Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) se pokrytí domácností vysokorychlostním internetem v uplynulých pěti letech zvýšilo jen díky investicím podnikatelů. Ministerstvo průmyslu a obchodu nevyplatilo žádné dotace, ačkoli na to mělo 13,8 miliardy korun. Důvodem byla špatně nastavená podpora, nedostatečná příprava programu, ale i celkový nezájem o dotace.
Peníze, které byly původně určeny na podporu vysokorychlostního internetu, ale nakonec najdou využití. Po dohodě s Evropskou komisí se volné miliardy korun přesouvají na jiné operační programy. Jedná se o program Životní prostředí a Integrovaný regionální operační program, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad.
Neúspěch v podpoře budování sítí pro vysokorychlostní internet ministerstvo průmyslu a obchodu přiznalo, od roku 2018 se to podle mluvčí Štěpánky Filipové ale změnilo a podařilo se najít cestu, jak budování sítí podpořit.
Nejvyšší kontrolní úřad prověřoval dotace na vysokorychlostní připojení k internetu v letech 2015 až 2019. Cílem podpory bylo zajistit do roku 2023 toto připojení pro 77 procent domácností, přitom už v roce 2018 se díky investicím podnikatelů podařilo bez pomoci státu pokrýt 90 procent domácností. Česko je tak nad evropským průměrem, píše NKÚ.
Vypsání dotací se zpozdilo
Ministerstvo vyhlásilo první výzvu k předkládání žádostí o dotace z programu Vysokorychlostní internet v březnu 2017, tedy dva roky po schválení programu. Vypsání se zdrželo hlavně kvůli tomu, že Česko nemělo do roku 2016 připraven Národní plán rozvoje sítí nové generace.
Už v době vyhlášení první výzvy se ale díky investicím firem blížilo pokrytí domácností vysokorychlostním internetem původně stanovenému cíli 77 procent, uvedl NKÚ. Doplnil, že o dotace na budování sítí vysokorychlostního internetu byl minimální zájem.
Zájemcům, kteří se o ně přihlásili, nemohl resort na doporučení Evropské komise peníze vyplatit. Ministerstvo totiž při nastavení podmínek nerespektovalo požadavek směřovat podporu do oblastí, kde pokrytí není a ani jej podnikatelé neplánují v následujících třech letech vybudovat, odůvodnili kontroloři doporučení EK nevyplatit dotace.
Druhou výzvu pro žádosti o dotaci na vysokorychlostní internet vyhlásilo ministerstvo počátkem loňského roku a v porovnání s první ji mělo podle NKÚ lépe připravenou. „Přihlásilo se 40 zájemců a žádosti o podporu přesáhly o 11 procent jednu miliardu korun přidělenou pro tuto výzvu. Většinu žádostí podala jedna společnost,“ uvedli kontroloři.
V době jejich kontroly se žádosti ale teprve hodnotily a ministerstvo nevydalo žádné rozhodnutí o poskytnutí podpory. Podle informací z února v tomto případě resort kvůli formálním nedostatkům žádosti za zhruba 200 milionů korun vyřadil.
„Jsou místa, kde se internet bez dotací nikdy neobjeví“
Problémem výstavby sítí není podle zástupce operátorů z ISP Aliance Rostislava Kocmana nedostatek peněz, ale vysoké ceny služebností požadovaných obcemi, některými kraji a zejména státními organizacemi. Mezi dalšími důvody toho, proč o dotace není takový zájem, uvádí Kocman ještě složitou administrativu a stavební řízení.
„Na většině dnešních bílých míst se jistě podaří postavit vysokorychlostní internet i navzdory klackům pod nohy ze strany státu a některých samospráv, ale jsou i místa, kde se internet bez dotací nikdy neobjeví,“ podotkl Kocman.
Podle Kocmana ale v poslední době ministerstvo průmyslu a obchodu přece jen začíná dělat vstřícnější kroky a problémy v rámci svých kompetencí řeší. V minulosti ale jeho komunikace v této problematice byla horší.
