Paříž - Francouzský malíř Paul Gauguin, který zemřel 8. května 1903, proslul zejména malbami exotických idylek a polynéských krásek. Kromě pohádkového světa tropických ostrovů s jejich rajskou přírodou objevil pro moderní malířství také svět bretaňského folkloru. Do dějin umění se Gauguin, který ovlivnil zejména fauvismus a expresionismus, zapsal i jako první malíř, který obohatil západní umění příkladem primitivní kultury. Gauguin byl nejsilnější umělecká osobnost malířského syntetismu. Zprvu maloval krajinky pod vlivem impresionismu, se kterým se ale rozchází a maluje první obraz cloisonismu, kde barvy nerozkládá jako impresionista na drobné skvrny, ale nanáší jev v souvislé ploše a ohraničuje konturou.
Zemřel malíř exotických krásek Paul Gauguin
Gauguin objevil pro moderní malířství bretaňský folklor a svět tropických ostrovů. Byl prvním malířem, který chtěl obohatit západní umění vlivem primitivní kultury. Vytvořil monumentální sloh, kde se plocha rytmizovaná výraznými liniemi stává základní jednotkou obrazu.
Eugène Henri Paul Gauguin se narodil 7. června 1848 v Paříži. Po zkušenosti u námořnictva se stal burzovním makléřem a získal značné jmění. Když ale kvůli krachu banky ztratil téměř veškerý majetek, rozhodl se věnovat umění. Roku 1888 vytvořil svá první díla cloisonismu a navštívil van Gogha, který se ho v záchvatu nepříčetnosti pokusil zabít a pak si za trest uřízl ucho. Na podzim 1989 maluje své nejvýznamnější obrazy cloisonistického slohu, například Bonjour, Monsieur Gauguin, a brzy je uznáván jako vůdce symbolistické školy v Paříži. Roku 1895 uspořádal dražbu svých obrazů, aby si opatřil peníze na cestu na Tahiti.
Na Tahiti našel Gauguin ideální prostředí pro realizaci svých plánů. Domorodci ho přijali za svého, Gauguin dokonce žil s místní dívkou. Kromě obrazů začal tvořit dřevěné sochy. Když mu došly peníze, vrátil se do Paříže, brzy ale utíká zpět na Tahiti. Jeho druhý pobyt tam poznamenaly neustálé finanční obtíže a zhoršující se onemocnění syfilidou. Protože se zastával domorodců, byl policistou obžalován a odsouzen na tři měsíce do vězení. Roku 1903 ukončila jeho trápení smrt.