Wageningen (Nizozemsko) – Kdo si myslel, že slovo „hlad“ do slovníku 21. století nebude patřit, ošklivě se zmýlil. O opaku svědčí události posledních dní. Začalo to krvavými protesty v Alžírsku, následovaly protesty v Jordánsku nebo Indii. Neotřelé řešení potravinové krize nabízí nizozemský vědec Arnold van Huis. Svět má před hladem spasit hmyz. Smažené kobylky a koláčky s moučnými červy – zatím takové menu vypadá pro mnoho lidí hororově, ale možná je to také naše nezbytná budoucnost. Profesor tropické entomologie van Huis z Univerzity ve Wageningenu tvrdí, že lidé musí změnit své stravovací návyky. Není těžké spočítat, že planeta Země nás brzy neuživí.
„Už teď využíváme 70 procent zemědělské půdy na světě k chovu dobytka. Představte si, že stoupne počet obyvatel a zároveň se zvýší jejich životní úroveň a více jich začne jíst maso. Pak budeme potřebovat druhou planetu. Anebo nějakou alternativu,“ říká profesor van Huis.
A hmyz je podle něj ideální řešení: Je plný bílkovin a není tučný. Jeho další výhodou je nenáročný chov. Na získání jednoho kila hovězího masa je celkově potřeba neuvěřitelných 48 000 litrů vody. Dobytek je navíc zodpovědný za 18 procent vypuštěných skleníkových plynů.
To, že červy k obědu nevítá každý s nadšením, není podle van Huise velký problém. Zábrany jsou prý čistě psychologické. Pomoci překonat lidem odpor by měla vysoká gastronomie. „Jakmile začnou uznávaní kuchaři tahle jídla dělat, ostatní se přidají. Hmyz je vlastně velmi chutný,“ říká šéfkuchař Hen van Gurp.
Ingredience, které používá ve své kuchyni, pocházejí z rodinné farmy nedaleko univerzity. Už 30 let chová hmyz jako krmivo pro ptáky, ještěrky nebo opice. Majitelé by chtěli zásadně prorazit také na trh s lidskými potravinami. Tuší ale, že tam vede ještě dlouhá cesta.
Ceny potravin rostou všude po světě
Hmyzí pochoutky se zatím mohou jevit spíše kuriózně. Ovšem rekordní ceny potravin zůstávají vážným problémem. Jídlo je nejdražší v moderních dějinách, což představuje problém nejen pro chudší státy, ale také pro méně majetné vrstvy ve státech bohatších. Ceny potravin rostou všude po světě.
Výrazné protesty proti zvyšování cen jídla se v poslední době odehrály například v Alžírsku, Jordánsku nebo Indii. Nejen chudým se v těchto zemích na přelomu roku výrazně snížila životní úroveň. Řada lidí z nich stěží sežene peníze na základní potraviny.
Obilí, cukr a olejniny stojí více než v roce 2008
V Egyptě se zoufalí lidé demonstrativně upalují na veřejnosti, stejně jako před třemi lety, kdy svět naposledy zasáhla potravinová krize. Podle OSN přitom teď obilí, cukr a olejniny stojí ještě víc než v roce 2008.
Inflace bolestně dopadá i na státy, které v jiných ohledech bohatnou. V Indii se ceny některých potravin za posledních několik týdnů více než zdvojnásobily. V sousední Číně plodiny jako lilek nebo česnek podražily za půl roku o 30 procent.
Je to časovaná bomba
„Takový růst cen potravin představuje vážný problém. Přibude chudých a lidí bez domova. Je to časovaná bomba, která může kdykoli vybouchnout,“ varuje odborník na zemědělství Alfonso Ramírez Cuéllar.
Problémy se dotýkají zatím asi 10 procent z 1,3 miliardy obyvatel říše středu. Pokud ale inflace poroste stejným tempem dále, může krize podle ekonomů postihnout až 90 procent Číňanů. Masám lidí, kteří se teprve před pár lety vyšvihli mezi střední třídu, hrozí pád zpět do naprosté chudoby.
Všichni spoléhají na volný trh. To ale neplatí
Aby Peking a Dillí zabránily sociálním nepokojům, shánějí zásoby v jiných zemích. Jenže potraviny v silech chybějí. „Všichni spoléhají na to, že všechno vyřeší volný trh. To ale teď neplatí. A vlády zavádějí regulační opatření,“ komentuje to analytik Devinder Šarma.
