Tuzemská armáda by mohla mít první generálku. Největší šanci má podle informací ČT plukovnice Lenka Šmerdová, která má ve sboru na starosti nábor nových vojáků. Řady ozbrojených sil loni rozšířilo 127 žen, dohromady jich jsou skoro tři tisíce. Deset procent z nich zastává „velicí“ pozici.
„Mně se na armádě líbí ta možnost, že můžu spojit své vzdělání s nevšedními pracovními činnostmi a s nějakou tou fyzickou odolností a zdatností,“ vysvětluje Aneta Daika, která slib složila loni v říjnu.
Armádní personalistka Ivana Otřísalová má za sebou mnohem delší vojenskou kariéru, uniformu obléká už od roku 1989. Teď ji dovedla až na generální štáb. „Myslím si, že armáda je jednou z mála institucí, která dává rovné příležitosti jak ženám, tak mužům. Protože jsou stejně ohodnoceni a kladou se na ně stejné nároky,“ říká kapitánka Otřísalová.
„Určitě zvědavost, obdiv k lidem, kteří tuto práci vykonávají,“ vysvětluje jedna z mála českých pyrotechniček, co ji do armády přivedlo. I díky ní je dnes bývalý vojenský újezd v Brdech od munice téměř čistý.
„Já bych to nedělila jako žena nebo muž, voják nebo vojákyně. Podmínky tam máme všechny stejné,“ míní majorka Jaroslava Součková, armádní lékařka oceněná za práci v polní nemocnici v Afghánistánu.
Generálka Lenka Šmerdová?
V armádě slouží téměř 3000 žen. Nejčastěji jsou nadrotmistryně a nadporučice. Jen čtyři jsou plukovnice – a právě jedna z nich má šanci stát se první českou generálkou.
„Na květen navrhnu jmenování první generálky. Po čtvrtstoletí existence Armády ČR je načase, aby součástí velení byla i žena,“ uvedl ve středu ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Jeho návrh dostane vláda, pak s ním musí ještě souhlasit prezident.
Podle informací České televize by mohlo 8. května zaznít jméno Lenky Šmerdové, vedoucí náboru nových vojáků. Ani ona mezi vojáky a vojákyněmi nerozlišuje. „My nezůstáváme pozadu za muži a hlásíme se a zodpovědně se připravujeme na všechna úskalí, která nás čekají, protože pak na pozici vojáka se rozdíl stírá,“ řekla už dříve Šmerdová. Armádě může žena ve vedení získat nové rekrutky.
- Ženy mají při vstupu do armády stejnou startovní pozici jako muži. Musejí být plnoleté, mít čistý trestní rejstřík a minimálně výuční list. Dalším kritériem je zdravotní způsobilost. Už před kurzem základní přípravy doporučuje armáda samostatný trénink. Výcvik pak trvá tři měsíce – zahrnuje vedle fyzické taky střeleckou, taktickou i zdravotnickou přípravu a ochranu proti zbraním hromadného ničení.
- Zdravotní a psychologické testy jsou stejné pro muže i ženy. Liší se ale zkoušky fyzické zdatnosti. Zatímco muži do 30 let musí například skočit do dálky 182 centimetrů, ženám ve stejné věkové kategorii stačí skoro o 40 centimetrů méně. Kliky ženy nemusí na rozdíl od mužů dělat vůbec a sedů-lehů za minutu můžou zvládnout méně. Mladší o pět, starší o osm.
- Na ženy jsou také jiné výškové požadavky – minimum je 155 centimetrů. U jednotek Hradní stráže je ale potřebných alespoň 178. Ženy můžou mít rozpuštěné vlasy pouze po límec uniformy, ne delší, při výcviku musí být sepnuté. A vyvarovat se musí taky viditelného tetování nebo piercingu, to platí ale i pro muže v armádě.
V aktivní záloze jen 3 procenta žen
Ženy ale nenastupují jenom přímo do armády. Řada z nich se rozhodla pro aktivní zálohu. Takoví lidé se několik týdnů v roce věnují vojenskému výcviku, zůstávají ale ve svém civilním povolání. Do akce jsou nasazováni na základě rozhodnutí vlády – třeba při zhoršení bezpečnostní situace nebo živelních pohromách jako jsou povodně. Aktuálně je v aktivní záloze téměř padesátka žen.
Vojákyní z povolání se stát nikdy nechtěla, armáda ji ale zajímala. Loni v létě se třiadvacetiletá Radka Famfulová stala příslušnicí aktivní zálohy. „Pro mě to byla taková osobní výzva. Chtěla jsem vědět, co dokážu a jestli to dokážu. Zároveň jsem chtěla získat nějaké cenné zkušenosti, ať už jde o poskytnutí první pomoci nebo manipulaci se zbraněmi,“ vysvětluje.
Prošla vstupním pohovorem, zdravotní prohlídkou i psychotestem. Následoval šestitýdenní výcvik ve Vyškově. Úlevu mají ženy jen v úvodních fyzických testech, výcvik už je stejně náročný pro obě pohlaví. „Pamatuji si takový moment, kdy jsme běželi s plnou polní a nosítky, to pro mě asi bylo nejtěžší. V tu chvíli jsem si řekla, že poběžím, dokud nepadnu. Naštěstí se to nestalo,“ vzpomíná.
Teď musí každoročně absolvovat pravidelná vojenská cvičení a školení v celkové délce do čtyř týdnů. A v případě potřeby ji může armáda nasadit do služby až na sedm měsíců v roce. S tím Radka Famfulová počítá. „Nejčastější bývá nasazení aktivní zálohy zejména při povodních, když jde o nějakou živelní katastrofu, případně jsou nasazováni při obraně důležitých objektů.“
Lidí v aktivní záloze přibývá a s ním i počty žen v nich – spolu s Radkou loni v létě uspělo ve výcviku dalších osm žen. Pořád jsou ale v menšině, na seznamu 1548 členů je 49 žen, tedy 3 procenta.
