Úložiště jaderného odpadu by měl stát postavit v jedné ze čtyř lokalit: Janoch u Temelína, Horka a Hrádek na Vysočině a Březový potok na Klatovsku. Doporučuje to panel expertů Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Návrh ještě posoudí Rada SÚRAO, definitivní rozhodnutí bude na vládě, učinit by ho měla do pěti let. Úložiště by poté mělo být do provozu uvedeno nejpozději v roce 2065. Obce, které experti vyřadili, zprávu vítají s mírným optimismem.
Jaderný odpad navrhují experti uložit u Temelína, na Vysočině nebo na Klatovsku
Události: Čtyři lokality byly vybrány pro jaderný odpad (zdroj: ČT24)
Z původního seznamu devíti možných lokalit podle návrhu panelu expertů vypadly Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku a lokalita Na Skalním u Dukovan. Poradní panel expertů SÚRAO schválil hodnotící zprávu šesti hlasy ze sedmi, jeden člen se zdržel.
„Poradní panel expertů vzal na vědomí závěry výzkumných prací ze strany SÚRAO a doporučil je jako technický podklad pro další posouzení Radě SÚRAO a ministerstvu průmyslu a obchodu,“ komentuje mluvčí úřadu Martina Bílá. Zdůrazňuje, že závěry panelu nejsou definitivním rozhodnutím.
Vytipované lokality pro jaderná úložiště
Také mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Štěpánka Filipová připomíná, že se nejedná o definitivní zúžení počtu potenciálních lokalit: „Poradní panel expertů SÚRAO projednal závěry výzkumných prací. Nyní je posoudí Rada SÚRAO, která doporučí ministerstvu další postup.“
Vyjmuté obce zprávu opatrně vítají, výběr je prý chaotický
Starosty obcí z lokality Kraví hora rozhodnutí nepřekvapilo. „My jsme s tím v podstatě počítali,“ říká starosta Bukova se dvěma sty obyvateli Jiří Vrbka. Poslední rok prý podobný výsledek naznačovali odborníci. Zařazení nečekala ani starostka Milasína Marie Dvořáková. Vesnice má necelých padesát obyvatel.
Rozhodnutí vítají i zástupci obcí z lokality Na Skalním u jaderné elektrárny Dukovany na Třebíčsku. „Informaci jsem se dozvěděla před několika minutami, jsem šťastná,“ líčí Marie Kouřílková, předsedkyně osadního výboru v Boňově, který spadá pod Jaroměřice nad Rokytnou. Lokalita zahrnuje katastr Boňova a dalších sedmi osad a obcí včetně Lipníku.
„Velice mě to potěšilo a už mě to nezavazuje, abych pokračoval dál jako starosta v dalším volebním období,“ komentuje starosta Lipníku Miroslav Svoboda. Zabránit vzniku úložiště pro něj bylo jedním ze stěžejních povinností v úřadu. Úlevu cítí i místopředseda spolku SOS Na Skalním Petr Andrýsek. Upozorňuje ale, že nejde o definitivní tečku.
I proto je zatím k nové informaci rezervovaný Petr Nohava, nezávislý starosta obce Pluhův Žďár na Jindřichohradecku, kde je lokalita Čihadlo. „To, že jsme vypadli, může na první pohled vypadat jako dobrá zpráva, ale zároveň po zkušenostech s jednáním SÚRAO – protože těch veletočů bylo několik – to, že jsme teď venku, neznamená, že úplně. Jsme jedni z prvních náhradníků a i SÚRAO říká, že při bližších průzkumech můžou nastat problémy a ostatní lokality se vrátí do hry,“ popisuje starosta a celý proces výběru kritizuje jako chaotický.
Byla vybrána čtyři místa pro sklad jaderného odpadu (zdroj: ČT24)
Odpůrci požadují oponentní expertizu
Náklady na stavbu a provoz úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, mají dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizuje Platforma proti hlubinnému úložišti, jež sdružuje 32 obcí a měst a 16 spolků.
Podle této platformy by MPO mělo zřídit oponentní tým mezinárodních vědců a expertů, který by zkoumal, jak se vybírá lokalita pro hlubinné úložiště jaderného odpadu v ČR, a to například z hlediska metodiky a postupu. „Oponentura by zhodnotila celý postup – metodiku výběru, zda byly získány všechny potřebné informace, zda postup výběru byl v pořádku. Ve vědeckém postupu je to obvyklé a teď tady jde o bezpečnost na statisíce let,“ zdůvodňuje člen platformy Edvard Sequens.
Současný expertní panel podle něj takovým oponentním orgánem v zásadě není. „Ti lidi už přišli do více méně hotového, metodika byla už rozběhlá. Dostávali pouze závěrečné zprávy už dříve zadaných prací,“ dodává s tím, že na výběr úložiště stát zbytečně spěchá. „Spěch je velmi riskantní z hlediska výsledku. Myslím si, že by se mělo dojít k přehodnocení harmonogramu postupu prací. Není na místě, aby v roce 2025 byla finální lokalita,“ věří Sequens.
„Stavba hlubinného úložiště je velmi náročnou stavbou, která by v prvopočátku měla mít jasně stanovený plán, kritéria a pravidla a ta by se neměla během krátkého času neustále upravovat a měnit. O výběru vhodné lokality by se nemělo rozhodovat jenom proto, že musí být vybrána do stanoveného data. Příprava tohoto projektu je chaotická, což prohlubuje nedůvěru občanů vůči SÚRAO i vládě,“ uvedla tento týden Pavlína Nováková, starostka obce Cejle z lokality Hrádek.
Poradní panel expertů vznikl loni z podnětu ředitele SÚRAO Jana Prachaře. Jeho členy jsou za SÚRAO Lukáš Vondrovic, za ministerstvo průmyslu Tomáš Rosendorf, Petr Špaček z Masarykovy univerzity v Brně, Jaroslav Pacovský z ČVUT v Praze, Aleš Froňka ze Státního ústavu radiační ochrany, Martin Holý z ministerstva životního prostředí a představitel nominovaný lokalitami – Matěj Machek z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
Návrh panelu nyní projedná Rada SÚRAO. Ta je poradním orgánem MPO, její členy jmenuje šéf resortu. Jsou mezi nimi zástupci orgánů státní správy, původců radioaktivních odpadů a veřejnosti. Předsedá jí náměstek MPO pro suroviny a energetiku René Neděla, dalšími členy jsou například ředitel divize jaderná energetika ČEZ Bohdan Zronek nebo předseda sdružení Energetické Třebíčsko a bývalý starosta Dukovan Vítězslav Jonáš. Konečné slovo bude mít vláda.