Na opravený Velehrad se po více než dvou letech vrátí i varhany

Velehrad - Po nákladné rekonstrukci interiérů se do baziliky Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje vrátí také varhany. Ačkoliv opravené fresky si lidé mohou prohlédnout už od Vánoc, s opravou varhan se čekalo až na lepší počasí. Na Velehradě zároveň dokončují poslední přípravy na 1150. výročí příchodu Konstantina a Metoděje na Moravu.

Oprava slavného poutního místa trvala více než čtyři roky. Hlavní část, obnova asi sedmi set padesáti metrů čtverečních fresek, byla dokončela už vloni před Vánoci. V letošním roce tak před velkými červencovými oslavami 1150. výročí příchodu sv. Konstantina a Metoděje na Moravu zbývalo dokončit ještě novou fasádu a umístit zpět opravené varhany. Při jejich osazování ale museli mistři restaurátoři často improvizovat. „Některé ozvučnice jsme museli ohnout, aby se do prostoru varhan vůbec vešly. Skutečná délka ozvučnice musí zůstat stejná,“ řekl mistr varhanář z Kutné Hory Antonín Kadeřábek.

Oprava varhan, které se mohou pyšnit více než pěti a půl tisíci píšťalami či zvonkohrou, se nakonec protáhla. Bylo potřeba píšťaly položit, zapojit je a varhany naladit, což nelze dělat v teplotách pod deset stupňů celsia. Odborníci tak museli počkat až do jara, než mohli s rekonstrukcí začít. A výsledek si varhaník velehradské baziliky Jakub Macek nemůže vynachválit. „Varhany byly rozebrané do posledního šroubku, ale teď už jsou složené a opět se můžeme těšit z jejich krásného zvuku,“ řekl Macek

2 minuty
NO COMMENT: Hraní na zrestaurované varhany v bazilice na Velehradě
Zdroj: ČT24

Počátky současného Velehradu sahají na začátek 13. století, kdy zde vznikl první cisterciácký klášter na Moravě. Založil jej moravský markrabě Vladislav Jindřich v blízkosti vesnice Veligradu (dnes Staré Město). Mniši osídlili Velehrad v listopadu 1205. Jako provizorium jim z počátku sloužil kostelík sv. Jana. Zahájení výstavby kláštera lze datovat do druhého desetiletí 13. století. Rozsáhlý komplex kláštera, vybudovaný v pozdním románském slohu s vlivem rané gotiky byl dokončen ve 40. letech 13. století. Dnešní podobu dala kostelu rozsáhlá barokní přestavba, dokončená až ve 2. polovině 18. století. Na jeho výzdobě pracovala řada umělců – např. kameník Ondřej Allio, sochař Baltazar Fontana, malíři Paulo Pagani a Ignác Raab. Cisterciácký klášter byl zrušen v roce 1784. V roce 1890 došlo k obnovení kláštera řádem Tovaryšstva Ježíšova. Jezuité zde působili do roku 1950, znovu se vrátili počátkem 90. let minulého století.

Zdroj: velehrad.eu

První týden v červenci na Velehradě vyvrcholí oslavy roku věnovaného věrozvězstům ze Soluně. Oslavy budou součástí již tradiční akce Dny lidí dobré vůle. Letos se ovšem právě kvůli výročí očekává mnohonásobně vyšší návštěvnost. Mezi pozvanými byl i nový papež František, který však nakonec pozvání odmítl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...