Konec 1. světové války podepsán v železničním vagónu na stanici Rethondes

Compiegne - Jako první válečný konflikt v dějinách zasáhla první světová válka téměř celý svět. Bojovalo se ve třech světadílech, na všech světových mořích a konflikt, ve kterém zahynulo téměř deset milionů vojáků a 8,5 milionu civilistů, postihl 38 států. Válka začala 28. července 1914, trvala čtyři a čtvrt roku a jejím výsledkem bylo zcela nové rozložení sil v Evropě i ve světě. První světová válka skončila podpisem příměří právě 11. listopadu 1918.

K jednání o příměří mezi Německem a Dohodou se 11. listopadu 1918 v železničním vagonu v lese na stanici Rethondes u Compiegne sešly delegace vedené německým státním tajemníkem Matthiasem Erzbergerem a francouzským vrchním velitelem maršálem Ferdinandem Fochem. Ráno v 5:05 hodin byl podepsán dokument, který stanovil, že od 11:00 hodin 11. listopadu 1918 zavládne na frontách příměří. Smlouva znamenala pro Německo územní ztráty, odebrání kolonií, dočasné obsazení Porýní, zákaz spojení s Rakouskem, přísná vojenská omezení a vysoké reparace.

Válka zásadně změnila politické uspořádání Evropy

Rozpadly se staré monarchie (Rakousko-Uhersko, osmanská říše, Rusko a Německo) a vznikla řada nových států (Československo, Maďarsko, Polsko, Rakousko či pozdější Jugoslávie). Válka přinesla nástup bolševiků v Rusku, do popředí se dostaly Spojené státy a postupně se začaly rozpadat koloniální říše. Výsledky války byly zakotveny v tzv. versailleském mírovém systému, který byl v letech 1919 až 1921 nadiktován poraženým zemím.

Ve válce zahynulo na 18,5 milionu lidí, z toho téměř deset milionů vojáků. Nejvíce mrtvých vojáků bylo z Německa (na dva miliony), 1,8 milionu z Ruska, 1,4 milionu z Francie a 1,1 milionu z Rakouska-Uherska. Na straně vítězné Dohody bylo na 5,7 milionu mrtvých, na straně poražených přes čtyři miliony. Zraněno bylo na 21 milionů lidí. Dosud žije po celém světě 12 veteránů války, poslední český legionář Alois Vocásek zemřel v roce 2003 ve věku 107 let.

Ve válce se objevily též novinky z techniky - tanky, používaly se i samopaly, plamenomety, bombardéry nebo ponorky. Premiéru mělo i použití chemických zbraní Němci u belgického města Ypres.

Kromě zásadních ztrát a životech přinesl válečný požár i hluboký morální otřes a ekonomické zruinování mnoha zemí (celkové válečné ztráty dosáhly 338 miliard dolarů, z čehož na přímé vojenské výdaje připadlo přes 200 miliard). Pod vlivem válečných hrůz vznikla Společnost národů (1919), která měla předcházet válkám pomocí jednání. Avšak tento cíl se jí naplnit nepodařilo, protože již za 20 let se světem přehnala druhá světová válka, jejíž následky byly ještě ničivější.

Konflikt vyvolalo Rakousko-Uhersko a Německo 

Válečný konflikt vyvolaly tzv. centrální mocnosti, Rakousko-Uhersko a Německo, které spolu s Itálií tvořily Trojspolek. Proti nim stály země Dohody - Francie, Rusko a Velká Británie. Itálie však po vypuknutí války vyhlásila neutralitu a nakonec vstoupila v roce 1915 do války na straně Dohody. K centrálním mocnostem se posléze připojilo Bulharsko a osmanská říše, k Dohodě celá řada zemí včetně USA.

Válka vypukla 28. července 1914, kdy Rakousko-Uhersko, podporované Německem, vyhlásilo válku Srbsku. Záminkou se stal atentát na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda d'Este v bosenské metropoli Sarajevu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...