Premiérské pokání. Gross se v ČT veřejně omluvil všem, které zklamal

Praha – Bývalý sociálnědemokratický premiér Stanislav Gross se v pořadu České televize 168 hodin omluvil všem, kteří mu coby předsedovi vlády důvěřovali a měli pocit, že je zklamal. Omluvu pronesl devět let od vypuknutí skandálu kolem financování svého bytu, jenž ho nakonec stál křeslo premiéra a který patří mezi největší politické aféry v polistopadové historii.

8 minut
Stanislav Gross se omlouvá veřejnosti
Zdroj: ČT24

„Všem vám, kteří jste mi před X lety důvěřovali, a pak jste měli pocit, že jsem vás zklamal, se omlouvám,“ prohlásil Stanislav Gross. „Je to něco, co cítím zapotřebí, aby zaznělo a šlo ze mě ven,“ dodal v dokumentu pro připravovaný cyklus Expremiéři, jehož ukázky včera odvysílal pořad 168 hodin.

Grossova omluva přichází devět let poté, co opustil funkci předsedy vlády (25. dubna 2005), a završil tak tříměsíční aféru týkající se financování svého luxusního bytu na pražském Barrandově. Případ otevřel 17. ledna 2005 deník Mladá fronta DNES, když zveřejnil, že si premiér na barrandovské bydlení mohl ze svých příjmů jen těžko přijít. Za byt totiž o šest let dříve zaplatil zálohu 2,5 milionu korun a na zbylých 1,7 milionu si vzal hypotéku, ačkoli si jako poslanec tolik peněz nemohl vydělat.

Gross: Zamotal jsem se do polopravd a lží

Už ve funkci předsedy vlády Gross nedokázal zdroj peněz uspokojivě vysvětlit. Prvně uvedl, že si půjčil 1,2 milionu korun od svého strýce Františka Vika. Později se však ukázalo, že Vik takovými penězi nedisponoval a prý si půjčil 900 tisíc od svého známého a bývalého novináře Rostislava Roda. Případem se třikrát zabývala policie, otevřít jej nechala i tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká kvůli podezření z korupce veřejného činitele a pro podezření z krácení daně. Vyšetřování však vždy skončilo závěrem, že se (tou dobou již expremiér) žádného trestného činu nedopustil.

Dnes Gross přiznává, že během svého politického pádu neříkal pravdu. „Naprostá většina byly vymyšlené věci,“ přiznal v rozhovoru pro ČT. „V případě mého bytu jsem se dopustil věcí, kterých jsem se dopustit neměl, protože jsem nemluvil úplně otevřeně. Kdybych se nebál přiznat, že jsem byt financoval z poslaneckých náhrad, vyhnul bych se tomu, že jsem se zamotal do takových polopravd a lží. Já to beru tak, že jsem byl potrestaný, že jsem nemluvil pravdu… S odstupem se některé věci říkají trošku jednodušeji než v době, kdy je člověk pod tlakem.“

Řekli o Stanislavu Grossovi

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka: "Celá ta doba (Grossovy aféry) nebyla pro sociální demokracii jednoduchá, protože jsme v relativně krátkém čase postupně vyměnili tři předsedy vlád, což se podepsalo jak na situaci v sociální demokracii, tak se to podepsalo na vnímání demokracie mezi veřejností. Od té doby jsme si ale prošli celou řadou voleb… je to prostě součást naší historie."

Komentátor Práva Alexandr Mitrofanov: „Stanislav Gross je modelový příklad průměrného Čecha, který se dostal až na vrchol bez zvláštních znalostí a dovedností, jenom praktickým umem, tím sedláckým způsobem, jak se všemi vycházet a nikoho si nerozhněvat. Symbolem češství Stanislav Gross určitým způsobem je - je symbolem úspěšné české vyčůranosti.“

Žádný politik nemůže říct: „Myslím to upřímně“

Politik, který po odchodu z funkce rychle zbohatl na transakci s akciemi společnosti Moravia Energo (vydělal 90 milionů), připouští v otevřeném rozhovoru i to, že nebyl dobrým premiérem. „Určitě nemůžu říct, že bych byl člověk, který by dělal jenom dobré věci. Jen věci, o kterých bych byl schopný s čistým svědomím říct, že to byly čisté věci. To prostě pravda není,“ říká. „Myslím si, že kdo dělá vrcholovou politiku, tak pokud chce být upřímný, tak tohle říct nemůže,“ podotkl s odkazem na svůj známý slogan Myslím to upřímně, který v čase jeho působení ve Strakově akademii zdobil sociálnědemokratické billboardy.

Více si Gross cení angažmá v čele ministerstva vnitra, které řídil v letech 2000–2004 za vlád Miloše Zemana a Vladimíra Špidly. Zároveň upozorňuje, že ve vysoké politice může každý člověk prožívat pokušení „přivydělat si bokem“. Výnosné finanční transakci, ke které Grossovi podle spekulací médií dopomohly právě kontakty z politiky, se policie věnovala stejně jako koupi bytu. Ani v tomto případě ale někdejšího předsedu vlády postih nepotkal. „Tady jsem přesvědčený, že se nemám za co stydět. Jedna věc je pohled morální a druhá věc je pohled z hlediska zákona,“ reaguje Gross. „Pravda je, že zákon je minimum etiky.“

Nejmladší předseda vlády v historii samostatného Česka na tom v současnosti podle spekulací bulváru není se zdravím nejlépe, sám ovšem o svém stavu hovořit nechce. Svou budoucnost vidí optimisticky a vystupuje smířlivě. „Po odchodu z politiky jsem zažil několik úžasných věcí. V osobním životě jsem měl možnost narovnat si doma vztahy, v duchovním životě jsem taky prošel nějakým vývojem - přijal jsem Krista,“ uvádí s tím, že dnes žije „vnitřně daleko svobodnějším životem“.

Stanislav Gross na sjezdu ČSSD
Zdroj: René Volfík/ČTK

Grossova omluva je součástí dokumentu pro cyklus Expremiéři, který v brněnském studiu ČT připravují studenti FAMU. Do vysílání by měl vstoupit letos na podzim a na deseti portrétech mapuje předsedy českých vlád od Petra Pitharta po Petra Nečase (více čtěte zde).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 25 mminutami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 55 mminutami

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 3 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 10 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 10 hhodinami

Letouny L-159 patří k protivzdušné obraně, jež je prioritou, řekl ministr Zůna

Bitevní letouny L-159 jsou součástí protivzdušné obrany státu, která je prioritou. Na úterním jednání sněmovního branného výboru to řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). O část strojů stojí Ukrajina. Podle Zůny mají letadla nalétánu zhruba pětinu životnosti a jejich prodej by nebyl z českého pohledu vzhledem k jejich bojové a užitné hodnotě vůči nižší zbytkové hodnotě výhodný. Prodej v pondělí odmítla i vláda.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Žalobce Šereda rezignoval na post šéfa odboru závažné kriminality v Olomouci

Státní zástupce Petr Šereda rezignoval na post ředitele odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Olomoucký vrchní žalobce Radim Dragoun ČTK řekl, že Šeredova rezignace nemá žádný vliv na rozpracované trestní kauzy. Odbor se dvěma pobočkami v Ostravě a v Olomouci bude do výběru nového ředitele řídit náměstek vrchního státního zástupce Radek Bartoš, uvedl Dragoun.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...