studentů.