Praha - Platforma evropské paměti a svědomí, která sdružuje 43 evropských institucí, hrozí Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) pozastavením členství nebo vyloučením. Platforma kritizuje především jmenování ředitelky Pavly Foglové bez výběrového řízení, zvolení pěti bývalých komunistů do vědecké rady, kterým mohl ústav porušit etický kodex platformy, a údajné plány na přerušení činnosti oddělení digitalizace ústavu. Nová předsedkyně rady ústavu Emilie Benešová ale tvrdí, že instituce etický kodex neporušila. Platformě připravila dopis, který jí v nejbližších dnech odešle.
Evropská platforma hrozí ÚSTR sankcemi kvůli bývalým komunistům v radě
„Měli jsme před 14 dny valnou hromadu, tedy členskou radu v Nizozemí a členská rada se rozhodla, že pokud ústav do 31. prosince letošního roku nevyřeší situaci, zejména tu okolo možného porušení etického kodexu platfromy, od 1. ledna pozastavujeme členství ústavu v platformě,“ řekla České televizi výkonná ředitelka platformy Neela Winkelmann Heyrovská.
Přerušení členství ústavu nese podle ní spíše morální a symbolický rozměr, především v té rovině, že ÚSTR patřil k dvaceti zakládajícím zemím a hybatelům evropské platformy. „Je to pro nás smutná situace, kdy s námi ústav odmítá komunikovat a odmítá nám poskytovat informace, které potřebujeme, abychom zjistili, zda porušuje etický kodex, který pomáhal před dvěma lety vytvořit,“ dodala s tím, že platforma stále ještě nepřistoupila k nejzazší možné variantě, a sice vyloučení ústavu.
Ústav pro studium totalitních režimů
Jde o to, zda členové vědecké rady byli funkcionáři KSČ
Etický kodex mohl ústav porušit v případě, že zaměstnává ať v placené, či neplacené funkci osoby, které v rámci totalitního režimu zastávaly placenou politickou funkci. Věc se týká pěti členů nové vědecké rady, kteří působili v KSČ a v jejichž případě platforma zjišťuje u ÚSTR, zda za svou funkci dostávali někdy peníze. „Ústav nám odmítá tyto informace poskytnout, on nám je odmítá poskytnout i podle zákona o svobodném přístupu k informacím,“ konstatovala Neela Winklemann Heyrovská.
Informace o minulosti členů rady ústav mít nemůže, tvrdí Benešová
Novou předsedkyní rady (ÚSTR) se po Petrušce Šustrové stala v říjnu její členka Emilie Benešová. Nahradila Petrušku Šustrovou, které skončil pětiletý mandát. Benešovou zvolila rada ústavu většinou hlasů přítomných. Benešová patřila ke kritkům odvolaného ředitele Daniela Hermana, který musel čelo ústavu opustit po svém odvolání z funkce radou ústavu. Odvolání Hermana vyvolalo rozepře a politické spory především mezi ODS a ČSSD.
Emilie Benešová
Podle slov Emilie Benešové pro ČT24 informace o minulosti členů vědecké rady vedení ÚSTR ani platformě zaslat nemůže, protože je jednoduše nemá. Ředitelka Pavla Foglová žádost o ně prý obdržela a odpověděla „zákonným způsobem s tím, že tyto informace mít nemůže“. Doporučila údajně platformě, aby se s dotazem obrátila přímo na dotyčné členy vědecké rady.
První žena ústavní rady tvrdí, že instituce etický kodex neporušuje, protože se v něm tvrdí, že člen platformy nesmí vědomě zaměstnávat funkcionáře totalitní struktury. „Ústav nikoho takového vědomě nezaměstnává,“ prohlásila.
Ústav byl zřízen na základě zákona číslo 181/2007 Sb. Projednávání této normy v parlamentu provázely spory. Zejména levicoví zákonodárci ústav označovali za zbytečnou instituci, umožňující politické ovlivňování výkladu dějin. Pravice naopak vznik ústavu prosazovala. Část poslanců ČSSD zákon neúspěšně napadla u Ústavního soudu.
Nejvyšším orgánem Ústavu je Rada, která se skládá ze sedmi členů volených a odvolávaných Senátem. Rada mimo jiné volí a odvolává ředitele ÚSTR. Dalšími orgány ÚSTR je Vědecká rada, jež je odborným poradním orgánem ředitele pro badatelskou činnost, a Ediční rada. Bývalý ředitel ÚSTR Daniel Herman navíc zřídil Poradní kolegium ředitele.
GALERIE
videogallery_394867
V ústavu to opět vře, tentokrát kvůli reorganizaci
Proti reorganizaci instituce, která se má dotknout digitalizace archiválií, podepsalo v minulých dnech petici 63 zaměstnanců ze stávajících 113. Zaměstnanci požádali minulý týden v otevřeném dopise radu ústavu, aby plány pozdržela až do plánovaného nástupu nového ředitele, který příští rok vzejde z výběrového řízení. Rada ale nevidí žádný důvod ke zdrženlivosti. Na včerejším zasedání projednala text oficiální reakce na petici a schválila ho poměrem hlasů 4 ku 1. Proti hlasovala pouze předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová.
Rada v říjnu projednala návrh na převedení úseku digitalizace archivních materiálů bývalé Státní bezpečnosti z ÚSTR pod Archiv bezpečnostních složek. Cílem je, aby archiv kontroloval digitalizaci svých archiválií. Nový organizační řád by měl začít platit nejpozději od 1. března 2014. Archiv spravuje materiály bývalé Státní bezpečnosti (StB). Odpůrci změn, které se týkají majetku a minimálně jedné čtvrtiny zaměstnanců, mimo jiné namítají, že nejsou proveditelné bez novelizace zákonů. S tím ale rada nesouhlasí, cílem přesunu úseku digitalizace je podle ní právě snaha o naplnění příslušných zákonů.