Praha – Maturitní zkouška z matematiky není podle ředitele Cermatu těžká, je ale obtížná pro žáky některých oborů, které nemají v rozvrhu tolik hodin matematiky. Jiří Zíka to uvedl v Inteview Daniely Drtinové. Tento problém se podle něj týká třeba zdravotních sester a obecně humanitních oborů. Letos z matematiky propadlo mnohem víc žáků než z cizích jazyků. Podle Zíky totiž někteří volí matematiku z toho důvodu, že má pouze jednu zkoušku, kdežto u cizích jazyků hrozí neúspěch hned třikrát. Proto bude Cermat zveřejňovat ilustrační úlohy z matematiky už v listopadu, aby se mohli žáci lépe rozhodnout, zda si raději nevybrat cizí jazyk.
Šéf Cermatu: Maturita z matematiky není těžká, učni ale musí volit pečlivě
Letos na jaře maturovalo z cizího jazyka asi 60 procent žáků a z matematiky 40 %. Mnohem víc neúspěšných však bylo v matematice, asi 22 procent, oproti osmi procentům u jazyků. Podle Zíky si totiž matematiku řada žáků vybírá pro její administrativní jednoduchost – píše se pouze test, kdežto u cizích jazyků je kromě testu ještě písemná práce a ústní zkouška. Jenomže pak hodně žáků neuspěje.
Letos proto Cermat zveřejní ilustrační testy z matematiky už listopadu – v minulých letech to bylo v až v březnu. „Pro školy je uvolníme už k prvnímu listopadu, aby si ty testy mohly se žáky udělat ještě před přihlašováním k maturitě,“ vysvětloval Zíka. Ti, kteří si vybrali matematiku pro její administrativní jednoduchost, by se tak mohli přesvědčit, zda maturitu z matematiky opravdu zvládnou, a případně se přihlásit na cizí jazyk. Pro veřejnost pak budou matematické ilustrační úlohy zveřejněny 11. listopadu.
Podle Zíky však maturita z matematiky jako taková není těžká – je totiž založena na základní úrovni, která z velké části počítá s příklady ze základních škol. Proto se procenta neúspěšných maturantů z řad gymnazistů pohybují kolem dvou procent. Loni se sice u matematiky zpětně upravovalo hodnocení, protože byl test příliš těžký, Zíka ale upozorňoval, že se to týkalo vyšší úrovně zkoušky – ta už letos nebyla.
Státní maturity
Pro některé studijní obory je však maturita z matematiky obtížná, u učňovských oborů dosahuje počet neúspěšných maturantů 40 procent. „Čili není to tou zkouškou jako takovou, je to tím, že je to zkouška pro celou řadu oborů a některé z nich prostě nemají takovou dotaci matematiky a ani nemají vnitřně záměr matematiku vyučovat, protože ji nepotřebují pro své výstupy,“ vysvětloval Zíka.
Podle něj by bylo řešením středoškolské vzdělávání bez maturity. „Pokud ti žáci skutečně objektivně nemůžou na takové úspěchy dosáhnout, protože nemají dotaci a mají odborné předměty, tak proč jim neumožnit, aby jejich kvalifikace skončila střední školou bez maturity,“ uvedl šéf Cermatu. Maturitu by pak mohli tito absolventi získat na nástavbě, jako je tomu v Německu.
Žákům na gymnáziích prý chybí motivace
Podle Zíky se podoba státní maturity v příštích několika letech zřejmě příliš měnit nebude, podle něj se s ní smířila veřejnost a nálada mezi pedagogy je prý výrazně pozitivnější. A rovněž mezi žáky: „Protože ta základní úroveň je přeci jenom přístupná relativně velkému procentu žáků,“ dodal šéf Cermatu. Podle něj je důležité hlavně to, aby byla maturitní zkouška předvídatelná jak pro učitele, tak především pro žáky. „Zákonem je upravena nikoli jen na dva roky, pokud se nezmění katalogy a nezmění se zákon, bude platit i v příštích letech.“
Nicméně někteří učitelé si stěžují, že má zkouška pouze jednu úroveň – gymnazisté i žáci z učilišť pak skládají stejnou zkoušku, což je prý nespravedlivé. Také Jiří Zíka v Inteview připustil, že mu u maturity chybí motivační složka: „To znamená, že ta základní úroveň není třeba pro žáky gymnázií dostatečnou motivací, aby dosahovali lepších výsledků.“ Všichni žáci tak musí splnit pouze základní nepodkročitelnou úroveň, kterou stát nastavil.
25 minut
Interview ČT24
Podle Zíky však podmínky maturity nastavuje stát a Cermat je pouze plní. Variantou mohou být dvě nebo více úrovní maturity nebo třeba postupně se rozvíjející test, který by žáci skládali na počítačích. Po splnění základní úrovně by pak někteří postupovali na vyšší, pokud by třeba chtěli studovat na vysoké škole. Zíka však upozorňoval, že víceúrovňová maturita by šla proti duchu zákona: „Protože maturita jako taková je certifikační zkouška. A všichni, kteří ji absolvují, by měli mít stejné podmínky, protože mají i stejná práva,“ domnívá se šéf Cermatu.
Zíka: V Česku maturuje příliš mnoho žáků
Podle Zíky je v Česku počet žáků s maturitou příliš vysoký, z populačního ročníku prý průměrně maturuje 76 procent žáků (80 % dívek a 70 % chlapců). „Když se toto číslo porovná s křivkou inteligence, dospějete k závěru, že mezi maturanty jsou žáci, kteří mají z tohoto hlediska IQ pod 90. Tam už se zdá, že na úroveň maturitní zkoušky jsou v podstatě nevzdělatelní,“ upozornil šéf Cermatu.
Před dvaceti nebo třiceti lety skládalo maturitní zkoušku 20 až 30 % populačního ročníku, těžko se tedy dají srovnávat požadavky na maturitní zkoušku. „Čili pokud opravdu chceme dosáhnout vzdělání pro všechny, musíme akceptovat to, že všichni nedosáhnou na stejnou úroveň vzdělanosti,“ dodal Zíka.
Maturitní zkouška už má jenom jednu úroveň obtížnosti, dříve byly dvě varianty zkoušky: základní a obtížnější. Současná maturita odpovídá základní úrovni. Zkouška je povinná z českého jazyka, u druhého povinného předmětu pak žáci volí mezi matematikou a cizím jazykem. Zvažují se ale změny: v příštích letech by mohla být povinná čeština, matematika a angličtina, ty by mohly nastat po roce 2015.