Na řadě míst v Česku si politici, pamětníci a další připomněli 72 let od konce druhé světové války v Evropě. Váleční veteráni, političtí a vojenští představitelé a pamětníci se tradičně sešli na pražském Vítkově. Aktu se ale tentokrát nezúčastnil prezident Miloš Zeman, zastoupil ho předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Odpoledne Zeman na Hradě jmenoval nové generály. Je mezi nimi i Lenka Šmerdová, která se stala první ženou v této hodnosti v české armádě.
Česko si připomnělo konec války. Pietní akt na Vítkově Zeman vynechal, později jmenoval generály
a Vítkov dorazili váleční veteráni z východní i západní fronty. Stále jich žije několik stovek. „Chodím vždycky. Jednak mezi kamarády, a jednak podle historie – my sem na Vítkov patříme,“ řekl československý pilot RAF plukovník Alois Dubec.
„Tady se zúročuje to, co jsme prodělali na frontě a tady na to pěkně a s pietou vzpomínáme,“ dodal brigádní generál Václav Kuchyňka, spojař 1. československého armádního sboru v SSSR.
„Většina našich kamarádů už nežije, tak proto chodíme sem, abychom uctili jejich památku,“ vysvětlil generálmajor Emil Boček, pilot 310. československé stíhací perutě RAF.
Po pietním aktu pak ve slavnostní síni udělil ministr obrany nejvyšší resortní vyznamenání 32 válečným veteránům a dalším vybraným osobnostem. Kříž obrany státu převzala například Hana Krušinová za svého otce Františka Hejla, který patřil k podporovatelům výsadku Anthropoid. V roce 1942 byl i s manželkou Miladou odsouzen k trestu smrti.
Představitelé armády se zúčastnili také pietního aktu na pražském Klárově či v Kounicových kolejích v Brně. V dalších městech položí věnce k místním památníkům představitelé samospráv a třeba v Sokolči na Nymbursku se setkali pamětníci záchrany osvětimských vězňů z transportu smrti v roce 1945. V Plzni také skončily několikadenní oslavy výročí konce války s ukázkami historické bojové techniky či dobových vojenských kempů.
Zemana zastoupil Štěch
Oslavy konce války probíhaly na Vítkově skoro vždy za účasti kompletní české politické špičky, včetně prezidenta. Letos ale hlava státu chyběla, zastupoval ji předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD).
„Myslím si, že je to to nejmenší, co můžeme udělat směrem k těm, kteří za nás obětovali životy, nebo položili zdraví. Ale i k těm, kteří i dnes na bojištích při různých konfliktech brání demokracii a také šíří slávu České republiky,“ řekl Štěch.
„Předpokládám, že do konce funkčního období tady budu každý rok, bez ohledu na počasí,“ tvrdil Zeman před dvěma lety. Podle mluvčího Jiřího Ovčáčka se ale prezident chtěl soustředit na jmenování generálů, které je podle něj „letos o něco zajímavější“.
„On toho má až až, takže když tady nebude, o nic nejde,“ komentoval prezidentovu neúčast pilot RAF Emil Boček. Mnozí politici však Zemanovu absenci kritizovali.
V novodobé historii chyběla hlava státu na Vítkově jen jednou – před 19 lety tehdejšího prezidenta Václava Havla, který se ve střešovické nemocnici zotavoval po operaci, zastoupil jeho kancléř Ivan Medek.
Mezi novými generály je poprvé žena
Prezident Miloš Zeman odpoledne na Pražském hradě jmenoval do generálských hodností 15 vojáků, válečných veteránů, hasičů a pracovníků Vězeňské služby. Jednoho stávajícícho – Emila Bočka – povýšil. Generálem se stal i ředitel Vězeňské služby Petr Dohnal a jeho náměstek Simon Michailidis, které v říjnu prezident jmenovat odmítl.
Jmenování nových generálů je navíc historickou událostí. Vůbec poprvé může příslušnou uniformu v tuzemské armádě nosit žena, personalistka Lenka Šmerdová. Je to pro ni další primát – v roce 2008 byla vůbec první plukovnicí v zemi.
Šmerdová po povýšení řekla, že si jej nesmírně váží. „Je to pro mě velká čest, ale zároveň závazek, výzva, abych ve své profesní kariéře ještě něco dokázala,“ řekla. Poznamenala, že pracovní den se jí novou hodností nezmění. „Možná si jen každý den ráno zkontroluji, jestli je šavle na svém místě,“ řekla. Náčelník generálního štábu Josef Bečvář jmenování generálky přivítal. Za Šmerdovou je vidět její práce, řekl.
Lenka Šmerdová je v armádě od roku 1984, celou svojí profesní kariéru pracovala jako personalistka. „Je to prostě práce s lidmi a pro lidi. To je pro mě úplně nejvíc, baví mě to strašně moc,“ svěřila se už dříve.
Spolu s Lenkou Šmerdovou obléká českou uniformu dalších skoro 3000 žen. Nejvíc je v armádě nadrotmistryň a nadporučic. Třeba plukovnice byly čtyři, majorek 179 a nadporučic skoro 400. Ženy teď pracují v armádě hlavně ve štábních funkcích, třeba na Univerzitě obrany už studentky tvoří více než třetinu posluchačů.