Vzlétlo první letadlo československé výroby dvouplošník Bohemia B-5

Praha - Sestrojit vlastní letadlo se počátkem 20. století pokoušel v českých zemích už aviatický průkopník Jan Kašpar. Své slavné lety ale nakonec uskutečnil na upraveném francouzském stroji Blériot, vzor z Francie měli i bratři Čihákovi. První opravdu domácí letoun sestrojil až v roce 1912 mladoboleslavský strojař Metoděj Vlach. Několik aeroplánů vytvořil ještě před válkou také spolek Bohemia z Plzně, který dal v roce 1919 vzniknout i prvnímu československému letounu Bohemia B-5.

První pilot letadla Rudolf Polanecký zemřel po úspěšné premiéře

K premiérovému letu se poměrně malý stroj elegantních tvarů rozjel na letišti Bory u Plzně 27. dubna 1919. Za řízením tehdy seděl Rudolf Polanecký, zkušený pilot, který si ze služby v rakousko-uherském vojenském letectvu odnesl vyznamenání za statečnost. Zkouška nového stroje dopadla dobře a veřejnosti se Bohemia B-5 představila o čtyři dny později, když z paluby dvoumístného letadla pršely na Plzeňany slavící První máj letáky a brožurky propagující aeronautiku.

Po úspěšné premiéře začali plzeňští letečtí nadšenci používat nový stroj k výcviku. Za necelé tři týdny, 17. května, ale Polanecký spolu s žákem Josefem Klíbrem na borském letišti při návratu z jednoho letu havarovali. Těsně před přistáním ztratil letoun rychlost a z několika desítek metrů spadl na zem. Zatímco instruktor na zadním sedadle vyvázl jen s lehkými zraněními, Klírovi se jeho touha po létání stala osudnou - z trosek letadla se podařilo vyprostit už jen bezvládné tělo.

Konstruktérem letadla byl Oldřich Haller 

Ani tragická událost ale neměla vliv na lidi kolem spolku Bohemia, kteří za pouhých šest týdnů dali stroj opět dohromady, velkou část trupu přitom museli prakticky znovu postavit. V přídi i po havárii zůstal technický unikát - řadový čtyřválec N. A. G., který vyrobili před válkou v Berlíně podle vzoru pohonné jednotky, kterou používali na svých strojích bratři Wrightové. Motor ale s pomocí techniků plzeňské Škodovky upravil a vylepšil konstruktér celého letounu, inženýr Oldřich Haller.
   
Bohemii B-5, první československý letoun, sice postavila skupina leteckých nadšenců, již v roce 1919 ale vznikly v Praze první opravdové letecké továrny - Aero, Avia a Letov. Zpočátku opravovaly nebo stavěly licenční typy, prvním domácím sériovým letadlem se v roce 1920 stal Letov Š-1. Následovaly stíhačky Aero Ae-02 nebo jednoplošník Avia BH-3, ve 30. letech vznikla slavná Avia B-534. Letectví se postupně stalo výkladní skříní první republiky, tisíce lidí se díky Masarykově leteckému fondu a Masarykově letecké lize věnovaly sportovnímu létání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...