Praha - V meteorické astronomii je česká věda na špičce světového výzkumu. V roce 1959 si v oboru připsala na konto dokonce světové prvenství - první meteorit s rodokmenem. Astronomům z Ondřejova se totiž 7. dubna 1959 podařilo vyfotografovat let a spočítat dráhu bolidu, jehož úlomky byly pak nalezeny u Příbrami. Zároveň vypočítali i dráhu původního meteoroidu ve sluneční soustavě a poprvé na světě se jim tak podařilo prokázat, že pochází z hlavního pásu planetek mezi drahami Marsu a Jupitera.
První meteorit s rodokmenem byl Příbram
Velmi jasný bolid, později zvaný Příbram, proletěl nad územím Československa v 20:13.20 místního času. Podle vzpomínek předního astronoma Zdeňka Ceplechy, který propočítal jeho dráhu, byl „jasný asi jako stowattová žárovka, svítící ze vzdálenosti jednoho metru“. Jeho let zachytily bolidové kamery na Ondřejově a v Prčicích.
Hmotnost objektu (meteoroidu) při vstupu do zemské atmosféry vědci podle pozorování odhadli na 1300 kilogramů, hmotnost před rozštěpením na 53 kilogramy. Do ovzduší vletěl rychlostí 21 kilometrů za sekundu. Objekt pohasl a na poslední úlomky se rozpadl ve výšce zhruba 12 kilometrů (ve výšce 22 kilometrů, kde končilo fotografování, jich bylo 17).
Z meteoritu se na předpověděném místě dopadu východně od Příbrami našly čtyři kusy, nazvané podle vesnic poblíž nálezu. Největší z nich vážil asi 4,5 kilogramu (Luhy), ty menší 800 a 500 gramů (Velká a Hojšín). Nejmenší kámen, který tehdy našel třináctiletý pasáček krav, měl jen 100 gramů (Dražkov). Podle složení šlo o chondrit typu H5 se zvýšeným obsahem železa a menšími chondrulemi (kulovité granule složené především z olivínu a pyroxenu). Radioaktivní datování ukázalo stáří kolem 20 milionů let.
Na druhý takový čeští astronomové čekali 41 let do 6. května 2000. Meteorit Morávka se však stal jakýmsi „králem“ mezi meteority. Šlo poprvé o denní bolid a byl provázený pořádným hlukem. Noční bolidovou síť u něj nahradily záznamy náhodných filmařů. Hmotnost nalezených úlomků je ze všech případů nejmenší - nalezlo se jich pět, od 300 do 91 gramů. Králem je však Morávka kvůli unikátním datům, získaným také ze seismické sítě, zachyceným infrazvukům a uvolněným údajům ze špionážních družic.
Do třetice ještě větší „bomba“ přilétla z kosmu 6. dubna 2002 ve 22:20.14 letního času. Meteorit Neuschwanstein (spadl v Bavorsku, nalezený kámen 1751 gramů) totiž letěl k Zemi po téměř shodné dráze, a skoro na den po 43 letech, jako Příbram. Oba meteority navíc dopadly jen několik set kilometrů od sebe. S největší pravděpodobností mají i společný původ v jednom větším tělese z oblasti mezi Marsem a Jupiterem (stejný den jako Příbram, ale po 31 letech, tedy 7. dubna 1990, dopadl také holandský meteorit Glanerbrug; geologicky se ale odlišuje, ačkoliv jejich dráhy byly podobné). Podle vědců jde zřejmě o objev meteoritového roje, který nazvali „Příbram stream“.