Lék na extremismus a sociální napětí – těžší než kámen mudrců

Nezaměstnanost, dluhová past, kriminalita a následné obviňování či hledání viníků. Zhoršené životní podmínky vedou stále více lidí do ulic a nepokoje v souvislosti se sociálně vyloučenými skupinami – zejména Romy – nabírají na síle. Pro politiky jde přitom o jedno z nejtěžších témat – na rozdíl od většiny jiných totiž vyžaduje vedle běžné legislativy hlavně změnu v uvažování lidí. Jak pojmout problém, který nemá jednoduché řešení a vyžaduje pochopení a aktivní přístup z obou stran konfliktu? Na tuto otázku se budou snažit odpovědět lídři politických stran z Ústeckého kraje, kde je největší počet vyloučených lokalit. Předvolební debatu ČT24 na toto téma sledujte ve čtvrtek 10. října od 20:00 hod.

Chomutov, Litvínov, Krupka, Rumburk, Varnsdorf a naposledy třeba Duchcov – všechna tato města spojují dvě věci: nedávná minulost poznamenaná sociálními konflikty a příslušnost k jedinému kraji. Problémové soužití lidí na severozápadě Čech je průvodním jevem, ale zároveň výsledkem mnoha negativních, jimiž se v takovém množství nemůže „pyšnit“ jakýkoli jiný region. Pro politika toužícího po hlasech právě v Ústeckém kraji tak hledání řešení znamená skutečnou výzvu.

Na extremismus a sociální nepokoje se letos volební programy stran zaměřují více než dříve. Sociální tematika svádí k jednoduchým řešením, líbivým heslům i populismu. V české společnosti, zejména na Ústecku, ale pokus o sociální smír musí reagovat hned na několik problémů – každý sám o sobě s nelehkým receptem k řešení.

I. HLEDÁNÍ PRÁCE, KDE NENÍ

Koloběh frustrace, který i letos v létě gradoval nenávistnými pochody, vzájemným obviňováním a fyzickými útoky, začíná u jádra řady problémů – neochotě a stále častěji nemožnosti najít práci. Už pohled na data nezaměstnanosti jasně dokládá, ve kterém kraji je podhoubí pro sociální frustraci největší. Zatímco v celé zemi bylo v srpnu podle ministerstva vnitra 7,6 % nezaměstnaných, Ústecký kraj je mezi kraji na špici s téměř 11 %. 

Jak vytvořit nová pracovní místa bylo velkým tématem pro politiky už v minulých třech letech – v době, kdy Česko poznalo hlavní tíhu finanční krize, byť podle odborníků oproti řadě jiných států umírněnou. Přesto například ministerstvo práce na dávky v hmotné nouzi vyčerpalo jen do poloviny letošního roku téměř 6 miliard ze 7,5 miliardy, které má k dispozici na celý rok. Zvýšit konkurenceschopnost, nalít více peněz do růstu ekonomiky a zmenšit tak poměr nezaměstnanosti je jedním z leitmotivů předvolebních hesel.

II. BYZNYS S CHUDOBOU

K vidění jsou v řadě severočeských měst: polorozpadlé domy či velmi jednoduché ubytovny, které slouží jako poslední štace před bezdomovectvím. Sestěhovávají se sem lidé s podobným osudem: bez práce, vidiny dobré budoucnosti a s dluhy či exekucemi na krku. V beznadějné situaci poté přistoupí i na bydlení v extrémních podmínkách s extrémním nájemným – nezřídka v ceně slušného, rozlehlého bytu v Praze. Tzv. vyloučené lokality přitom dávno nejsou doménou severních Čech. V celé republice jich je přes 400 a dále přibývají. Podle oficiálních dokumentů jich je nejvíce právě v Ústeckém kraji, jen zde Agentura pro sociální začleňování soustavně působí hned na 17 místech. 

Sociologové a urbanisti spolu se zástupci radnic upozorňují, že stále chybí speciální zákon o sociálním bydlení. Ten by otázku nízkonákladového bydlení upravoval, a zajistil tak lepší dostupnost bydlení pro chudé. Zákon by měl stanovit, co je bytová nouze, na jakou pomoc a služby má daný člověk nárok, a zastropovat výši nájemného. Obsahem by také mělo být stanovení minimálního standardu bydlení, což dnes neexistuje.

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková na začátku srpna svolala pracovní skupinu, na které navrhla celkem 8 bodů pro řešení sociálních nepokojů. Jedním z nich je právě dotažení zákona o sociálním bydlení, vedle toho ale také změny systému sociálních dávek nebo opětovné zavedení veřejné služby s přihlédnutím k sociálně slabším. Tváří v tvář paralýze v nejvyšších patrech politiky a s očekáváním nových voleb a tedy nové vlády ale hrozí, že tato a podobné normy, jejichž pozitivní efekt se neprojeví hned, spadnou pod stůl a systémové řešení se znovu oddálí.

Přitom v poslední době přibyl politkům další důvod k zamyšlení. Problémy, které se dosud týkaly téměř výhradně etnických menšin, nyní začínají dopadat i na samotné Čechy.

Problém vyloučených lokalit
Zdroj: ČT24

III. KRIMINALITA, HAZARD

Zákonitost, kterou lze vidět nezávisle na místě a času: s růstem počtu lidí bez práce a s neřešitelnými dluhy nastupuje dříve či později agrese, obcházení zákonů a závislosti. A ve statistikách kriminality zaujímá právě Ústecký kraj čelnou pozici. Ten má zároveň nejvyšší meziroční nárůst drobné hospodářské kriminality z celé České republiky. Zejména počet vykradených aut je oproti loňskému roku víc než dva a půlkrát vyšší.

Právě zvýšené množství kriminálních činů je nejčastější rozbuškou živelných demonstrací kvůli sociálnímu soužití. Lidi do ulic vyženou jak drobné, tak dlouhodobě se opakující přestupky i „exemplární“ činy. Ať už jde o známý mačetový útok skupiny osob v novoborské herně ze srpna 2011, kamerový záznam z letošního napadení manželského páru v Duchcově nebo vraždu devětačtyřicetiletého muže v Teplicích.

Při akutním ohrožení životů nebo majetku však jdou dlouhodobé koncepce stranou a politici hledají rychlejší řešení – třeba posílení policie v problémových lokalitách. Pro příští rok plánuje ministerstvo vnitra přijmout 1 000 nových policistů. V minulých letech naopak počet bezpečnostních složek pravidelně klesal.

Nelichotivý obraz problematických lokalit podtrhuje i vztah Čechů k hazardu. Podle červnového výzkumu agentury Bloomberg jsme v tomto ohledu, vedle jiných činností vedoucích k závislostem, jedním z nejvíce hříšných národů. Zájem o automaty, hry a sázky ale v Česku neklesá. Spíš naopak – podle zveřejněných čísel v nich lidé loni utratili přes 135 miliard korun, tedy o 17 % více než v roce 2011. Přitom obce mají možnost hazard na svém území omezit či úplně zrušit. Bez hazardu ale chybí peníze (z poplatků za ně), a proto přibývá obcí, které chtějí automaty na svém území zachovat, případně odložit jejich zákaz.

HORKÉ LÉTO V ULICÍCH MĚST

Málokdy zažívala česká města tolik sociálně motivovaných demonstrací jako v uplynulém čtvrtroce. Po dvou letech tak na sebe nechaly vzpomenout podobné série pochodů na Šluknovsku. Proč ale právě teď země zažila dosud největší vlnu protiromské nenávisti, je podle expertů shodou několika faktů. Absence dlouhodobé strategie vlády, která by soužití romské menšiny s vetšinovou populací řešila a nebyla měněna nebo anulována s každou novou politickou reprezentací, což se právě dělo. A pak, s ekonomickou krizí dopadly na mnohé Čechy problémy, které se dosud týkaly především Romů – neschopnost najít práci, ztráta dosavadního bydlení, zadlužování, beznaděj.

Už v červnu vyzvali k pouličnímu shromáždění organizátoři pochodu v Duchcově: zranění utrpělo 11 policistů, obviněni byli tři účastníci. Situace na českobudějovickém sídlišti Máj posléze zaměstnala policisty po celé prázdniny. Situace zde byla napjatá od června, tehdy se do sporu dostaly děti na hřišti a následně se do konfliktu zapojilo asi 100 dospělých. Následovaly demonstrace a protestní pochody, které vyústily v potyčky. Na konci června dokonce proběhla taková shromáždění v 8 městech najednou – mimo jiné v Ostravě, Duchcově, Plzni, zmiňovaných Českých Budějovicích a Jičíně. Ani s koncem horkého léta napětí neutichlo – nepokoje se objevují i na podzim.