Mladí vědci získali Wichterleho cenu za klonování myší či studium mravenců

• jak

2. 6. 20152. 6. 2015|Zdroj: ČT24

Laureáti Prémie Otto Wichterleho

Zdroj: ČT24

Praha – Odborná porota vybrala mladé vědce do 35 let, kteří se za špičkové výzkumné výsledky stali laureáty prestižní Prémie Otto Wichterleho. Celkem 21 laureátů si rozdělí více než sedm milionů korun například za unikátní klonování myší, výzkum v oblasti kostních implantátů či hledání léku proti virům. Ocenění převezali od předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše v pražské Lannově vile.

Události: Ocenění dostalo 21 mladých vědců (zdroj: ČT24)

Akademické ústavy poslaly porotě celkem 33 návrhů na ocenění. Každý z laureátů se může těšit na 300 tisíc Kč ve třech ročních splátkách. Podle předsedy Drahoše mají vyznamenaní vědci vysokou odbornou úroveň. „Proti počátečním ročníkům je znát, že řada mladých vědců má za sebou stáže v zahraničí,“ konstatoval.

Cenu získala bioložka Helena Fulková, které se jako prvnímu českému vědci podařilo naklonovat myši. Laboratorní testy prováděla v Japonsku. Fulková působí v Ústavu molekulární genetiky a podle poroty je jedna z mála na světě, která náročnou techniku ovládá. Studiem sluneční koróny a erupcí se zabývá astrofyzik Jaroslav Dudík z Astronomického ústavu. Při pozorováních jako první potvrdil teoreticky předpokládaný mechanismus uvolňování energie při slunečních erupcích.  

Psycholožka Sylvie Graf z Psychologického ústavu chápe prémii jako velké vyznamenání své práce již proto, že v rámci vědecké práce prý dostávají badatelé často negativní reakce. „Když navrhujete nějaký výzkum, tak vám to kolegové kritizují, což je dobře, protože potřebujete vychytat chyby. Je ale důležité také dostávat pozitivní zpětnou vazbu, které si velmi vážím,“ řekla po ocenění.   

K oceněným patří i zahraniční vědci, například ruská fyzička Evgenija Terešinová z Fyzikálního ústavu, která v Česku působí již deset let. Je mezinárodně uznávanou expertkou na fyziku pevné fáze v extrémních magnetických polích. Ukrajinský fyzik Andrij Ostapovec v Ústavu fyziky materiálů zkoumá, co vzniká při deformaci kovů.     

Inovacemi kostních implantátů se zabývá bioložka Marta Vandrovcová z Fyziologického ústavu. Používají se v klinické praxi u části protéz velkých kloubů. „Můj prvotní impulz byl najít si práci, která mě bude naplňovat, bude kreativní a bude se vyvíjet, aby člověk nezakrněl. To, že má pomáhat lidem, je bonus,“ uvedla.

Z mezinárodně uznávaného týmu českobudějovického Biologického centra, které provozuje terénní stanici na Papui-Nové Guineji, pochází další laureát - biolog Tom Maurice Fayle. V tropických deštných lesích zkoumá mravence. Porotu zaujaly i výsledky socioložky Zuzany Uhde, držitelky Fulbrightova stipendia na Kalifornské univerzitě. Ve své vědecké práci se věnuje genderovým nerovnostem a péči o migranty.

Přehled laureátů Prémie Otto Wichterleho:

Oblast věd o neživé přírodě:

1. Jaroslav Dudík, Astronomický ústav AV ČR
2. Martin Ondráček, Fyzikální ústav AV ČR
3. Evgenija Terešinová, Fyzikální ústav AV ČR
4. Ondřej Kreml, Matematický ústav AV ČR
5. Kamil Dedecius, Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
6. Andrij Ostapovec, Ústav fyziky materiálů AV ČR
7. Jakub Urban, Ústav fyziky plazmatu AV ČR

Oblast věd o živé přírodě a chemických věd: 

1. Martin Srnec, Ústav fyzikální chemie AV ČR
2. Elena Tomšík, Ústav makromolekulární chemie, AV ČR
3. Ivana Šeděnková, Ústav makromolekulární chemie AV ČR
4. Evžen Bouřa, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
5. Hana Macíčková Cahová,Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
6. Zdeněk Kubát, Biofyzikální ústav AV ČR
7. Marta Vandrovcová, Fyziologický ústav AV ČR
8. Helena Fulková, Ústav molekulární genetiky AV ČR
9. Tom Maurice Fayle, Biologické centrum AV ČR 

Oblast humanitních a společenských věd: 

1. Sylvie Graf, Psychologický ústav AV ČR
2. Zuzana Uhde, Sociologický ústav AV ČR
3. Rudolf Kučera, Masarykův ústav a Archiv AV ČR
4. Jan Bierhanzl, Filosofický ústav AV ČR
5. Martin Hrdina, Ústav pro českou literaturu AV ČR

Hledání univerzálního virobijce   

Biofyzikální chemik Evžen Bouřa se snaží najít první univerzální lék, který by léčil mnoho virů najednou. Daly by se tak vyléčit například virus akutního respiračního selhání SARS, virus západonilské horečky nebo žloutenka typu C, která po světě způsobuje zdravotní potíže milionům lidí. Pokud by byl lék objeven, znamenalo by to převrat v současné medicíně. „Všechna virostatika, která nyní existují, působí na maximálně jeden až tři příbuzné viry. My se ale zaměřujeme na celou jednu rodinu virů,“ vysvětluje Bouřa. Odhaduje, že výzkum by mohl skončit do tří let.

Jiří Drahoš a laureát Evžen Bouřa

Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Na výzkumu Bouřa pracuje se svými kolegy v Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Ten se ve světě prosadil díky unikátnímu výzkumu chemika Antonína Holého. Slavný vědec vyvinul léky proti AIDS a dalším virovým onemocněním a ústav dodnes z jeho patentů získává peníze na další výzkum. Ústav se zaměřuje na základní výzkum v oblasti organické chemie a biochemie s aplikací v lékařství a životním prostředí. Jednou ze skutečností, kterých si Bouřa na prestižním ústavu cení, je spolupráce mnoha vědních oborů. „To nás posouvá stále dopředu,“ tvrdí.