Svolavatelé demonstrace při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze s konečnou platností neuspěli se žalobou proti postupu policie, magistrátu a ministerstva vnitra. Na Hradčanské náměstí se z bezpečnostních důvodů vůbec nedostali. Jejich žalobu vloni zamítl Městský soud v Praze. Nyní neuspěli ani s kasační stížností.
Lidé, kteří na Hradčanech nemohli protestovat při návštěvě čínského prezidenta, neuspěli s žalobou
Nejvyšší správní soud (NSS) sice zrušil tři výroky městského soudu, avšak jen proto, aby námitky svolavatelů sám odmítl pro nepřípustnost. Šlo o části žaloby směřující proti rozhodnutí magistrátu, kterým byla povolena uzavírka pozemní komunikace, a proti dvěma opatřením obecné povahy stanovujícím přechodnou úpravu provozu.
„Žaloba proti rozhodnutí o povolení uzavírky byla nepřípustná, neboť žalobci nevyužili opravné prostředky v řízení před správním orgánem. Stejně tak vyhodnotil soud jako nepřípustné i žaloby podané proti opatřením obecné povahy v režimu ochrany před nezákonným zásahem,“ uvedla mluvčí NSS Sylva Dostálová. Opatření obecné povahy lze zpochybnit jen návrhem na jejich zrušení podle soudního řádu správního.
Zároveň NSS potvrdil čtvrtý výrok, kterým městský soud zamítl žalobu svolavatelů proti „souboru faktických opatření policie“. Žaloba v tomto bodě poukazovala na konkrétní kroky policistů, kteří demonstranty na místo ohlášeného shromáždění nepustili.
„Vzhledem k tomu, že výše uvedené správní rozhodnutí i související opatření obecné povahy byly pro činnost Policie ČR závazné a zůstaly nedotčeny, dospěl poté NSS k závěru, že pokud Policie ČR při svém počínání tyto akty respektovala a nevpustila žalobce do uzavřeného prostoru, nemohlo jen z tohoto důvodu dojít z její strany k nezákonnému zásahu do jejich práv,“ vysvětlila Dostálová.
- Připomeňte si:
GALERIE
Protesty v Praze
Policie uzavřela prostor, kde se mělo demonstrovat
Protestující chtěli předloni 29. března vyjádřit nesouhlas s čínskou lidskoprávní politikou. Policie místo uzavřela pro chodce i vozidla. Žaloba někdejšího vicepremiéra Martina Bursíka a dalších tří svolavatelů poukazovala na to, že demonstraci lze zakázat jen do tří dnů od jejího ohlášení, což se nestalo. Magistrátní úředníci a policisté tak podle nich porušili ústavně zaručené právo na shromažďování.
Podle loňského rozhodnutí městského soudu policisté ani magistrát nepostupovali nezákonně. Soud zdůraznil nutnost zajistit bezpečnost. Vnitro už dříve argumentovalo tím, že uzavření celého prostoru bylo vhodnějším řešením než rozmístění policistů tak, aby řešili jednotlivé situace individuálně.
Kvůli třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga byla v ulicích Prahy denně nasazena tisícovka policistů, bezpečnostní opatření vyšla na 16 milionů korun. Na policejních služebnách skončilo 23 demonstrantů z řad odpůrců i příznivců státníka. Většinu incidentů policisté vyhodnotili jako přestupky. Kvůli některým zásahům proti projevům nesouhlasu s čínskou politikou čelila policie ostré kritice.
Na konci května NSS konstatoval, že policie chybovala, když přikázala dvěma mužům, aby z oken kanceláře u hotelu Hilton sundali tibetskou a tchajwanskou vlajku. Připomněl význam svobody projevu, s jejímž potlačováním má česká společnost zásadní negativní zkušenost.
„Vyjádření občanského postoje, které už nemusí být vzdorem, ale jen prostým výkonem zaručené svobody, je dědictvím sametové revoluce, které je třeba opatrovat,“ uvedla soudkyně NSS Eva Šonková.