Bývalý prorektor Kovář svou cestu k profesuře opřel o plagiáty, uvedla etická komise

Etická komise Filozofické fakulty Karlovy univerzity došla k závěru, že se bývalý prorektor Martin Kovář dopustil plagiátorství – a navíc i s jeho dopomocí získal docenturu a profesuru. Ve čtvrtek to oznámila akademickému senátu. Na možné Kovářovo opisování upozornili loni tři doktorandi. Historik už na fakultě nepůsobí, obvinění z plagiátorství v minulosti odmítl.

Trojice doktorandů podala podnět s upozorněním na shody Kovářových publikací s prací anglicky píšícího historika Barryho Cowarda začátkem loňského prosince. Etická komise pak na svém prvním jednání 17. prosince uvedla, že předložené materiály zakládají důvodné podezření, že se Kovář plagiátorství dopustil.

Sám Kovář, který patnáct let vedl na fakultě Ústav světových dějin, namítal, že považuje své obvinění za neetické. Podobnosti v textech zdůvodnil tím, že se danému tématu – britské monarchii v 17. a 18. století – věnuje jen několik relevantních historiků. 

Odborníka na britské dějiny se navíc koncem ledna ve svých posudcích zastali dva čeští historici: Robert Kvaček a Jaroslav Pánek, které oslovil rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Podle Kvačka měl Kovář možná výrazněji formulovat vazbu svého textu na anglickou literaturu, interpretační přiblížení ale podle něj plagiátem není.

Spor o posudky

Několik desítek jiných historiků s tím ale nesouhlasí. Ve společném prohlášení tvrdí, že taková relativizace kritérií, jež odlišují samostatnou vědeckou práci od nepřiznaného přejímání cizího díla, může ohrozit principy české historické vědy.

Proti posudkům obou odborníků se ohradili i zástupci fóra Věda žije!, kteří je označili za snahu o ovlivňování komise. Podle nich je posouzení plagiátu spíše záležitostí etiky, nikoli odborné úrovně textu v konkrétním odvětví vědy. Nestrannost obou posudků zpochybnila i fakultní etická komise s tím, že o případu rozhodne samostatně bez zásahů rektorátu – a nyní se přiklonila na stranu doktorandů.

„Martin Kovář se ve čtyřech zkoumaných odborných textech opakovaně dopustil plagiátorství, a to jak v jeho obecném vymezení úmyslného přivlastňování cizí práce či její části bez uvedení jejího autora, tak ve smyslu platných předpisů Univerzity Karlovy a Filozofické fakulty UK,“ stojí v závěrech etické komise. „Analogický závěr také obsahují posudky zahraničních expertů.“

Martin Kovář
Zdroj: ČT24

Kovář podle komise opisoval rozsáhlé pasáže textů v knihách i studiích, které vznikaly v letech 1998 až 2018. „Plagiátorství bylo shledáno nejen v jednotlivostech, ale v přejímání celé struktury výkladů, v argumentaci i v dalších detailech,“ informoval po jednání senátu předseda komise Marc Niubo. Rozsah plagiátorství označil za šokující. Na svém stanovisku se podle něj shodla komise jednomyslně. 

Komise: Tituly docent a profesor získal Kovář neoprávněně

Podle závěrů etické komise je plagiátorství snadno prokazatelné pouhým porovnáním původních anglických textů s pracemi profesora Kováře. Zástupci akademické obce současně upozornili, že opisování nebylo jednorázové, ale odehrálo se opakovaně – a sporné texty navíc Kovářovi dopomohly k vysokým akademickým titulům.

Nahrávám video
Etická komise: Bývalý prorektor Kovář se dopustil plagiátorství
Zdroj: ČT24

„Skutečnost, že práce byly podkladem pro jeho habilitační a jmenovací řízení, vede komisi k názoru, že tituly docent a profesor získal Martin Kovář neoprávněně,“ stojí v závěrech šetření. „Obě tato řízení je tak možné napadnout.“ Docenta jmenuje rektor vysoké školy, když kandidát splní požadavky habilitační komise. Profesora jmenuje prezident na návrh vědecké rady univerzity.

Podle Niuba by o dalším postupu měly rozhodnout orgány samosprávy univerzity. „Pakliže součástí habilitačního řízení (na docenta) je také původní vědecká tvorba – a tady se ukazuje, že tu původní vědecké práce nejsou, nebo minimálně část z nich je sporná – tak samozřejmě to znamená nedodržení nějakých podmínek,“ podotkl.

Členka komise Olga Lomová upozornila, že jde o zcela ojedinělý případ; komise nicméně připouští, že i tak vrhá špatné světlo nejen na fakultu, ale i na celou univerzitu a vysokoškolský svět. Univerzitu proto vyzvala k nastavení jasných pravidel, která by takové přestupky znemožňovala.

Rektor Zima rozhodnutí komise respektuje

V souvislosti s případem Kovář v prosinci rezignoval na funkci prorektora a ke konci roku odešel z fakulty. Na jednání fakultního akademického senátu ve čtvrtek nebyl, k věci se nechtěl vyjadřovat. „Pan profesor Kovář nebude do skončení prošetření celé věci všemi orgány UK poskytovat další komentáře,“ uvedl mediální zástupce univerzity Martin Ayrer.

Fakulta se s verdiktem komise ztotožnila. „Vedení Filozofické fakulty UK plně důvěřuje erudici a cti členů komise, argumentaci závěrečné zprávy přijímá a s jejími závěry souhlasí,“ řekl k tomu děkan Michal Pullmann. „Tímto vedení FF UK pokládá případ za uzavřený, jelikož profesor Martin Kovář k 31. prosinci 2018 ukončil dohodou pracovní poměr na Filozofické fakultě UK.“

Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima prostřednictvím mluvčího školy Václava Hájka sdělil, že rozhodnutí komise považuje za velmi závažné a bude ho respektovat. „Jakékoliv obvinění z plagiování považuji za velmi vážnou věc a je nutné, aby se každé takové podezření velmi důkladně a nestranně prověřilo,“ uvedl rektor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 49 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 5 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 6 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...