Klára Burešová strana 2 z 2

Více než třicet procent dětí na Jesenicku nenastoupilo v minulém školním roce do školy včas, docházku měly odloženou. Ve vysokém počtu odkladů ale není okres jedinečný, na Hodonínsku a Mostecku v řádném termínu nenastoupilo asi dvacet čtyři procent předškoláků a pozdní nástupy do škol jsou běžné napříč celou republikou. Vyplývá to z analýzy České školní inspekce nazvané České školství v mapách. Situace se navíc v čase nemění navzdory přijímaným opatřením; za poslední desetiletí odklady v průměru dosahují dvaceti procent.

Více než dvacet procent učitelů základních škol v okresech Chomutov, Tachov, Česká Lípa i Rakovník si České školní inspekci (ČŠI) stěžovalo na špatnou komunikaci a vztahy s rodiči. Naopak v okolí Prachatic nebo Vyškova neměl problém s rodiči žádný z kantorů. Vyplývá to z dotazníků, které inspekce rozdala pedagogům při kontrolách ve školách. Podle učitelů je horší spolupráce s rodiči jednou z překážek, které je nejvíce omezují při práci. Potíže při komunikaci s rodinami mají podle analýzy ČŠI častěji pedagogové v regionech s horším socioekonomickým rozvojem.

Minimálně polovina ředitelů v každém okrese si České školní inspekci (ČŠI) stěžovala na administrativní zátěž, v některých okresech vadilo papírování dokonce všem dotázaným. Vyplývá to z analýzy ČŠI, která se při kontrolách ve školách ptala ředitelů, jestli pro ně administrativa představuje problém při výkonu profese. Vyplňování povinných dokumentů často zabere ředitelům velkou část pracovního času. Ten jim pak chybí při plánování pedagogického směřování školy. V posledních letech jim navíc zátěž přibyla, třeba i kvůli covidu-19 a uprchlíkům.

Základním školám chybí hlavně učitelé informatiky, fyziky, rodinné, výtvarné i občanské výchovy. V průměru více než 35 procent hodin věnovaných těmto předmětům učí na druhém stupni pedagogové bez aprobace, tedy bez specializace na danou látku. Vyplývá to z analýzy České školní inspekce (ČŠI). U informatiky je to v průměru dokonce více než polovina vyučovacích hodin, což by podle odborníků mohl být v budoucnu problém pro konkurenceschopnost české ekonomiky.

Nalákat učitele do méně bohatých okresů je těžké, obzvlášť když v jiných regionech platí lépe. I to je jeden ze závěrů analýzy České školní inspekce (ČŠI), která teď publikovala dosud nezveřejněná data o tuzemském školství. Nejviditelnější je problém s nedostatkem kvalifikovaných pedagogů v Karlovarském, Ústeckém a Středočeském kraji, ale také v Praze. Důvody jsou pro to nicméně různé. Lépe je na tom Morava, kde je trend opačný.

Česká školní inspekce v nové analýze dospěla k názoru, že dlouhotrvající problémy českého školství zůstaly, v některých regionech se dokonce prohloubily. Tuzemské vzdělávání tedy nadále trápí nedostatek kvalifikovaných učitelů, pedagogové učící předměty, na které nemají příslušnou aprobaci nebo horší výsledky žáků v regionech s větším výskytem sociálních a ekonomických problémů. Menší úspěch i nadále zažívají děti především v části okresů Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje.

Téměř osm set domácností i společností se chce v Praze zapojit do sdílení elektřiny. České televizi to potvrdilo Pražské společenství obnovitelné energie (PSOE), které projekt sdílení zejména solární energie spustilo vloni v listopadu. Od té doby celkový počet zájemců mezi soukromými výrobci roste. Zvýšený zájem o komunitní energetiku kromě Prahy projevují i jiná města. Důvodem nárůstu jsou rostoucí ceny energií i válka na Ukrajině.

Stát začne kontrolovat pracovní dobu strojvedoucích. Více odpočinuté pracovníky to ale na tratě nemusí přivést. Monitoring totiž pomůže zjistit prohřešek, stát za to ale nemůže vůdce postihnout. ČT to potvrdilo ministerstvo dopravy s tím, že chce situaci na železnici zatím jenom sledovat. K přetížení vůdců lokomotiv může docházet nejčastěji v momentě, kdy pracují pro více dopravců. Sledování pracovní vytíženosti strojvůdců začne 1. února.