Ministři v demisi se podle šéfky státní pokladny Aleny Schillerové (za ANO) postavili k návrhu rozpočtu na příští rok rozumně, dohromady žádají navíc jednotky miliard korun. Přidat hodlá ministryně během letních jednání o změnách návrhu do kultury a také zdravotnictví, kde je podle ní nutné posílit kapitolu určenou na rezidenční místa nových lékařů. O návrhu hospodaření státu v příštím roce bude vláda jednat večer na zvláštním zasedání.
„Vážím si toho, že požadavky ministerstev byly postaveny rozumně. Že nepřišly v druhém kole požadavky na dalších 130 miliard,“ konstatovala ministryně v demisi při příchodu na ranní zasedání vlády.
Připomněla, že v pondělí představila představu navyšování mezd ve státní sféře. „Ekonomika vykazuje znaky přehřátí a my nemůžeme rozpočet stavět nezodpovědným způsobem,“ popsala postoj, se kterým k vytvoření rozpočtu přistoupila.
Více učitelům a důchodcům, méně na sociální dávky
Ministerstvo navrhuje schodek 50 miliard korun. Návrh počítá s více penězi na platy učitelů či důchody, a naopak s menšími náklady na soicální dávky. Výdaje by měly růst většině úřadů a ministerstev. Výjimkou je například ministerstvo zdravotnictví, u něhož se ale počítá s vyšším výběrem peněz ze zdravotního pojištění.
S požadavky navíc ve středu přijde ministr školství v demisi Robert Plaga (za ANO). „Chci otevřít téma vysokých škol a financí pro nepedagogické pracovníky ve školství,“ uvedl s tím, že s navýšením pro učitele v regionálním školství je spokojen. Chtěl by je nicméně promítnout i do plánu na rozpočty pro roky 2020 a 2021.
Sumu na platy ve veřejné sféře chce vláda zvednout celkem o deset procent. Přidávat hodlá hlavně učitelům a špatně placeným profesím či oborům, v nichž chybějí pracovníci. Ostatním zaměstnancům, tedy hasičům, policistům či úředníkům se obnos na platy zvýší o šest procent.
Vláda musí podle zákona návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do sněmovny do konce září. Zpravidla o rozpočtu začíná jednat během června, v létě pak ministři jednají s ministrem financí o rozpočtech svých resortů a do konce srpna musí ministerstvo financí návrh poslat vládě.
Celkové příjmy rozpočtu na příští rok naplánovalo ministerstvo financí na 1,432 bilionu korun, o 117 miliard více než v letošním rozpočtu. Výdaje by tak měly být 1,482 bilionu, z toho výdaje na investice mají stoupnout meziročně o 21 miliard korun na 79 miliard. V údajích jsou započteny peníze z fondů EU a dalších, jako jsou například tzv. norské fondy. Celkem by z fondů příští rok mělo přijít přes 82 miliard korun.
