V pátek a v sobotu budou lidé vybírat nové členy do obecních zastupitelstev. Komunální volby se od parlamentních odlišují mimo jiné širší škálou možností rozdělování hlasů mezi kandidáty. Volič může vybírat, zda podpoří politickou stranu jako celek, nebo jestli vybere konkrétní kandidáty z různých stran. Případně může oba způsoby kombinovat. Zároveň se ale zvyšuje riziko neplatnosti hlasu, pokud by si volič nepohlídal počet míst v zastupitelstvu, kam strany kandidují. Vyznačí-li totiž křížkem víc lidí, než bude mandátů, jeho hlas propadne.
Volby do zastupitelstev se konají v pátek 5. října od 14 do 22 hodin a v sobotu 6. října od 8 do 14 hodin. Hlasovat můžou všichni občané České republiky, kteří alespoň druhý den voleb oslaví osmnácté narozeniny a kteří jsou v den voleb v dané obci, městě, městské části či obvodu přihlášeni k trvalému pobytu.
Volit mohou i cizinci z EU
Volit může také občan jiného státu Evropské unie, který je v den voleb v obci přihlášen k trvalému nebo přechodnému pobytu. Právo volit mu přiznává Smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii. Cizinci ale zároveň musí být u místně příslušného obecního úřadu zapsáni v dodatku stálého seznamu voličů.
Na rozdíl od sněmovních a senátních voleb není u voleb do obecních zastupitelstev možné hlasovat na voličský průkaz. Nemohou tedy volit ani občané, kteří budou v té době například ve zdravotnických zařízeních mimo svůj okrsek. Lidé mohou volit jen v místě svého trvalého bydliště.
Hlasovací lístky mají šedou barvu a lidé je měli dostat do schránek do 2. října. O novou sadu je případně možné požádat i přímo ve volební místnosti.
Člověk, který se rozhodl jít k volbám, přijde do příslušné volební místnosti, kde se u volební komise prokáže platným občanským průkazem nebo cestovním pasem. Jinak mu nebude hlasování umožněno. Občané z jiného členského státu EU musí předložit průkaz o povolení k pobytu.
Úprava hlasovacího lístku
V záhlaví každého hlasovacího lístku je uveden název obce a počet členů zastupitelstva, který má být zvolen. Pozor, lístky mohou být vytištěny i oboustranně. V takovém případě je na nich uveden text Pokračování na 2. straně.
Ve většině obcí se volí jen do jednoho zastupitelstva. Výjimkou jsou ta statutární města, která jsou dál členěná na části nebo obvody. (Jde tedy jen o některá statutární města – pozn. red.) Lidé v tomto případě upravují jeden hlasovací lístek pro volby do zastupitelstva městského obvodu nebo městské části, druhý pro volby do zastupitelstva celého statutárního města. Tento hlasovací lístek je označen na levém okraji svislým pruhem růžové barvy.
Specifické pak mají volby lidé, kteří volí do zastupitelstva v Praze 9 a v Lišově u Českých Budějovic. Městská část Praha 9 je totiž dál rozčleněna na tři obvody a v každém lidé vybírají jen část zastupitelstva. Kandidátky pro jednotlivé obvody se proto liší. Lidem se tak může stát, že pro vybraného kandidáta nebudou moci hlasovat, protože bude zařazený do jiného obvodu.
Stejně je tomu v Lišově, který je už od 90. let rozdělený na dva volební obvody – Lišov město a Lišov venkov, kam spadají okolní vesnice.
Upravit hlasovací lístek jde třemi způsoby
- Označit křížkem před názvem volební strany pouze tuto jednu stranu. Hlas tím volič dává kandidátům v pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku, a v počtu, kolik se volí zastupitelů.
- Označit křížkem konkrétního kandidáta, kterému chcete dát hlas. Kandidáti mohou být z kterékoli volební strany. Nesmí jich ale být vybráno víc, než je počet volených členů zastupitelstva obce.
- Kromě toho lze oba způsoby kombinovat. Křížkem tedy můžete označit jednu volební stranu a zároveň z jiných stran vybrat jednotlivé kandidáty. V tomto případě je dán hlas nejprve jednotlivě označeným kandidátům. Z označené volební strany je pak dán hlas podle pořadí na hlasovacím lístku pouze tolika kandidátům, kolik zbývá do počtu volených členů zastupitelstva.
Celkový počet označených kandidátů nesmí přesáhnout počet zastupitelských míst v dané obci nebo městě. Počet volených zastupitelů je uvedený v záhlaví každého hlasovacího lístku.
- V případě, že je volič nevidomý, tak mu musí s vyplněním volebního lístku pomoci rodina či někdo známý. Volební lístky se totiž v Braillově písmu netisknou, zákon to neumožňuje. Existuje sice program, který dokáže tištěný text přečíst, dokument je ale nutné naskenovat, což může být zejména v případě obřích volebních plachet třeba v Praze velký problém. Ve volební místnosti pak musí i nevidomý volič za plentu sám.
Volič musí pro úpravu hlasovacího lístku vstoupit ve volební místnosti za plentu. (Pokud by se tam neodebral, nebude mu hlasování umožněno.) Upravený lístek za plentou vloží do šedé úřední obálky, kterou před volební komisí vhodí do volební urny.
Lidé, kteří volí i do zastupitelstva městského obvodu nebo městské části, vhodí oba hlasovací lístky do společné šedé úřední obálky.
Přenosná volební urna
Každý volič musí hlasovat osobně, zastoupení je nepřípustné. S lidmi, kteří jsou tělesně nebo zrakově znevýhodnění nebo nemohou číst či psát, může hlasovací lístek vybrat a případně upravit jiný volič, ne však člen volební komise.
Volič také může ze závažných, zejména zdravotních důvodů požádat o možnost hlasování mimo volební místnost. A to obecní úřad nebo v době konání voleb přímo okrskovou volební komisi. Lze to ale pouze v územním obvodu jeho stálého volebního okrsku. K nemocným nebo třeba starším lidem v tom případě vyšle okrsková volební komise dva své členy s přenosnou volební urnou.
Na co si dát pozor
Spolu s obecními volbami probíhají na třetině území republiky i volby do Senátu. Voliči si proto někde musí dát pozor na různé hlasovací lístky a různě barevné obálky. Hlasovací lístky i úřední obálky komunálních voleb jsou šedé barvy. Pro první kolo voleb do Senátu mají barvu žlutou. Pokud by byl hlasovací lístek pro obecní volby vložen do obálky voleb do Senátu nebo naopak, bude neplatný.
Neplatné jsou i hlasovací lístky, na kterých není označena ani volební strana, ani žádný kandidát. Dále ty, které nejsou na předepsaném tiskopise, které jsou přetržené nebo nejsou vloženy do úřední obálky. Hlas voliče je neplatný i tehdy, je-li označeno více kandidátů, než kolik je míst v zastupitelstvu.
Křížkování není kroužkování
Křížkování v obecních volbách také znamená něco jiného než kroužkování ve volbách do Poslanecké sněmovny. Křížek pro konkrétního kandidáta je totiž v obecních volbách primárně hlasem pro danou politickou stranu, za kterou kandiduje. Až sekundárně jde o preferenční hlas.
Šance „vykřížkovat“ kandidáta (ve smyslu posunout ho na dané kandidátce nahoru) je tak velmi malá. Přednost totiž mají kandidáti uvedení v příslušném pořadí. Aby kandidát ze zadní pozice mohl využít konkrétní hlasy jemu odevzdané, musel by získat o deset procent hlasů více, než kolik je průměrný počet hlasů na kandidátní listině jeho politické strany.
