Před deseti lety se česká armáda zapojila do systému včasné výstrahy a řízení AWACS spadajícího pod Severoatlantickou alianci. Jeho symbolem jsou speciální radarová letadla s typickým talířem nad trupem, která dokážou až do vzdálenosti 400 kilometrů odhalit cíle ve vzduchu, na moři a částečně i na zemi. Štáb ČT natáčel na základně v německém Geilenkirchenu.
V současné době má Severoatlantická aliance 14 průzkumných letadel AWACS, na jejichž provozu se společně podílí sedmnáct zemí. Na základně v německém Geilenkirchenu působí také třináct členů českého kontingentu. Speciálně upraveným radarovým letadlům se přezdívá oči a uši NATO.
Operátoři během letu neustále vyhodnocují získané informace o sledovaném prostoru nebo protivníkovi. Na palubě stroje – jde o upravený Boeing 707, pro který je typická kruhová radarová anténa, schovaná v devítimetrovém talíři nad trupem – jsou i Češi.
Každý z nich má v mezinárodní posádce svůj úkol. Něco naznačují jejich funkce: radarový technik, přehledový operátor cílů, starší důstojník průzkumu a velitel operačního průzkumu.
Radarová letadla AWACS nyní monitorují situaci například v Afghánistánu, na východě Ukrajiny nebo v Libyi. Sledují rovněž situaci v Sýrii. Jejich akceschopnost zvyšuje také to, že mohou tankovat i za letu.
„Výdrž tohoto letounu je kolem deset hodin, s tankováním za letu skoro neomezená. Ale potom narážíme na lidský faktor, piloti ani osádka nemůžou létat neomezeně,“ říká pilot letounu E-3A AWACS.
Provoz těchto letounů je velice drahý a náročný. Své vlastní stroje AWACS mají pouze Spojené státy a Velká Británie.
Kromě strojů AWACS chrání vzdušný prostor Česka také nadzvuková letadla JAS-39 Gripen a bitevníky L-159 ALCA.
- Letoun E-3 systému včasné výstrahy a řízení AWACS (Airborne Warning and Control System) byl odvozen od klasického stroje Boeing 707. Úprava zahrnovala instalaci rotujícího radarového dómu, jednobodového systému pro doplňování paliva na zemi, systému pro doplňování paliva za letu a únikový systém, uvádí se v letošní A review speciál.
- Z dalších fakt zmiňuje například radarový dóm ve tvaru disku o průměru 9,1 metru, který má ve svém středu výšku 1,8 metru. Otáčí se pomocí hydraulického pohonu, což mu umožňuje elektronické sledování prostoru od zemského povrchu až po stratosféru – a to jak nad pevninou, tak i nad mořem.
- Review zmiňuje i to, že na každém ze čtyř motorů letounu je namontován generátor elektrické energie o celkovém výkonu 1 MW, kterou spotřebovává radar a ostatní elektronické vybavení letounu. „Jeho pulzní Dopplerův radar má dosah více než 400 kilometrů při zjišťování nízko letících cílů a v režimu 'za obzorem' má dosah zhruba 650 kilometrů pro cíle letící ve střední a vyšší letové hladině,“ uvádí tiskovina.
- Celkově se o obsluhu přístrojů stará 13 až 19 lidí.
- Zdroj: A review speciál 2019, 20 let v NATO
