Angažmá Ruska v syrském konfliktu velmi úzce souvisí s cenami ropy na světových trzích. Horská služba zachraňuje jen lidi, na psy není vybavena. Otec prodal taxíka, aby syn mohl vyrazit z afghánského Lógaru na cestu do vytoužené Evropy, kterou ale překřížila česká cizinecká policie. To jsou některá témata, která v roce 2015 zaujala redaktory Nových médií České televize.
Strach z neznámého byl klíčovým momentem pro reportáž pořadu Reportéři ČT a následný text na ČT24.cz. Bývalý elitní důstojník armády České republiky Marek Obrtel na sebe poprvé výrazně upozornil v prosinci 2014, když veřejně oznámil, že se vzdává vyznamenání Severoatlantické aliance, protože považuje NATO za zločineckou organizaci. Své kolegy oslovoval „přátelé vojáci“ a sám se označil za „velitele 1. československého praporu vojáků v záloze.“ Oslovení odborníci se shodují, že jde o velmi dobře promyšlenou propagandistickou práci. Článek, který uprchlickou krizi ukazuje z trochu jiného úhlu pohledu, vybral Karel Tinl.
Obraz často popíše víc než tisíce slov. Lucie Čavojská připomíná materiál s řadou unikátních fotografií o globálních hrozbách, jako jsou proměny klimatu a životního prostředí, přelidněnost, nadměrný konzum i těžko představitelná bída.
Broumovský klášter, bez nadsázky nejdůležitější stavba celého regionu v severovýchodním cípu republiky, prošel rekonstrukcí za bezmála čtvrt miliardy korun. Peníze na ni poskytly evropské fondy. Jde o největší opravu za 100 let, která nejen zachránila konkrétní objekt, ale pomohla celému odlehlému kraji na hranicích s Polskem. Národní kulturní památku, jejíž současnou podobu vytvořili Kryštof a Kylián Ignác Dientzenhoferovi, otevřeli po rekonstrukci v dubnu. Článek vybral Pavel Beneš.
Sergej Lavrov, ruský ministr zahraničí, je Putinovým mužem pro hrubou práci. Klasický sovětský a později ruský kariérní diplomat je ve funkci už jedenáct let a znalci ho řadí po bok nejznámějších sovětských či ruských ministrů zahraničí, jako byli Andrej Gromyko, Vjačeslav Molotov, Lev Trockij či Eduard Ševardnadze. Článek zaujal Vratislava Maňáka.
Bývalý vojenský prostor v Milovicích už spásají nejen divocí koně, ale od října i pratuři. Tato zpětně vyšlechtěná zvířata by se měla podobat původnímu praturovi, který výrazně ovlivňoval tvář evropské krajiny po tisíce let, ale který před několika staletími vyhynul. Materiál vybral Jan Hřídel.
Chtějí do Německa, Rakouska nebo Británie, ale jejich cestu přes evropský kontinent překřížila v Česku cizinecká policie. Uprchlíci, kteří prošli českou detencí, tam mnohdy přišli o poslední zbytky peněz. Jaké komplikace je na cestě z Afghánistánu, Nigérie či Íránu potkaly? A s jakou představou do světa vyráželi? Osudy několika z nich mapoval Jan Langer, článek vybrala Nikola Reindlová.
Legendární Zpívánky přišly o svého otce. Ve věku jednaosmdesáti let v únoru zemřel hudební skladatel a pedagog Pavel Jurkovič, mimo jiné popularizátor lidových písní a autor televizního pořadu Zpívánky. Osobnost hudebníka připomněl Milan Dolejší.
Operace Sýrie může spasit Rusko tím, že vystřelí vzhůru cenu ropy. Když totiž její cena míří nahoru, ruská ekonomika vzkvétá – a obráceně. Ruské angažmá v syrském konfliktu nemá tedy jen politický a velmocenský rozměr, ale jde i o ryze ekonomický tah. Článek zaujal Adama Fialu.
Zvířecí happy-end na nejvyšší hoře Polska připomněla Kateřina Hubertová. V červnu zachránili na Rysech ve Vysokých Tatrách turisté psa, kterého tam zřejmě schválně nechal jeho majitel. Horská služba pomoc odmítla – na zvířata prý není zařízena. Když se vystrašenému psovi nelíbilo v batohu, ve kterém ho turisti snášeli, museli si ho zachránci podávat z ruky do ruky. Sestup z hory je přitom velmi strmý a v některých místech se musí šplhat po řetězech.
