Michaela Láchová strana 2 z 2

Praha – Na umělecké scéně se v poslední době objevilo několik provokací. Ze snímku režisérky Ivanny Benešové o zneužívaném chlapci, který měl být nejdrsnějším dokumentem roku, se vyklubal zrežírovaný podvod. Bujaré diskuse i zájem policie zase vyvolala výstava kontroverzního umělce Romana Týce Vykradač hrobů, jež prezentovala portréty z údajného lidského popela nebožtíků. Umělci zkrátka rádi mystifikují a překračují hranice, o jejichž existenci se v dnešní době často pochybuje.

Vít Vlnas se stal po volbě ekonoma Vladimíra Rösela do funkce nového generálního ředitele Národní galerie v Praze (NG) díky svým dlouholetým odborným činnostem v oblasti umění jeho pravou rukou. Nové vedení, které již v současné době převzalo agendu od exředitele Milana Knížáka, jenž působil ve funkci dvanáct let, by mělo podle ministra kultury Jiřího Bessera galerii oživit. O tom, jak tato spolupráce prozatím funguje, jaké šance Röselovi ve své funkci dává, ale i o svém největším životním zájmu promluvil Vít Vlnas v rozhovoru pro portál ČT24.

Se jménem architekta Martina Rajniše je spojeno mnoho budov na našem území. Mezi nejznámější patří asi obchodní dům Máj na Národní třídě (1975) nebo Poštovna na Sněžce (2007), ale třeba i Pavilon na Expu ve Vancouveru (1986). „Architektura je strašně důležitá věc. Málokdo si uvědomuje, jak moc na nás působí. Architektuře rozumí každý, ale ani ti největší odborníci jí nerozumějí do té míry, aby se na to dalo úplně spolehnout,“ říká spoluzakladatel České komory architektů.

Praha – K nejvýraznějším houslistům české mladé houslové generace patří bezpochyby Josef Špaček. Pětadvacetiletý virtuos, jenž vystudoval Curtis Institute of Music ve Philadelphii, má na svém kontě desítky ocenění a koncertů po celém světě. Jeho nejčerstvějším, a jistě ne posledním úspěchem je fakt, že se stal novým koncertním mistrem České filharmonie (ČF).

Praha – Saxána už dávno poznala, co je to to „mít rád“, a několik let si spokojeně žije ve světě lidí společně se svým manželem, zvěrolékařem Honzou Bláhou, a devítiletou dcerkou Saxánkou. A právě ona je hlavní hrdinkou nového snímku Václava Vorlíčka, který navazuje na komedii o žákyni čarodějnické školy Dívka na koštěti, jež natočil před čtyřiceti lety. Film Saxána a Lexikon kouzel, jenž vznikal v koprodukci České televize, vstoupí do kin ve čtvrtek 15. září.

Klidně si před školou vyhuluje trávu, spí v hodině, krade a je sprostá. Řeč není o nezbedné školačce, nýbrž o paní učitelce. Respektive slečně učitelce, která ale pilně pracuje na tom, aby nebyla ani jedním. Učitelkou je z naprosté odporné povinnosti a slečnou (k její lítosti) stále ještě proto, že imrvere zapomíná na narozeniny toho, kdo možná někdy uvažoval o tom, že by si tuhle egoistickou slečinku, která mu umí tak akorát parádně vybílit účet, chtěl vzít. Ona je ale přesvědčená, že k dokonalosti jí chybí jen jedna jediná věc…

Praha – Někdo s tím musel někdy začít. Ale už nikdo neví, kdo to vlastně byl. Nikdo ani nedokáže říct, kdy to přesně bylo, když se deska dostala na kolečka, píšou Martin van Doren a Ulrich Pramann v knize Fascinující skateboarding. Pravděpodobně spadá vynález „okolečnovaného prkna“ do Kalifornie na začátku šedesátých let. Dnes už je skateboarding rozšířený a běžný. Čím je ale víc? Sportovní disciplínou, nebo životním stylem? A existuje něco jako skateboardová subkultura?

Praha – Za herečku se příliš nepovažuje. Jejím životním posláním je zpěv a pohybové divadlo. Přesto je Dáša Zázvůrková označována za objev jednoho z nejslavnějších českých režisérů Miloše Formana. Obsadil ji do jazzové opery Dobře placená procházka, a to rovnou do hlavní role Vanilky. „U Miloše Formana jsem spíš vyhrála takovou tou svou přirozeností, nejsem žádná 'hérečka',“ říká.

Kolem Bradavic krouží mozkomorové a s lačným pohledem Munchova Výkřiku skrytým pod černou kápí předznamenávají velkou bitvu. Krvavá jatka, při kterých vyhasne mnoho kouzelnických očí a duší. Binec po takovéhle válce světů školník Filch jen tak neuklidí…

Praha – Český spisovatel, esejista, novinář, textař, básník, producent, mecenáš, rentiér, bonviván, občanský aktivista a milovník Beatles. (Nejen) tím vším je Michal Horáček. Od černých sázek na koně se přes příležitostné práce, novinařinu a texty k muzice dostal zase k sázkám, aby od nich po čase opět odešel. V současnosti ve svých téměř 59 letech dokončuje svou disertační práci na fakultě humanitních studií v oboru antropologie, stále jezdí po světě a píše další texty. Jedním z jeho posledních počinů je lyrikál Kudykam.

Praha - Příběh o štěněti slepeckého psa, které změnilo životy dvou dospělých lidí vyrovnávajících se s nepřízní osudu, vypráví nový televizní film režisérky Olgy Dabrowské s názvem Alma. Do hlavních rolí romantického dramatu režisérka obsadila Terezu Nvotovou, jež představuje klavíristku Marii, která přijde vlivem dědičné nemoci o zrak, a Pavla Řezníčka do role podnikatele, jenž po krachu své firmy odchází za svým otcem, cvičitelem vodicích psů, na vesnici. Snímek odvysílá Česká televize 12. června ve 20:00 na programu ČT1.

V duchu motta „Péče o Vaše filmové zdraví“ přichází do českých kin dokument známého street artisty a mystifikátora Banksyho, který v něm odhaluje kult pouličního umění. Na odhalenou tvář jednoho z nejplodnějších umělců současnosti (podle mnohých geniálního) se zbytečně netěšte. I když je jedním z hlavních hrdinů, svou identitu pečlivě skrývá. Na co se ale těšit můžete, je šťavnatý a vtipnými scénami nabitý dokument, jehož hlavním cílem bylo podle Banksyho upozornit na plytkost (některého) současného umění, na parazity, kteří se v něm pohybují a napadají ho jako červi jablko. Banksyho filmové ovoce každopádně stojí za to ochutnat.

Není to tak dlouho, co jsme se společně s rozmazlenými zvířátky z newyorské zoo vydali na Madagaskar nebo se vrátili v doprovodu bezkonkurenčního veverčáka o pár milionů let zpět v čase, do Doby ledové. Tvůrci posledně zmiňovaného animovaného snímku nás tentokrát lákají do brazilského Ria de Janeira a jeho pestrobarevné džungle, rozrůstajícího se velkoměsta, na rozpálené písečné pláže i na slavný karneval. Bude tam ale taky taková zábava?

Čeho se nám z americké filmové distribuce dostává skutečně přehršel, jsou romantické filmy. Žánrově sem spadá i režisérská prvotina Philipa Seymoura Hoffmana Jack se chystá vyplout (Jack Goes Boating). Film s na první pohled možná nezáživným, ovšem přesně vystihujícím názvem však nabízí tak trošku jinou romantiku, která (naštěstí) postrádá pro americké romantické filmy tak typickou povrchnost. „Myslím, že nejlepší věc na filmech je, když se podaří vytvořit skutečné postavy zažívající uvěřitelné příběhy, se kterými se divák může ztotožnit a z kina si něco odnést,“ říká jeden z producentů filmu, Peter Saraf. Příběh houpající se v rytmu reggae nenásilně a s lehkostí balancuje mezi radostí a smutkem, ostatně tak, jak tomu ve skutečných lidských vztazích bývá.

Když nebudete, milé děti, vynášet odpadky a jíst brokolici, unesou vám maminku marťani. Za trest? To ani tak ne. Když budete hodné, možná vám ji unesou taky. Marťani totiž mají na sousední planetě Mars zdánlivě všechno – od perfektní organizace práce a disciplíny po vyspělé technologie. Jediné, co jim chybí, je pozemské „maminkovství“. Jednoduchá zápletka se zdánlivě jasným výchovným motivem však vyvolává zamyšlení nad tím, zda snaha o jistě ušlechtilý cíl splnit všechno to, co má animovaný film splňovat, nevyústí v nesmyslný a občas i nelogický výsledek.

Praha - Mají auta duši? ptá se Ondřej Vetchý coby Antonín Kužílek v příběhu protkávajícím čtyři povídky, nazvané souhrnně Autopohádky. Snímek byl natočen podle stejnojmenné knížky spisovatele Jiřího Marka, jenž povídky, jejichž společným jmenovatelem je svět motorů, vymyslel pro své děti. Chinaski, jejichž písničky film provázejí, je pak znovu objevili, když měli sami děti, a natočili audio podobu. Nově vytvořený film tvoří čtyři animované povídky, každá jinou technologií realizace a výtvarným pojetím. Sjednocujícím prvkem filmu je osoba vypravěče Michala Malátného a hudební doprovod skupiny Chinaski. Autopohádky „přijíždějí“ do kin 17. března.

Praha – Carol Dysingerová nasedla v roce 2005 do letadla s půjčenou kamerou a odletěla natáčet do Kábulu. Točila o takzvané strategii odchodu, tedy odchodu amerických vojsk. Film Camp Victory Afghanistan, který díky tomu vznikl, pohlíží na válku trošku jinak než ostatní, které se tímto tématem zabývají. „Můj film není žádné “prásk prásk„. Je to spíš o lidech, kteří zápasí o mír,“ popisuje snímek, jenž podle jejích slov nabízí empatičtější, citlivější pohled na válku. Svůj film představí osobně i v Praze, v rámci festivalu Jeden svět.

Hamburk – Hudební producent Frank Paterson přišel na začátku 90. let s nápadem propojit gregoriánský chorál s moderní hudbou. Z této myšlenky postupně vznikla kapela Gregorian, která převádí současné hity do gregoriánského chorálu. K čistému zpěvu mnichů a ozvěnám stěn kostela se tak přidávají elektronické kytary a divoké světelné efekty. Dvanáctičlenná skupina zpěváků se tak věnuje stylu, který je na pokraji hudby klasické a popu, případně je jejich tvorba označována jako Chill-Out. Reportáž o skupině Gregorian lze zhlédnout v pořadu Kulturama.

Praha – Ministerstvo kultury chystá reorganizaci pražských operních divadel. V jejím rámci vydalo takzvaný Koncepční model operního divadla v Praze, jenž vyvolal v uměleckých kruzích bouřlivé reakce. Stávající řešení pražských operních divadel je podle něj neefektivní jak umělecky, tak ekonomicky. Ministerské návrhy počítají mimo jiné se sloučením Národního divadla a Státní opery Praha nebo s přesunem opery a baletu do pražské opery ze Stavovského divadla, ze kterého by se stala jakási mozartovská stagiona. Hostem Petra Fischera ve středečním vydání pořadu Před půlnocí byl autor konceptu, teatrolog Josef Herman.

Praha - „Vědoucí veselí je branou k věčnému.“ Tímto Heideggerovým citátem se loučí rodina, přátelé, studenti i kolegové s Mojmírem Horynou. Historik umění a největší evropský znalec Santiniho, profesor Ústavu dějin umění Filozofické fakulty Karlovy univerzity zemřel náhle minulý týden po krátké nemoci ve věku 65 let. Poslední rozloučení s Mojmírem Horynou proběhne v kostele sv. Jiljí na pražském Starém Městě dnes od 11 hodin.

Praha - Na Štědrý večer se mohou diváci České televize těšit na rodinnou pohádku režiséra Miloslava Šmídmajera Peklo s princeznou. Do hlavních rolí pohádkové inscenace s prvky komedie, jež měla premiéru v lednu loňského roku, režisér obsadil Terezu Voříškovou a Jiřího Mádla, v epizodní roli čerta se objeví i režisér Miloš Forman. Příběh o královských dětech a královské lsti, která vyvolala hněv samotného Lucifera, uvede program ČT1 od 19:00.

Juárez – Soustředěný pohled blankytně modrých očí a drsně řezané rysy – to byl Steve McQueen. Filmový idol 60. let minulého století, jenž se stal nejslavnější hvězdou své doby. Jeho filmové role však dodnes neztratily na své působivosti a jeho jméno zůstává synonymem dobrodružných, kriminálních, napínavých snímků té nejvyšší úrovně. Americký herec, často přezdívaný jako King of Cool, zemřel 7. listopadu roku 1980.