Spojenecké letectvo bombarduje Hamburk

Hamburk - Jedno z největších přístavních měst a průmyslový pilíř Německa byl 24. července 1943 podroben mohutným náletům spojeneckých letek. Anglické a americké bombardéry stačily během čtyř dnů svrhnout na 9 000 tun zápalných a granátních bomb. Akce se symbolickým názvem Gomora měla na svědomí zkázu a zničení poloviny města, na čtvrt milionu domů lehlo popelem. Počet obětí mohutného bombardování nebyl do dnešních dob vyčíslen. Hypotézy mluví o 50 tisících mrtvých, podle neoficiálních zdrojů se však jedná o výrazně vyšší počet.

V současnosti je Hamburk druhým největším městem Spolkové republiky a honosí se přízviskem metropole severního Německa. V historickém povědomí je však jeho neblahá kapitola zastíněna nálety na jiné německé město - Drážďany, které bylo téměř kompletně zničeno a po válce nově vystavěno. V porovnání s hamburskou zkázou si drážďanské nálety podle ředitele tehdejší policie vyžádaly kolem 25 tisíců obětí, tedy o polovinu méně.

Útok na Hamburk byl první úspěšný nálet s ničivými následky. Stal se příkladem toho, jak tragický dopad na civilní obyvatelstvo může mít kombinace silného letectva, disciplíny a organizovanosti. Vzhledem k tisícům nevinných lidí, kteří padli za oběť válečné mašinérii, zůstává hamburské memento ožehavým tématem diskuzí válečných historiků i politiků.

Tehdejším velitelem britsko-amerických letek byl maršál letectva Arthur Harris. Svou kariéru zasvětil elitním složkám britské Royal Air Force (RAF). Válečné zkušenosti získával na vojenských misích v oblastech nynějšího Iráku či Íránu. Harris se postupem času stal hlavní Churchillovou zbraní pro ničení německého válečného zázemí. Nad svými rozkazy prý nikdy nezapochyboval. „Němci si zaseli vítr a nyní sklízí bouři,“ vyjádřil se o svém úhlavním nepříteli. Podporu pro nenávistné protiněmecké akce nacházel i u samotného Churchilla: „Nikdy si nesmíme dovolit omlouvat se za to, co jsme provedli Německu,“ řekl o ničivých leteckých útocích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...