Napoleon Bonaparte - geniální stratég

Paříž – Francouzský generál a císař Napoleon I. Bonaparte proslul jako geniální stratég a jeden z největších vojevůdců v historii. V době své největší slávy ovládal polovinu Evropy a jeho velmocenským ambicím padly za oběť statisíce lidí. Ve Francii zanechal občanský zákoník, který zčásti platí dodnes, zavedl systém prefektů, řád Čestné legie či číslování ulic sudými čísly po jedné a lichými po druhé straně, jež se pak rozšířilo do Evropy. Na jeho počest pořádají ve Slavkově u Brna každý rok tzv. napoleonské dny. Ačkoli je Bonaparte mnohými považován za největšího Francouze, narodil se italským rodičům. Když přišel z Korsiky do Paříže studovat vojenskou školu, neuměl ani pořádně francouzsky. Jeho kariéru raketově nastartovala francouzská revoluce, jež vedla k pádu monarchie. A tak se Napoleon již ve čtyřiadvaceti letech stal brigádním generálem. Vojáky si získal svým zápalem, odvahou a inteligencí, s níž vymýšlel lstivé manévry.

Do nejvyššího úřadu vynesla Napoleona účast v převratu, v listopadu 1799, proti vládě. Ta se nedokázala vypořádat s revolučním chaosem a zhoršující se hospodářskou situací. Krátce nato stanul Bonaparte v čele Francie jako první konzul, pak doživotní konzul a od prosince 1804 jako císař.

Napoleon získával jedno území za druhým

3 minuty
Rozhovor s Miroslavem Jandorou
Zdroj: ČT24

Jedno z nejslavnějších Napoleonových vítězství se odehrálo poblíž Slavkova u Brna, kde 2. prosince roku 1805 v bitvě Tří císařů porazil početně silnější vojska cara Alexandra I. a rakouského císaře Františka I. Následný Bratislavský mír mimo jiné připravil Rakousko o třiašedesát tisíc kilometrů čtverečních území a v důsledku znamenal zánik Svaté říše římské národa německého.

Osudným se Napoleonovi stalo tažení do Ruska v roce 1812, odkud se z půlmilionového vojska, zdecimovaného silnými mrazy a ruskou vytrvalostí, vrátilo jen třicet tisíc mužů. Nové vojáky pak musel Napoleon stahovat z území jeho loutkových režimů, což tam vedlo k povstáním. Konec Napoleonovy vlády v Evropě předznamenala porážka v bitvě národů u Lipska v říjnu 1813. Půl roku nato byl donucen abdikovat a byl vykázán na ostrov Elba.

Jeho vládu ukončila bitva u Waterloo

Na francouzský trůn usedl Ludvík XVIII., jehož nepopularity Napoleon využil na jaře 1815, kdy se opět chopil moci. Jeho vládu však po sto dnech ukončila bitva u Waterloo, po níž byl deportován jako zajatec Britů na ostrov sv. Heleny, kde 5. května 1821 zemřel. Příčinou smrti byla asi rakovina žaludku, jíž podlehl i jeho otec.

Ve Slavkově u Brna se pořádají o víkendu napoleonské dny. „V sobotu ráno začnou vojáci nacvičovat na odpolední ukázku. Ve dvanáct hodin bude mezinárodní výstava vín Grand prix Austerlitz, která se koná letos již po sedmé. V parku bude centrum všeho dění. Bude tam i malý řemeslný jarmark. Tradiční rekonstrukce bitvy u Slavkova bude až v prosinci,“ vysvětlil Miroslav Jandora ze sdružení Austerlitz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...