Krušnohorská hornická krajina si připomíná rok od svého zápisu na seznam světových památek UNESCO. Tu zdejší tvoří dvaadvacet míst – sedmnáct leží v Sasku a pět na české straně. A i když rostoucí zájem o dlouho opomíjené Krušnohoří zbrzdila pandemie, místní věří, že o své návštěvníky nepřijdou.
Krušnohoří je rok v UNESCO. Růst návštěvnosti zbrzdila pandemie
Reportáž: Krušnohoří je rok v UNESCO (zdroj: ČT24)
Českou část v chráněném regionu Erzgebirge/Krušnohoří reprezentují Hornická krajina Jáchymov, Hornická krajina Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná, Rudá věž smrti, Hornická krajina Krupka a Hornická krajina Mědník. Výbor UNESCO o zápisu rozhodl loni v červenci, kdy na seznam přibyl také Národní hřebčín Kladruby nad Labem.
„Hned loni v létě jsme pociťovali zvýšený zájem turistů, návštěvnost památek vzrostla o 15 procent,“ řekl místostarosta Krupky Rostislav Kadlec (KDU-ČSL). Zájem ochabl přes zimu, a jak Kadlec dodává, místní se těšili „na zahájení jarní sezony, ale přišlo omezení kvůli covidu-19.“
Probouzení Krupky
Do města, které žádnou přímou státní dotaci od té doby na rozvoj památek nedostalo, míří návštěvníci až nyní. Krupka hledá fondy, z nichž by mohla peníze čerpat. Zprovoznit chce do příštího roku nový turistický web, pracuje se na mobilním elektronickém průvodci Krupkou.
Plně přístupná je od minulého týdne i štola Starý Martin a město chystá pro návštěvníky i další místa.
„Cítíme větší zájem turistů o Krupku a je to i úkol do budoucna, abychom pro ně připravili důstojné zázemí,“ dodává starosta Zdeněk Matouš. „Vrátíme se k rekonstrukci a revitalizaci náměstí v Krupce. Pak to jsou nějaké městské plochy, jako je třeba bývalá plovárna, tvrziště, které bychom chtěli přeměnit na takovou volnočasovou aktivitu.“
Obnovit dráhu
Obnovy by se mohla dočkat i železniční trať mezi nedalekou Moldavou a německým Freibergem, další typická památka hornického Krušnohoří. Vlaky po ní do hutí na saské straně od devatenáctého vozily uhlí ze severočeských dolů, teď ale koleje končí za Holzhau, poslední německou zastávkou ve směru na Moldavu.
O obnovu osmikilometrového úseku usiluje nadační fond moldavské dráhy. „Jsme ve fázi, kdy všichni zástupci regionu, všechny obce a všechny relevantní instituce jsou pro propojení,“ dodává předseda správní rady fondu Petr Fišer.